Evropská unie do budoucna přitvrdí ve snaze omezit svou závislost na Číně. Ukázalo to jednomyslné hlasování poslanců Evropského parlamentu o rizicích rostoucího čínského vlivu na evropskou kritickou infrastrukturu, které se uskutečnilo ve středu. „Všeobecně panuje shoda na tom, že bychom měli omezovat závislost na Číně, anebo ji přinejmenším diverzifikovat v oblastech, v nichž jsme na Číně závislí. A samozřejmě nepouštět Čínu do evropské kritické infrastruktury,“ okomentoval hlasování český europoslanec Alexandr Vondra (ODS).
Zpráva o bezpečnostních a obranných důsledcích vlivu Číny na kritickou infrastrukturu v Evropské unii, jejímž zpravodajem byl slovinský europoslanec Klemen Grošelj, upozornila na to, že Čína má prostřednictvím takzvané strategie vojenské a civilní fúze stále více získávat přístup k evropské kritické infrastruktuře. Jde o přístavy, dopravu, telekomunikační sítě nebo vzácné kovy a podmořské kabely. Narušení kritické infrastruktury může mít podle materiálu závažné důsledky pro bezpečnost a obranu Evropské unie, hospodářskou činnost i základní služby pro veřejnost.
Evropská unie podle Vondry dosud nemá ohledně Číny společnou strategii a od toho se odvíjí různé politiky jednotlivých členských států. Nejednotnou politiku členských států zmiňuje také výzkumná pracovnice v programu Globální Evropa v Institutu pro evropskou politiku Europeum Zuzana Krulichová. „Prosazování společných cílů na úrovni Evropské unie je proto často problematické. Nicméně ve světle pandemie a války na Ukrajině se objevuje více kritických hlasů směrem k Číně a narůstají obavy o ekonomickou bezpečnost Unie,“ uvedla.
Současné usnesení Evropského parlamentu podle ní poukazuje na to, že aktuální právní úprava není dle europoslanců dostačující a měla by se zpřísnit. Vzhledem k široké shodě europoslanců na usnesení, které bylo přijato 565 hlasy (26 bylo proti a 31 se zdrželo hlasování), se také dá očekávat, že budou následovat další kroky směřující ke strategickým či legislativním opatřením na úrovni Evropské unie. „Rizika by měla být zmapována a zhodnocena a na základě toho vytvořena společná strategie. Zároveň by měly dle usnesení na zabezpečení více spolupracovat členské státy,“ poznamenala.
Mohlo by vás zajímat
Obecně jsou usnesení Evropského parlamentu podle Krulichové pro členské státy nezávazná, další kroky a implementace doporučení, která z parlamentu zaznívají, jsou tedy na rozhodnutí členských států případně na iniciativě Evropské komise.
Nová hedvábná stezka jako riziko
Obavy o ekonomickou bezpečnost se v praxi podle Krulichové promítají do toho, že se státy Evropské unie snaží diverzifikovat svoje ekonomické vazby, a to především v odvětvích, ve kterých jsou na Číně závislé. Zároveň vznikají iniciativy a legislativa na evropské úrovni, která má za cíl chránit evropskou ekonomiku, například prověřování zahraničních investic.
Větší snaha o zabezpečení evropské ekonomiky a infrastruktury se podle výzkumnice institutu Europeum objevila spolu s představením čínské iniciativy, takzvané Nové hedvábné stezky. Část členských států se k inciativě formálně připojila, jiní toto rozhodnutí kritizovali.
Snaha Evropské unie omezovat vliv Číny je podle europoslance Alexandra Vondry vidět například u exportu elektromobilů do Unie. „Jejich elektromobily jsou zjevně konkurenceschopnější; levnější, ale podle některých expertů také lepší. Poměr cena-výkon je každopádně v čínský prospěch, což je frustrující ve chvíli, kdy se Evropa rozhodla opustit spalovací motory, které naopak vždy šly lépe nám,“ poznamenal Vondra. Dodal, že Čína navíc disponuje surovinami nezbytnými k výrobě, a to částečně díky své expanzi v Africe.
Čína podle europoslance drtivě dominuje také ve výrobě solárních panelů, i zde jsou snahy omezovat čínský dovoz prostřednictvím cel a daní a naopak dotacemi stimulovat domácí výrobu.
Na příkladu loňské návštěvy francouzského prezidenta Emmanuela Macrona a předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové demonstruje Vondra to, že Čína nechápe Evropskou unii jako jeden geopolitický celek a nechová k němu podle europoslance příliš respektu. „Macron měl obrazně řečeno červený koberec a Ursula von der Leyenová místo v koutě,“ konstatoval Vondra. Čína podle něj radši pracuje s jednotlivými členskými státy, s nimiž má různé úrovně vztahů.
„Pro EU jako celek Čína není partner ani nepřítel, je to velmoc prvního řádu, k níž máme opatrný vztah, a snažíme se, aby mu dominovala racionalita a předvídatelnost,“ uzavřel Alexandr Vondra.
Tereza Čapková
