Evropská komise zveřejnila k připomínkování návrh směrnice k minimální úrovni zdanění nadnárodních koncernů. Cílem směrnice je srovnat podmínky na trhu a přimět nadnárodní skupiny platit aspoň 15procentní efektivní daň. Návrh mohou do konce března připomínkovat i zájemci z Česka.
Zmíněná směrnice má stanovit pravidla pro zajištění minimální úrovně efektivního zdanění velkých nadnárodních skupin působících na jednotném trhu Evropské unie. Návrh se řídí modelovými pravidly OECD z prosince loňského roku. Návrh vstoupí v účinnost od počátku roku 2023, některá ustanovení až o rok později.
Nová směrnice cílí na nadnárodní skupiny podniků a velké vnitrostátní skupiny se souhrnným ročním obratem nejméně 750 milionů eur (18,6 miliardy korun). V praxi zřejmě nejvíc postihne americké technologické koncerny ze skupiny FAANG (Facebook, Apple, Amazon, Netflix, Google). Naopak se nevztahuje na vládní subjekty, mezinárodní a neziskové organizace, penzijní fondy ani jiné fondy kolektivního investování.
Modelová pravidla fungují tak, že ukládají dorovnávací daň na úrovni jednotlivých jurisdikcí za použití testu efektivní daňové sazby. Pokud efektivní daňová sazba nedosahuje minimální daňové sazby ve výši 15 procent, vzniká za každý z členských subjektů v této jurisdikci splatná dorovnávací daň, aby efektivní daňová sazba této jurisdikce dosáhla minimální sazby. Efektivní daňová sazba za určité období se vypočítá vydělením daně z příjmů právnických osob a upraveným příjmem (ziskem) této nadnárodní skupiny v dané jurisdikci.
O spravedlivějším zdanění nadnárodních technologických koncernů se v zemích Evropské unie diskutuje už několik let. Některé země nečekaly na celoevropské řešení a zavedly srážkovou daň samy. Třeba Rakousko, Francie, Itálie či Španělsko. Například Google se s tím vypořádal rychle a rázně – o tuto daň navýšil inzerentům v jmenovaných zemích platby za reklamu a přednostní pozice ve vyhledávání.
Digitální daň ve výši sedmi procent z tržeb (tedy ne ze zisku) chtěla v minulých letech zavést v Česku vláda premiéra Andreje Babiše (ANO). Ministerstvo financí příslušný návrh odeslalo do připomínkového řízení v polovině roku 2019. Vzhledem k ostře nesouhlasné reakci americké vlády nakonec převážil názor, že bude lepší nespěchat a počkat na celoevropské řešení.
(dtr, red)
