Americký Fed včera zastavil rozběhlou párty na trzích a připomněl, komu investoři do velké míry vděčí za dobré výkony akcií.
Centrálním bankám a předpokladu, že peníze zůstanou ve vyspělých ekonomikách super-levné nebo budou v některých případech ještě levnější. Tento předpoklad včera znejistěl vlivný šéf newyorského Fedu William Dudley, který jinak vystupuje převážně jako holubice. V televizním rozhovoru znovu vrátil do hry možný růst sazeb v Americe již na zářijovém zasedání. S tím dnes trhy prakticky nepočítají – dávají mu pravděpodobnost pouhých 20%. Co by takový nečekaný krok znamenal pro ECB potažmo pro Českou národní banku (ČNB)?
Pokud by krok Fedu posílil dolar a oslabil euro, mohlo by se to ECB teoreticky líbit. Bohužel by pravděpodobně nezůstalo pouze u toho. První pokus o růst sazeb na začátku roku 2016 nastartoval paniku na rozvíjejících se trzích včetně Číny a srazil do kolen ve finále i vyspělé akciové trhy.Dolů s tím šla i cena ropy a inflační očekávání a to se centrálním bankéřům moc nelíbilo. ECB nakonec byla nucena měnové kohouty paradoxně uvolnit. Nečekané zvýšení sazeb v USA by tak i tentokrát mohlo vyvolat v Evropě ve finále zcela opačnou reakci – uvolnění měnových kohoutů (nejpravděpodobnější je natažení přímého tisku peněz QE). To by pak mohlo mít dopad i na politiku ČNB, která by pravděpodobně o něco později opouštěla intervenční režim (v tuto chvíli počítáme s polovinou roku 2017).
Pokud Fed zůstane v klidovém režimu a sazby zvýší nejdříve na konci tohoto roku (náš hlavní scénář), může v nejbližších měsících podle nás v klidovém režimu zůstat i ECB a ČNB. Více z úvah amerických centrálních bankéřů poodhalí dnešní zápis z posledního zasedání Fedu a především vystoupení šéfky Fedu Yellenové na setkání centrálních bankéřů v Jackson Hole příští týden.
Jan Bureš, hlavní ekonom Poštovní spořitelny
