Jak dlouho přežijí země Evropské unie bez ruského plynu? Podle studie evropského think tanku Bruegel lze s navýšenými dodávkami z jiných zdrojů a čerpáním zásobníků vydržet do jara, nenastane-li výjimečně chladná zima. Dlouhodobě by si to vyžádalo omezení výroby v energeticky náročném průmyslu i pomalejší odklon od spalování uhlí.
Poslední operátorů plynárenských soustav data ukazují na výpadek dodávek z Ruska, ať už je důvod jakýkoli. V lednu Rusko do 27 zemí Evropské unie dodávalo okolo 18 terawatthodin (TWh) plynu týdně, což představuje jen třetinu maximální kapacity. Naopak objem dodávek z Norska i zkapalněného plynu se blížil nejvyšším možným hodnotám. Ruský plyn, který běžně pokrývá 40 procent spotřeby v zemích EU, tak najednou pokryl jen 20 procent.
Dopad omezených dodávek z Ruska se nepříznivě projevil v cenách zemního plynu. Na hlavní cenotvorné nizozemské burze TTF stála před rokem jedna megawatthodina zemního plynu pouhých 18 eur. Po mohutném růstu v druhé polovině roku se cena vyšplhala v úterý 21. prosince až na rekordních 170 eur za MWh. Teprve po ujištění ruského prezidenta Vladimira Putina, že dodávky plynu budou pokračovat, a po zprávě o zvýšeném exportu zkapalněného plynu ze Spojených států do Evropy se panika zmírnila.
Zemní plyn na nejbližší měsíce přesto zůstává nepříjemně drahý, na evropských burzách vychází na zhruba 90 eur/MWh. Cenu zvyšují také obavy z rostoucího napětí ve východní Evropě, konkrétně spekulace o ruské invazi na Ukrajinu. Důsledkem může být výpadek v dodávkách ruského plynu do zemí EU. Bruselský think tank Bruegel, jmenovitě jeho analytici Ben McWilliams, Giovanni Sgaravatti, Simone Tagliapietra a Georg Zachmann, si proto položili otázku: Může Evropa bezbolestně přežít bez ruského plynu?
Tříměsíční výpadek v importu ruského plynu by podle této studie evropské země zvládly. Tedy s výjimkou scénáře, který počítá s extrémně chladným počasím. V tom případě by byly podzemní zásobníky prázdné již na konci března a Evropa by musela přistoupit k drastickým úsporám ve spotřebě plynu.
V dlouhodobém horizontu by se však země EU bez ruského plynu jen těžko obešly. Teoreticky by to možné bylo, kapacity plynovodů a LNG terminálů by stačily pro pokrytí současné spotřeby i bez ruského plynu. V praxi by však takové snahy narazily na několik vážných problémů, mezi něž podle studie think tanku Bruegel patří i tyto:
- rozdílné složení norského plynu, který má nižší výhřevnost; například v Německu se distribuuje v rozvodné síti, která je oddělena od ostatní plynovodní sítě
- nedostatečné propojení plynovodních soustav; například Španělsko má kapacity pro dovoz až 700 Twh zkapalněného plynu (LNG) ročně, ale technicky není možné tento plyn dostat do Francie a dalších zemí
- pokud bude chtít Evropa dovážet víc zkapalněného plynu, narazí na omezené kapacity u exportérů a hlavně dopravců – majitelů lodí na přepravu LNG
- některé tranzitní plynovody fungují pouze jednosměrně, což zkomplikuje přepravu plynu ze západu na východ Evropy
Pokud by došlo na nejhorší scénáře, zbývají ještě opatření na straně spotřeby. Před koronavirovou pandemií se v 27 zemích Evropské unie spotřebovalo okolo 3900 TWh zemního plynu (tj. 370 miliard m3). Víc než čtvrtina z tohoto množství padla na výrobu elektřiny a tepla. Část spotřeby zemního plynu lze podle analytiků Bruegelu v elektrárnách a teplárnách nahradit topným olejem. Vysoké ceny zemního plynu navíc omezují spotřebu v průmyslu, což se týká třeba energeticky náročných výrob hliníku, křemíku, chemikálií a syntetických hnojiv.
Studie decentně zmiňuje i fakt, že drahý a nedostatkový zemní plyn může vést ke zvýšení výroby elektřiny z uhlí v rozsahu až 270 TWh. Mnohé evropské země stále mají velké kapacity výkonu uhelných elektráren, které dnes ne zcela využívají. Omezené dodávky ruského plynu a vysoké ceny tak mohou vyvolat tlak na pozdější odklon od spalování uhlí a omezit ambice řady zemí včetně Česka v oblasti snižování emisí oxidu uhličitého.
Více o podílu Ruska na současné krizi na trhu s plynem se dočtete ve zprávě, kterou Ekonomický deník vydal před dvěma týdny.
David Tramba
