Evropská unie nepodpoří v novém programovacím období nákup vagónů, ale modernizaci tratí

Nově zrekonstruovaný železniční přejezd. Foto: ED Jiří Reichl

Budování chybějící infrastruktury dálnic a modernizace hlavních železničních tratí a podpora zavádění nových technologií k zajištění efektivnější, bezpečnější a udržitelnější dopravy (vč. digitalizace infrastruktury). To jsou hlavní cíle prvního prioritního programu „Evropská, celostátní a regionální mobilita“ spadajícího pod chystaný Operační program doprava, který by měl fungovat v létech 2021-2027.

Zkratky ETCS, TEN-T a CEF budeme v souvislosti se zlepšováním dopravní infrastruktury slýchat v následujících letech velice často. První znamená evropský zabezpečovací systém pro železnici, druhý označuje Politiku transevropské dopravní sítě a poslední je zkratka pro “Nástroj pro propojování Evropy“ zaměřený na poskytování finanční pomoci Unie na transevropské sítě k podpoře projektů společného zájmu v odvětvích dopravních, telekomunikačních a energetických infrastruktur a k využívání potenciální synergie mezi těmito odvětvími.

CEF je v oblasti dopravy zaměřen na podporu investic do nové dopravní infrastruktury, případně obnovy a modernizace stávající. Zaměřuje se převážně na přeshraniční úseky a odstraňování úzkých míst a chybějících úseků hlavní a globální sítě TEN T. Tento nástroj byl zřízen pro financování v období 2014-2020 a pro odvětví dopravy je pro všechny členské státy alokováno 24.050.582.000 EUR.

Kompletní interaktivní mapa je k dispozici na tomto linku. Ve výřezu z mapy zahrnujícím ČR jsou čerchovaně vyznačeny železnice, plnou čarou silnice. Hnědě je koridor TEN-T Orient East/Med, modře pak Rýn-Dunaj.

Kompletní interaktivní mapa je k dispozici na tomto linku. Ve výřezu z mapy zahrnujícím ČR jsou čerchovaně vyznačeny železnice, plnou čarou silnice. Hnědě je koridor TEN-T Orient East/Med, modře pak Rýn-Dunaj.

Tyto tři klíčové zkraty jsou často citovány v návrhu Operačního programu doprava, který by měl začít fungovat již příští rok a trvat by měl do roku 2027. Z něj vyplývá, že Evropská komise velmi intenzivně „tlačí“ na dobudování klíčové páteřní dopravní infrastruktury s tím, že priorita je kladena na rozvoj železnice. Hlavním výchozím dokumentem je tzv. „Bílá Kniha – Plán jednotného evropského dopravního prostoru – vytvoření konkurenceschopného dopravního systému účinně využívajícího zdroje“´.

Mezi její hlavní cíle patří:

  • snížení závislosti Evropy na dovozu ropy a pokles emisí uhlíku v dopravě do roku 2050 o 60 %;
  • převedení 30 % silniční nákladní přepravy nad 300 km na jiné druhy dopravy, jako např. na železniční či vnitrozemskou vodní dopravu do roku 2030, a více než 50 % do roku 2050;
  • dokončení evropské vysokorychlostní železniční sítě do roku 2050, ztrojnásobení délky stávajících vysokorychlostních železničních sítí do roku 2030 a udržení husté železniční sítě ve všech členských státech;
  • do roku 2050 většina objemu přepravy cestujících na střední vzdálenost realizovaná po železnici;
  • plné zprovoznění celounijní multimodální hlavní sítě TEN-T do roku 2030 s tím, že do roku 2050 by tato síť byla vysoce kvalitní a kapacitní s odpovídajícím souborem informačních služeb;
  • do roku 2050 propojení všech letišť na hlavní síti na železnici, pokud možno vysokorychlostní;
  • snížení používání konvenčně poháněných automobilů v městské dopravě do roku 2030 na polovinu, jejich postupné vyřazení z provozu ve městech do roku 2050;
  • do roku 2030 ve velkých městech zavedení městské logistiky v podstatě bez obsahu CO2.

Máme zastaralou infrastrukturu, do níž je potřeba investovat

Z pohledu Evropské komise je naše dopravní infrastruktura zastaralá a nedokáže pojmout zvyšující se intenzitu dopravy a zvyšující se rozsah přepravy (včetně nebezpečných látek). Tyto skutečnosti způsobují nárůst počtu dopravních nehod a limitují plnohodnotné zabezpečení bezpečnosti a plynulosti provozu. Peníze z EU určené pro Operační program Doprava budou proto prioritně směřovány do napravení současného stavu.

