INZERCE

Rozestavěná fotovoltaická elektrárna (ilustrativní foto). Zdroj: ČEZ

Europarlament chce zvýšit cíl pro obnovitelné zdroje k roku 2030 na 30 procent

Poslanci Evropského parlamentu chtějí zvýšit národní cíle pro spotřebu ekologické energie, Evropská komise zatím trvá na dosavadních plánech.

Evropský parlament přijal na svém posledním plenárním zasedání jednostrannou rezoluci, v níž vyzývá Evropskou komisi, aby přijala závazný celoevropský cíl pro spotřebu elektřiny z obnovitelných zdrojů (OZE) v roce 2030 ve výši 30 %. Jednotný cíl by měl být dosažen podle představ europoslanců především stanovením vyšších závazných cílů v oblasti využívání zelených zdrojů elektrické energie pro jednotlivé členské státy Evropské unie.

Tato vlastní iniciativa evropských poslanců není první svého druhu. Stejný požadavek už europoslanci jednou vznesli směrem k předešlé Evropské komisi, vedené José Manuelem Barossem. Mezitím však proběhly nové volby a v jejich důsledku se změnilo složení jak europarlamentu, tak EK. Proto nyní poslanci svůj požadavek znovu v podobné formě zopakovali.

Postoj obou institucí ke společnému evropskému cíli pro OZE se však podstatně nezměnil: Evropská komise zatím nehodlá revidovat dosavadní 27% cíl schválený v Rámci pro klima a energetiku do roku 2030 a Evropský parlament dál požaduje jeho zvýšení, alespoň o tři procentní body. Právě proto nyní EP odhlasoval svůj požadavek i pro Komisi pod vedením Clauda Junckera. Přijatá rezoluce ovšem nemá žádné bezprostřední důsledky pro členské státy, je pouze pozicí Evropského parlamentu určenou pro Evropskou komisi, která podává legislativní návrhy.

Evropa ztrácí tempo

Zvýšení národních cílů by bylo pro dosažení celoevropského cíle ve výši 30 % nutné protože, tempo rozvoje OZE v Evropě ve srovnání s ostatním světem spíše klesá. Z pohledu instalované kapacity je Evropa sice stále jedním ze světových lídrů (připadá na ni 276 GW z celosvětových 785 GW), v posledních čtyřech letech nicméně investuje do OZE stále méně. V roce 2015 meziroční pokles investic představoval 21 %, (na celkových 44 miliard euro), a to navzdory například rekordnímu nárůstu financování mořských větrných parků (11 % meziročně).

Miloš Cihelka