Může to být příběh o hlouposti politiků, nebo o nenasytnosti koncernu Google; záleží na úhlu pohledu. Řada zemí zavedla digitální daň, aby tím ztrestala americký vyhledávač za neodvádění daní do státní pokladny. Jenže Google ve všech případech přenesl dodatečné náklady na zákazníky. Zkrátka zdražil své služby – reklamu a přednostní pozice ve vyhledávání.
Seznam zemí, které zavedly digitální daň, se postupně rozrůstá. Jenže Google si s tím umí poradit. Ředitel firmy podnikající v oboru pohonných hmot (redakce jeho jméno zná, ale nebude jej zveřejňovat) poskytl Ekonomickému deníku kopii mailu, který Google rozeslal svým klientům (viz níže). Daňový příplatek bude vybírat za inzerování v sedmi zemích.
Prodražení služeb není na první pohled vysoké, v případě Francie, Itálie, Španělska, Británie a Indie dosahuje dvou procent. V Rakousku a Turecku se ovšem jedná o pět procent navíc. Změna bude platit od začátku října a vztahuje se i na přednostní umístění videa na portálu YouTube. V případě Británie, Rakouska a Turecka začal Google příplatek vybírat již na podzim loňského roku, další země přibyly letos.
Pokus o přijetí digitální daně, zacílené hlavně na nadnárodní koncerny Google, Apple, Amazon a Facebook, se odehrává i v České republice. Vláda Andreje Babiše chtěla zavést daň s rekordně vysokou sazbou sedm procent z tržeb za vybrané internetové služby poskytované na českém území. Původně se měla daň platit od července loňského roku, ale po ostrých protestech americké administrativy a hrozbě odvetnými opatřeními čeští zákonodárci tak nějak ztratili odvahu se do tohoto dobrodružství pustit.
Ministerstvo financí si od nové daně slibovalo výnos okolo 3,5 miliardy korun, ale již před třemi měsíci ministryně Alena Schillerová přiznala, že se návrh zřejmě nepodaří schválit do říjnových voleb. Politici nemají jasno v tom, jak vysoká má digitální daň být (návrhy se pohybují od tří do sedmi procent) a zda nebude rozumnější počkat na globální řešení problému s daněním nadnárodních korporací.
David Tramba
