Rusko stírá hranice mezi hybridními operacemi a otevřenou válkou na základě Gerasimovovy doktríny. Evropa proto musí odpovídat stejně citelnými protiopatřeními a musí Putinovu Rusku způsobit „bolest“. Evropský komisař pro obranu Andrius Kubilius odmítl obavy z ruské eskalace a vyzdvihl pokrok ve vývoji ukrajinsko-evropských systémů protivzdušné obrany.
Válka potřebuje hlas. Aby tento hlas něco zmohl, musí mít tři vlastnosti. Morální jasnost, praktické odhodlání a dostatečnou sílu v zádech. Tedy sílu, která umožní rázně promluvit do duše komukoli. Od váhajícího bulharského premiéra až po nevyzpytatelného amerického prezidenta. Právě takovým hlasem hovořil evropský komisař pro obranu a vesmír Andrius Kubilius na summitu Euronews Defence & Space Summit 2026.
Má se Ukrajina vzdát?
Kubilius má jednoduchý test pro každého, kdo volá po diplomacii s Ruskem. „Když někdo říká: Vsaďme na diplomacii a možná zapomeňme na podporu Ukrajiny. Co to vlastně znamená? Znamená to, že dotyčný navrhuje, aby se Ukrajina vzdala,“ prohlásil.
Tato poznámka mířila konkrétně na bulharského premiéra. Rumen Radev začátkem měsíce tvrdil, že se válka ocitla na mrtvém bodě. Prioritu by měly mít diplomatické cesty. Kubiliuse to nepřesvědčilo. Tato výměna názorů ilustrovala zásadní napětí v evropském uvažování o obraně. Rusko stupňuje agresi, ale diplomatické snahy nepřinesly žádné výsledky.
Ruská válka bez hranic
Kubilius vysvětlil, že Rusko nerozlišuje mezi hybridními operacemi a konvenční válkou. „Rusové mají takzvanou Gerasimovovu doktrínu,“ řekl s odkazem na Valerije Gerasimova, náčelníka ruského generálního štábu.
„Podle ní Rusko nečiní žádné rozdíly. Existuje kontinuita od hybridních metod, jako je propaganda, sabotáže a podobně, až po skutečnou, tradiční válku.“ Z tohoto pohledu Kreml nerozlišuje mezi dronem nad hlavním městem pobaltské země a tankovou kolonou překračující hranice. V ruském strategickém myšlení se jedná o body na téže přímce.
„Otevřeně říkají, že ovládnutí srdcí a myslí lidí snižuje potřebu okupace území,“ vysvětlil Kubilius. Pokud Rusko dokáže prostřednictvím dezinformací, sabotáží a zastrašování zlomit politickou vůli obyvatel dané země, nemusí vysílat vojáky.
Odpověď Evropy musí být také hybridní
Odpověď Evropy musí podle něj odpovídat zvolené metodě. „Pokud čelíme hybridní válce, musíme mít hybridní obranu,“ dodal. Co to znamená v praxi, odmítl ale rozvádět. Reakce nemusí být vždy viditelné a nemusí se o nich předem diskutovat, uvedl.
„Pokud nás zasáhnou ruské hybridní útoky, naše odpověď by měla být stejně bolestivá jako jejich útok. Způsob, jak tuto bolest vyvolat, musíme najít my sami,“ prohlásil.
Drony a jaderné zbraně
Pokud jde o otázku, zda bezprostředně hrozí ruský útok na členskou zemi NATO, vyjadřoval se Kubilius zdrženlivě. Řekl, že už ho unavuje každé ráno číst předpovědi o tom, jak a kdy by mohlo Rusko udeřit.
Jeden dron, deset dronů nebo tři sta dronů letících nad Litvou. Ničemu z toho by se nedivil. Rusko k tomu má kapacity. Zda však padlo politické rozhodnutí jednat, je věc druhá. „Musíme být připraveni. To je náš úkol. Diplomacie v tuto chvíli nepřináší žádné výsledky. Postoj Rusů je naprosto jasný. Ukrajina se musí vzdát,“ zdůraznil.
Stejně přímočarý byl i v otázce jaderných hrozeb. Strach z ruské eskalace Rusko neodrazuje. Naopak ho povzbuzuje. „Pokud se budeme nadále bát ruské eskalace, budeme Putina podněcovat k dalšímu stupňování napětí.“
Trump útokem na Írán zdražil ropu
Když americký prezident Trump vyjádřil výhrady k ukrajinským úderům na ruské rafinerie s poukazem na to, že narušují globální trhy s energiemi, upozornil Kubilius na rozpor se stávající politikou EU.
„Naší politikou je nedovolit Rusku prodávat ropu a plyn mimo své území a zabránit mu v přístupu k finančním zdrojům na pokračování války. Nevím tedy, jak to ladí s tím, co říká americký prezident,“ nastínil svůj pohled.
To si musí vyřešit Kyjev a Washington
Evropský komisař volil velmi diplomatický tón. Hovořil totiž o Trumpovi – muži, který nejprve svým nevyprovokovaným útokem na Írán sám o sobě vyhnal ceny ropy na celém světě vzhůru a poté zpochybnil metody, jimiž Ukrajina bojuje o své samotné přežití. Kubilius se nesnažil tento rozpor řešit. Poznamenal, že Ukrajinci si to s Američany pravděpodobně vyjasní sami.
Pokud jde o vyhlídky na bojišti, Kubilius poukázal na vývoj, který by podle něj mohl změnit dynamiku konfliktu. Ukrajina vyrábí vlastní balistické střely.
Společně s evropskými partnery rovněž vyvíjí systém protiraketové obrany s názvem Freya (kombinující ukrajinské střely s evropskými radary) a systém Blixem, vyráběný ukrajinskou společností Destinos, který je určen k obraně proti ruské hypersonické střele Orešnik.
Putin válkou ničeho nedosáhne
„Putin si nakonec musí uvědomit, že touto válkou ničeho nedosáhne. A musí pocítit, že válka přichází i do samotného Ruska,“ řekl Kubilius. Zejména v souvislosti se schopností vést údery na velké vzdálenosti argumentoval tím, že ukrajinské úspěchy by mohly změnit strategickou situaci na bojišti a nakonec přimět Rusko usednout k jednacímu stolu.
Pokud členské státy Unie v příštím desetiletí splní svůj závazek vůči NATO vynakládat na obranu 3,5 procenta HDP, celková částka přesáhne 6 bilionů eur (146,4 bilionu korun). Celý příští víceletý finanční rámec Unie vyčleňuje na obranu a vesmírný sektor přibližně 130 miliard eur (3,2 bilionu korun).
Uznal, že existuje rozpor mezi snahou nakupovat evropské produkty a snahou pořídit to, co funguje právě teď. Některé kapacity Evropa zatím nevyrábí v dostatečném množství. „Když se podíváme 20 let dopředu, lze s jistotou říci, že pokud budou existovat americký a evropský produkt, které zvládnou totéž, zakázku získá ten nejlepší produkt. A tím bude ten evropský,“ prohlásil s notnou dávkou optimismu.
