Europoslanci ve Štrasburku kritizovali projekt plynovodu Nord Stream 2, který podle nich může ohrozit evropskou solidaritu, vytváří napětí mezi zeměmi EU a zvyšuje závislost na ruském plynu.
Řada z nich proto nevidí důvod, proč by měl být tento plán realizován a podporován ze strany současné osmadvacítky. Nord Stream 2 spočívá v rozšíření stávajícího plynovodu přivádějícího zemní plyn z Ruska do Německa po dně Baltského moře.
Na úvod rozpravy vystoupil v plénu Evropského parlamentu eurokomisař pro energetiku a ochranu klimatu Miguel Arias Caňete. Jak uvedl, Evropská komise si uvědomuje, že jde o projekt, který zneklidňuje mnoho europoslanců i zemí EU. Zdůraznil, že v případě vybudování plynovodu bude muset Nord Stream 2 dodržovat právo Evropské unie týkající se energetiky a životního prostředí. Evropská komise má podle něj i nadále v plánu analyzovat a posuzovat veškeré dopady projektu.
Na projektu Nord Stream 2 se loni v září dohodla ruská společnost Gazprom s německými společnostmi E.ON a BASF/Wintershall, rakouskou OMV, francouzskou ENGIE a britsko-nizozemskou Royal Dutch Shell. Následně v listopadu varovala desítka členských států EU včetně České republiky v dopise adresovaném Evropské komisi, že rozšíření plynovodu, které umožní omezit přepravu zemního plynu do Evropy přes Ukrajinu, jde proti zájmům Evropské unie a obsahuje riziko další destabilizace Ukrajiny.
vropa kryje asi třetinu své spotřeby ruským plynem, který je zhruba z poloviny přepravován přes Ukrajinu. Kvůli napětí mezi Kyjevem a Moskvou chce ale Gazprom najít nové tranzitní cesty do Evropy mimo ukrajinské území.
„Je evidentní, že tento projekt může ohrozit evropskou solidaritu a vytváří napětí mezi zeměmi,“ uvedl polský europoslanec Jerzy Buzek z Evropské lidové strany (EPP). „Máme zde rovněž určité pochybnosti týkající se ochrany životního prostředí i našich závazků vůči Ukrajině. Nord Stream 2 by neměl dostat žádnou podporu z Evropské unie,“ dodal. Podle italského europoslance Flavia Zanonata z frakce socialistů je Nord Stream 2 spíše krokem zpět, pokud jde o energetické politiky EU. „Zvyšuje závislost na jednom dodavateli, na Gazpromu. V tuto chvíli Nord Stream 2 nepotřebujeme, současné kapacity stačí,“ řekl. I podle dalšího zástupce Polska v EP Zdzislawa Krasnodebského z frakce konzervativců a reformistů (ECR) by realizování projektu znamenalo zvýšení závislosti na ruském plynu. „Víme, že Rusko používá takové mechanismy k tomu, aby rovněž realizovalo svůj politický program,“ uvedl s tím, že Nord Stream 2 jde proti evropským ideálům a vůbec nesouvisí s diverzifikací energetických zdrojů.
Podobný názor zastává i český europoslanec Pavel Telička z Aliance liberálů a demokratů pro Evropu (ALDE). Během rozpravy uvedl, že projekt nejde směrem k energetické unii, ale naopak Evropskou unii ještě více rozděluje. „Je to ale dobrá zpráva pro Kreml, ten se takto snaží rozdělit Evropskou unii,“ řekl. „Nord Stream 2 je zbytečný, nechtěný, nebezpečný a nepotřebný projekt. Evropa by měla říci Ne ještě větší závislosti na ruském plynu. Tento projekt nepatří na dno Baltského moře, ale na dno koše na odpadky,“ zkritizoval plánované rozšíření plynovodu dánský europoslance Jeppe Kofod z frakce socialistů. Nevoli zejména na východě Evropy vyvolal už původní plynovod Nord Stream, který v roce 2011 začal přivádět do Německa ruský plyn podmořskou cestou, a obešel tak území Polska, Běloruska a Ukrajiny. Rozšíření plynovodu by zvýšilo jeho kapacitu na dvojnásobných 110 miliard krychlových metrů ročně.
čtk
