Komise se zaměřuje na obzvláště škodlivé nekalé praktiky, aby zemědělci a malé a střední podniky získali větší jistotu a nebyli nuceni zvládat tolik rizik, nad nimiž nemají (téměř) žádnou kontrolu.
Komise dnes navrhla zakázat zvláště škodlivé nekalé obchodní praktiky v potravinovém řetězci, aby zajistila spravedlivější jednání s drobnými a středně velkými zemědělci a výrobci potravin. Kromě toho návrh obsahuje ustanovení o účinném prosazování: pokud se prokáže porušení pravidel, mohou za ně vnitrostátní orgány uložit sankce.
Menší subjekty v potravinovém řetězci včetně zemědělců mohou ohrožovat neférové postupy, které uplatňují jejich partneři. Často jim chybí vyjednávací síla a alternativní způsoby, jak dostat své výrobky ke spotřebitelům.
Místopředseda Evropské komise Jyrki Katainen, který je odpovědný za pracovní místa, růst, investice a konkurenceschopnost, prohlásil: „Vyjednávací síla v rámci potravinového řetězce je nevyrovnaná a Komise chce prostřednictvím tohoto návrhu přímo řešit problém využívání nekalých obchodních praktik. Neférové obchodní chování totiž ohrožuje hospodářskou životaschopnost členů tohoto řetězce. Návrh stanoví minimální standardy a posiluje prosazování pravidel, čímž by měl zajistit, že jednotlivé subjekty budou moci soutěžit za spravedlivých podmínek, a tím přispěje k celkové efektivitě řetězce. Jasně tak podporuje poctivé obchodní jednání.“
Komisař pro zemědělství a rozvoj venkova Phil Hogan uvedl: „Každý řetěz je pouze tak silný, jak silný je jeho nejslabší článek. Aby byl potravinový řetězec účinný a efektivní, musí být také spravedlivý. A v dnešním návrhu jde hlavně o spravedlnost, o to, aby každý hlas měl svou váhu – i hlas těch, kteří se bez vlastního zavinění ocitli ve slabé vyjednávací pozici. Tato iniciativa s cílem zakázat nekalé obchodní praktiky by měla posílit postavení producentů a malých a středních podniků v potravinovém řetězci. Chce také zajistit silné a účinné prosazování pravidel. Prostřednictvím důvěrného postupu pro podávání stížností se snažíme eliminovat v potravinovém řetězci „faktor strachu“.“
Zakázány mají být tyto nekalé praktiky: opožděné platby za potraviny podléhající rychlé zkáze, rušení objednávek na poslední chvíli, jednostranné nebo retroaktivní změny smluvních podmínek a nucení dodavatelů, aby platili za znehodnocené produkty. Další postupy budou přípustné pouze v případě, že se na ně vztahuje jasná a jednoznačná předchozí dohoda mezi partnery: to jsou situace, kdy kupující dodavateli vrací neprodané potraviny, kdy kupující od dodavatele vyžaduje platbu za uzavření či obnovení smlouvy o dodávkách a kdy dodavatel platí za propagaci potravin, které kupující prodává.
Návrh Komise ukládá členským státům povinnost určit veřejný orgán, který bude nová pravidla prosazovat. Pokud se prokáže porušení předpisů, tento úřad bude moci ukládat přiměřené a odrazující sankce. Bude mít možnost zahájit šetření z vlastní iniciativy nebo na základě stížnosti. Stěžovatelé přitom budou moci požádat o zachování důvěrnosti a anonymity, aby ochránili svou pozici vůči obchodnímu partnerovi. Komise zavede mechanismus koordinace, v jehož rámci si budou orgány odpovědné za prosazování pravidel vyměňovat osvědčené postupy.
Navrhovaná opatření doplňují opatření zavedená členskými státy a kodex chování uplatňovaný v rámci dobrovolné Iniciativy dodavatelského řetězce. Země EU mohou jít v regulaci ještě dále, pokud to považují za vhodné.
Návrh Komise bude mít podobu evropského právního předpisu (směrnice) a nyní bude spolu s posouzením dopadů předložen oběma společným normotvůrcům, tedy Evropskému parlamentu a Radě, kde jsou zastoupeny vlády členských států.
V pracovním programu Komise na rok 2018 se uvádí, že Komise navrhne „opatření pro zlepšení fungování potravinového řetězce, aby zemědělcům pomohla upevnit jejich pozici na trhu a ochránila je před otřesy v budoucnu“.
Tato iniciativa navazuje na výroky o potravinovém řetězci v projevech předsedy Junckera o stavu Unie v letech 2015 a 2016. Představuje politickou reakci na usnesení Evropského parlamentu z června 2016, ve kterém se Evropská komise vyzývá, aby předložila návrh unijního rámce v oblasti nekalých obchodních praktik. Rovněž Rada vyzvala v prosinci 2016 Komisi k tomu, aby provedla posouzení dopadů za účelem navržení legislativního rámce EU nebo jiných opatření, která by problematiku nekalých obchodních praktik řešila.
Komise se v potravinovém řetězci snaží nastolit větší spravedlnost a rovnováhu již od začátku svého mandátu. V roce 2016 zřídila pracovní skupinu pro zemědělské trhy, jež dostala za úkol posoudit úlohu zemědělců v širším dodavatelském řetězci a formulovat doporučení, jak by bylo možné jejich roli posílit. V návaznosti na vydaná doporučení pak Komise v roce 2017 vypracovala počáteční posouzení dopadů a provedla veřejnou konzultaci se zaměřením na lepší fungování potravinového řetězce. Na základě toho pak vybrala konkrétní nekalé obchodní praktiky, kterými se navržená směrnice zabývá. Z nedávného celoevropského průzkumu veřejného mínění, jehož výsledky byly zveřejněny v únoru 2018, vyplynulo, že silnější postavení zemědělců v potravinovém řetězci je důležité pro velkou většinu respondentů (88 %). Ve veřejné konzultaci z roku 2017 o modernizaci SZP vyjádřilo 96 % respondentů souhlas s návrhem, že jedním z cílů společné zemědělské politiky EU by mělo být zlepšení postavení zemědělců v hodnotovém řetězci, včetně odstranění nekalých obchodních praktik.
Návrhy staví na dobrovolném kodexu osvědčených postupů uplatňovaném v dodavatelském řetězci, tzv. Iniciativě dodavatelského řetězce. Zmiňovanou iniciativu zavedlo v roce 2013 sedm sdružení na úrovni EU zastupujících potravinářský a nápojový průmysl, výrobce značkového zboží, maloobchodní odvětví, malé a střední podniky a obchodníky se zemědělskými produkty. Iniciativa je výsledkem práce fóra na vysoké úrovni pro lepší fungování potravinového řetězce, jež bylo pod vedením Komise zřízeno v roce 2010, aby pomohlo koncipovat politiku v odvětví potravin a nápojů a přispělo k lepšímu fungování potravinového řetězce.
-red-