V dokumentu ministerstva dopravy se výslovně píše, že nebude podporován nákup železničních vozidel. „Podpora železničních kolejových vozidel bude realizována za účelem splnění hlukových limitů uvedených v TSI a snížení škodlivých emisí z dopravy. Podpořeno bude také vybavování vozidel palubními jednotkami ETCS za účelem zvýšení bezpečnosti železniční dopravy,“ uvádí se v materiálu ministerstva dopravy.

Kromě projektů zvyšujících traťové rychlosti a kapacity tratí budou podpořeny ty zaměřené na revitalizaci železničních stanic, zvýšení jejich vybavenosti a obslužných kapacit (vč. bezpečnostních) a zlepšení přístupu cestujících na nástupiště, včetně zpřístupnění pro skupiny obyvatel se sníženou schopností pohybu, orientace a komunikace. „Některé projekty budou zahrnovat významné přeložky tratí, včetně výstavby nových železničních tunelů. Významná část projektů bude zaměřena na modernizace nebo rekonstrukce železničních stanic a zastávek, včetně prodloužení staničních kolejí ve vybraných stanicích tak, aby byl umožněn provoz nákladních vlaků délky alespoň 740 m,“ uvádí se v dokumentu. Předpokládá se, že ze zejména u železnic se bude podpora z operačního programu doplňovat s podporou z Nástroje pro propojení Evropy (CEF).

Které železniční tratě budou modernizovány jako první?

Nejvýznamnější stavbou bude pravděpodobně modernizace trati Brno – Přerov na Baltsko – jadranském transevropském tranzitním koridoru, která bude součástí systému tzv. rychlých spojení (VRT). Převážná část projektů z operačního programu se bude realizovat na globální síti TEN-T. Nejvýznamnější investice budou směřovány do tratí Ústí nad Labem – Chomutov – Cheb, Děčín – Kolín – Havlíčkův Brod – Brno, Plzeň – České Budějovice, Praha – České Budějovice a železničního spojení na Letiště Václava Havla Praha. Ze železničních stanic projdou rekonstrukcí např. ŽST Chomutov, Čáslav, Tišnov, Brno – Královo Pole. Dále bude rozšiřován systém ERTMS, zejména na tratích Ústí nad Labem – Chomutov, kde bude zaveden systém GSM-R, nebo tratích Ústí nad Orlicí – Lichkov, Votice – České Budějovice, České Velenice – České Budějovice – Horní Dvořiště, kam bude rozšířen systém ETCS. Mimo síť TEN-T se předpokládá směřování investic do tratí významných pro nákladní dopravu, např. Velký Osek – Hradec Králové – Choceň.

Silniční projekty

Podle materiálu k Operačnímu programu Doprava bude v silniční dopravě podpořena výstavba chybějících úseků dálnic. Důraz bude kladen také na na zmírnění negativních dopadů na životní prostředí a na zvýšení bezpečnosti a plynulosti silničního provozu a další rozvoj inteligentních dopravních systémů (ITS). Počítá se také se digitalizací jak stávající tak nové silniční infrastruktury a se vznikem testovacích a zkušebních tratí s napojením na síť TEN-T (pokud to umožní dostatek peněz a podmínky veřejné podpory).

„Rovněž budou podpořeny projekty směřující ke zvýšení kapacity nejvýznamnějších tahů a umožnění vyšší rychlosti cestování, což přinese zvýšení dopravní dostupnosti regionů a zvýšení mobility obyvatel. Dále budou podporovány aktivity zaměřené na zvýšení bezpečnosti dopravy, např. směrově oddělené jízdní pásy, mimoúrovňové křižovatky a ITS,“ uvádí se dále v materiálu.

Konkrétně budou investice směřovat mj. do dobudování dálnic D35, D6 a D55, případně do přeshraničních úseků dálnic, které nebudou podpořeny z CEF. Jedná se o úseky dálnic D52 z Pohořelic a D3 z Českých Budějovic na hranici s Rakouskem a D11 z Jaroměře na hranici s Polskem. Zásadní stavby se budou relizovat na silničním okruhu kolem Prahy, kde je nejpřipravenější výstavba úseku D1 – Běchovice a zkapacitnění navazujícího úseku Běchovice – Satalice.

V rámci projektů výstavby a modernizací dálnic a silnic I. tř. na TEN-T budou také zahrnuty aktivity na zlepšení technických a technologických kapacit pro činnost Policie ČR na úsecích dohledu nad bezpečností a plynulostí silničního provozu (např. odstavné plochy pro účely kontrolní činnosti státních složek, odstavné parkovací plochy určené pro odklon vozidel kamionové dopravy v případě mimořádných událostí, příp. plochy pro vozidla přepravující nebezpečné látky a informační služby související s parkováním nákladních vozidel.

Jiří Reichl