Finanční správa omezí činnost 33 úřadů, z optimalizace „vypadl“ Litvínov

Z celkové rezervy 4,1 miliardy korun obdrželo na základě rozhodnutí vlády 2,4 miliardy korun, které byly přesunuty Státnímu fondu dopravní infrastruktury. Repro: Ekonomický deník

Finanční správa po „letním“ jednání se starosty a starostkami obcí, kterých se týká optimalizace finančních úřadů, dospěla k rozhodnutí, že v prvním pololetí roku 2020 bude v rámci zvýšení efektivity převedeno do optimalizovaného režimu celkem 33 finančních úřadů. V původním návrhu Finanční správa plánovala optimalizovat 34 finančních úřadů, nicméně se po důkladné analýze rozhodla zachovat Územní pracoviště v Litvínově ve stávajícím režimu. V rámci tohoto opatření nebude zrušeno žádné pracoviště finančního úřadu, pouze budou dále fungovat v rámci tzv. režimu 2+2.

Finanční správa v polovině léta oznámila, že chce změnit provozní dobu na 34 pobočkách finančních úřadů. Proti tomu se zvedla vlna nevole a špičky Generálního finančního ředitelství musely absolvovat řadu jednání s představiteli dotčených obcí a měst. Nakonec se podařilo neměnnost stávajícího stavu vyjednat jen představitelům Litvínova.

Generální finanční ředitelství slibuje, že rozsah služeb, které v současnosti územní pracoviště pro občany poskytují, zůstane stejný. Služby budou standardně poskytovány v úřední dny pondělí a středu, tedy minimálně dva dny v týdnu a budou je zajišťovat alespoň dva pracovníci Finanční správy. „V období podávání daňových přiznání, případně dalších důležitých obdobích po dohodě s příslušným finančním úřadem, je Finanční správa schopna
a připravena posílit územní pracoviště tak, aby byly zajištěny plnohodnotné služby zvýšenému počtu daňových poplatníků, kteří ho navštíví ať již v souvislosti s podáním daňového přiznání nebo z jiného důvodu v rámci správy daní,“
 uvedla generální ředitelka Finanční správy Tatjana Richterová s tím, že po určité době je Finanční správa připravena změny znovu společně vyhodnotit a v případě objektivních důvodů upravit režim pracoviště.

Finanční správa se podle jejích slov snaží respektovat požadavek veřejnosti, aby orgány státní správy fungovaly efektivně, jejich zaměstnanci byli adekvátním způsobem vytíženi a organizační struktura se vhodným způsobem přizpůsobovala reálné poptávce po příslušné službě při zachování její dostupnosti. Nicméně Finanční správa, musí hledat cesty, které jí umožní reagovat na požadavky a úkoly, které jsou na ni kladeny. K tomu patří i plnění požadavků na snížení nákladů v oblasti prostředků na platy i v oblasti provozních nákladů. V následujících pěti letech by měla Finanční správa dosáhnout úspor ve výši zhruba 686 mil. Kč, aniž by toto opatření mělo zásadní dopad na služby poskytované daňové veřejnosti.

 

První vlna optimalizace finančních úřadů proběhla již v roce 2016 a v režimu 2+2 již 3 roky úspěšně pracuje 23 územních pracovišť. Optimalizací těchto pracovišť došlo ke zvýšení efektivity činnosti Finanční správy a nedošlo ke snížení dostupnosti a rozsahu poskytovaných služeb.

V současnosti má Finanční správa celkem 201 územních pracovišť. Česká republika má v porovnání se sousedními zeměmi jednoznačně nejhustší síť územních pracovišť, a to 20,5 na 1 milion obyvatel. Slovensko má na 1 milion obyvatel 14,8 kontaktních míst, Polsko 10,8, Rakousko a Bavorsko 8 a z ostatních států má například Dánsko pouze 5,5 pracovišť na milion obyvatel.

Jiří Reichl