Francouzská prokuratura začala vyšetřovat ocelářský koncern GFG Alliance britského podnikatele Sandžíva Gupty kvůli podezření ze zneužití majetku společnosti a praní špinavých peněz. S odvoláním na úřad pařížské prokuratury o tom informoval anglický deník Financial Times. Koncern GFG zareagoval tak, že si není vědom žádného vyšetřování. Jakékoli náznaky pochybení ve svých francouzských podnicích pak striktně odmítl.
Skupina se dostala do potíží na jaře, kdy v březnu zkrachovala finanční společnost Greensill Capital. Na tu GFG spoléhala při financování svých obchodních aktivit.
Součástí koncernu je mimo jiné výrobce oceli Liberty Steel, který v České republice vlastní hutní podnik Liberty Ostrava.
Ve Francii vlastní Guptova skupina GFG několik důležitých aktiv. Prokuratura ji začala podle Financial Times vyšetřovat v červenci poté, co úřady nahlásily podezřelé aktivity. Podrobnosti o vyšetřování ale prokuratura odmítla sdělit.
Obvinění ze zneužití majetku společnosti mají podle listu souviset se snahou skupiny udržet si kontrolu nad tavírnou hliníku v Dunkirku, uvedly informované zdroje. Zmíněná tavírna je největší v Evropě a řadí se k nejcennějším aktivum koncernu.
Prokuratura též ověří, jestli francouzskou vládou zaštítěná půjčka 18 milionů eur (454 milionů korun) pro hliníkárnu a slévárnu Liberty Aluminium Poitou, která spadá do skupiny GFC, byla skutečně použita v tomto závodě.
GFK v prohlášení uvedla, že se „řídila všemi pravidly a investovala 45 milionů eur prostředků akcionářů do francouzských aktiv, včetně Poitou“.
Prodej povolenek
Problémům s přesunem financí se britský byznysmen Sanjeev Gupta a jeho koncern nevyhnul ani v České republice. Předseda základní organizace OS KOVO Liberty ČR Petr Slanina totiž v dubnu oznámil, že Gupta vyvedl podstatnou část emisních povolenek z ostravské huti Liberty Steel do sesterské firmy v Rumunsku. Informace o vyvedení povolenek odboráři získali od ministerstva životního prostředí. Firma zjištění nakonec potvrdila s tím, že transakce pro ni prý bude výhodná.
Hutě prodaly přebytečný jeden milion emisích povolenek za cenu 48 eur za kus. Jak se později zjistilo, za aktuální tržní cenu, a peníze za ně v květnu dorazily na účet. V přepočtu na koruny tak hutě Liberty Ostrava měly získat celkem 1,24 miliardy korun. Kupujícím byl sesterský rumunský ocelářský podnik Liberty Galati, který měl naopak povolenek nedostatečné množství.
Situaci ostravských hutí komplikoval v té době už zmíněný fakt, že se mateřská GFG Alliance dostala do finanční tísně kvůli insolvenci společnosti Greensill Capital, která koncern financovala. Skupina musela vzniklou situaci řešit postupně. Nakonec se dohodla například na refinancování pro svou ocelářskou divizi v Austrálii. A Francie schválila půjčku společnosti tři dceřiné společnosti GFG Alliance.
Situace kolem ostravských hutí a přenesení transakce s povolenkami do úrovně politického problému eskalovaly odbory včetně předsedy ČMKOS Josefa Středuly. Odbory dokonce svolaly protestní setkání a vyhlásily stávkovou pohotovost, přitom přesně nevysvětlily, co jim na současné podobě transakce konkrétně vadí.
Pár měsíců se spekulovalo o přežití podniku, ale nakonec hutě oznámily, že jsou v nadmíru výtečné kondici. V srpnu vykázaly miliardové zisky.
Tržby podniku za druhé čtvrtletí pak dosáhly 13 miliard korun, což představovalo 26procentní navýšení oproti předchozímu čtvrtletí a téměř dvojnásobek v meziročním porovnání. Podniku pomohla jak rostoucí poptávka, tak i zvyšující se ceny oceli a dalších hutních produktů. Příznivý vývoj vedení hutí očekává i v druhém pololetí, což by mohlo vést ke zvýšení roční výroby z loňských 1,7 na 2,5 milionu tun.
Hrubý provozní zisk společnosti Liberty Ostrava za druhé čtvrtletí pak dosáhl 2,6 miliardy korun a o 35 procent tak překonal výsledek za první kvartál. Jedná se o nejlepší čtvrtletní výsledek zaznamenaný od roku 2011.
Jan Hrbáček, Tomáš Rovný, s použitím ČTK
K lepším výsledkům přispěla pružnost huti, která spočívá v možnosti přizpůsobit poměr výroby dlouhých a plochých výrobků vývoji trhu. To jí umožnilo naplno využít potenciálu, který nabízel trh plochých výrobků – plechů a pásů.
„Nyní pracujeme na dalším zvyšování výroby a urychlení realizace našich ambiciózních modernizačních plánů s cílem dosáhnout do roku 2030 uhlíkové neutrality,” dodal výkonný ředitel Liberty Ostrava Aleksandr Ivanov.
Příznivý vývoj oboru potvrzují také statistiky Světové ocelářské asociace (WSA). Podle jejích údajů vzrostla v zemích Evropské unie výroba oceli v červenci meziročně o 30 procent na 13 milionů tun. Za celé období od ledna do července byl meziroční přírůstek výroby 20procentní. Produkce oceli v červenci rostla podobným tempem také ve Spojených státech a Japonsku, výjimku představuje Čína s meziročním poklesem o 8,4 procenta.
Liberty Ostrava tvoří spolu s Třineckými železárnami dvojici největších hutí v České republice. Podnik od roku 1992 již čtyřikrát změnil své jméno. Začínal jako Nová Huť, později nesl název Ispat Nová Huť, Mittal Steel Ostrava, ArcelorMittal Ostrava a od července 2019 působí pod současným jménem Liberty Ostrava. Poslední přejmenování souviselo se změnou vlastníka, tím se před dvěma lety stala skupina Liberty Steel britsko-indického byznysmena Sandžíva Gupty.
