Zastáváte názor, že emisní povolenky zbytečně prodražují cenu elektřiny a likvidují průmysl v zemích Evropské unie? Pak následující článek s ohledem na vaše zdraví raději nečtěte. Zástupci členských zemí, Evropské komise a Evropského parlamentu se totiž v neděli po 30hodinovém jednání dohodli na dalším zpřísnění povolenkového systému EU ETS. Zahrnou do něj nově i budovy a sektor dopravy.
Ještě v lednu roku 2021 bylo možné jednu emisní povolenku koupit za zhruba 34 eur. Dnes dopoledne se jedna povolenka obchodovala za 85,50 eura. Fakticky to znamená, že za každou jednu tunu oxidu uhličitého vypuštěného do ovzduší zaplatí producent poplatek ve výši 2070 korun. Zatím platili jen velcí znečišťovatelé z řad energetiky a průmyslu. Teď přijde řada i na menší původce emisí.
Přišla řada na menší zdroje znečištění
Vedle současného systému EU ETS totiž od roku 2027 vznikne ještě jeden – EU ETS 2. Zpoplatnit má emise skleníkových plynů ze silniční dopravy, vytápění budov a ostatního průmyslu nezahrnutého pod původní EU ETS. Cílem je snížit emise v těchto sektorech o 43 procent do roku 2030 (oproti výchozímu stavu z roku 2005). V první fázi bude v EU ETS 2 platit cenový strop 45 eur za tunu emisí, v případě potřeby bude možné povolenky do systému „dosypat“.
Vybrané peníze by se měly vrátit zpět k lidem, podnikatelům a malým firmám ohroženým rostoucí cenou energií a paliv. Například v České republice bude podle vyjádření ministerstva životního prostředí zhruba 50 miliard korun z výnosu systému EU ETS 2 vyplaceno nízkopříjmovým domácnostem a dalších 50 miliard korun bude příjmem státního rozpočtu s využitím na klimatická opatření. Jak jsme již dříve uvedli, čerpání peněz ze Sociálního klimatického fondu bude možné od roku 2026.
Dohoda zástupců Rady a europarlamentu zahrnuje také zpřísnění původního systému EU ETS pro velké původce emisí. Celkový objem přídělu povolenek na trh klesne o 90 milionů v roce 2024 a 27 milionů v roce 2026. Výsledkem bude zrychlení lineární míry poklesu maximálního objemu povolenek prodaných na trhu na 4,3 procenta od roku 2024 a na 4,4 procenta pro roky 2028 až 2030. Cílem je dosáhnout redukce emisí CO2 z velkých zdrojů o 62 procent mezi lety 2005 a 2030.
Už žádné příděly povolenek zdarma
Teď špatná zpráva pro zástupce energeticky náročného průmyslu, kam patří ocelárny, ropné rafinérie, cementárny či papírny. Příděl povolenek zdarma bude postupně mezi lety 2026 a 2034 odbourán. Za dvanáct let tak už budou muset průmyslníci platit za každou tunu vypuštěných emisí. Podmínky na trhu má srovnat takzvané uhlíkové clo, které postihne import ze zemí, kde se za emise CO2 neplatí vůbec nic, nebo jen symbolicky.
Jedinou úlevu navíc dostanou teplárenské podniky. „Teplárenství má zajištěný nárok na dodatečných 30 procent bezplatných povolenek, pokud bude mít plán přechodu na klimatickou neutralitu. Tuto výjimku vyjednala v červnu paní ministryně Hubáčková a nyní jsme ji v dohodě udrželi. Důležité je i to, že spalování odpadu nebude do ETS zahrnuto automaticky, ale až po řádné analýze a ČR bude moct takové zahrnutí odložit až do roku 2030,“ upozornil pověřený ministr životního prostředí Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Od 2028 totiž mají za emise platit i zdroje na energetické využití komunálního odpadu (ZEVO). Další zpřísnění se týká námořní dopravy, to se však České republiky dotkne jen okrajově. Mezi lety 2024 a 2026 budou emise CO2 vypuštěné z námořních lodí postupně zpoplatněny. Týkat se budou lodí s výtlakem od 400 brutto tun výše, zahrnuty budou do přísnějšího systému EU ETS.
Nespokojení ekologové i průmyslníci
Jedná se o typický unijní kompromis, se kterým jsou politici spokojeni a zájmové skupiny nikoliv. „I přes rychlejší tempo snižování emisí nejsou změny dostatečné na to, aby EU splnila svůj adekvátní podíl na naplnění cíle Pařížské dohody udržet oteplení pod 1,5°C. K tomu by bylo potřeba snížit emise v EU ETS o 70 procent,“ uvedli ve společné tiskové zprávě zástupci Hnutí Duha, Greenpeace ČR a Centra pro dopravu a energetiku.
Ocelářská unie naopak považuje za problém, že do roku 2030 klesne bezplatná alokace povolenek sektorům ohroženým únikem uhlíku o polovinu. To je údajně mimo realitu s ohledem na neexistenci bezuhlíkových technologií , nedostatek vodíku a zelené elektřiny. Nebylo dosaženo ani dohody ohledně zachování konkurenceschopnosti exportu z EU do třetích zemí, kdy jen v ocelářství jsou ohroženy vývozy za 45 miliard eur ročně.
„Místo, aby se Evropská rada dohodla na uvolnění emisních povolenek z tržní rezervy a snížila tak aspoň částečně její cenu, což by se také pozitivně promítlo do ceny elektřiny a tepla, souhlasila naopak s dalším stažením povolenek z trhu. Evropská rada podlehla tlaku Evropského parlamentu na překotné snižování emisí, který si stále neuvědomuje realitu, před níž evropský průmysl nyní stojí,“ varuje Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy ČR.
David Tramba