Obavy z odchodu strategické výroby z kontinentu přiměly unijní státy ke kompromisu, který jde proti dosavadnímu tempu utahování klimatických pravidel. Uvolnění 121 milionů bezplatných povolenek má snížit výrobní náklady energeticky náročných provozů.
Evropské továrny by mohly platit méně za své emise podle nové dohody unijních států. Vyjednavači se dohodli na poskytnutí zhruba 121 milionů dodatečných bezplatných povolenek na emise uhlíku do roku 2030. Jde o reakci na obavy zástupců evropského průmyslu, že rostoucí náklady způsobí přesun průmyslové výroby mimo evropský blok.
Více předvídatelnosti?
„Tato změna zajistí předvídatelnost, kterou průmysl potřebuje pro udržitelný přechod. Zároveň zajistí průmyslu konkurenceschopnost a zachová výrobu v Evropě,“ uvedl irský ministr pro klima Darragh O’Brien po předběžné dohodě. Změny se vztahují na období 2026 až 2030.
Opatření se týká průmyslových činností, jejichž bezplatné povolenky závisí na spotřebě tepla a fosilních paliv. To znamená na výrobu chemikálií, papíru, keramiky, skla, ale také na potravinářský sektor.
Mohlo by vás zajímat
Snížení nákladů na výrobu
V rámci evropského systému obchodování s emisemi musí firmy své emise uhlíku kompenzovat nákupem povolenek. Uvolnění většího počtu povolenek, které jsou zdarma, sníží podnikům náklady na výrobu.
Agentura Reuters v září vypočítala, že navrhovaných 121 milionů povolenek by mohlo společnostem ušetřit přibližně 8,25 miliardy eur (201,3 miliardy korun). Dočasné zvýšení objemu bezplatných povolenek jde ale proti původnímu plánu, který počítal s tím, že se jejich objem bude naopak postupně snižovat s cílem snižovat emise uhlíku.
Nátlak průmyslových skupin
Před dosažením dohody naléhaly průmyslové asociace na vyjednavače, aby všechny dostupné povolenky zdarma byly k dispozici k okamžité pomoci. Říjnová výzva zveřejněná asociací papírenského průmyslu Cepi odmítla navrhované rozdělení dříve nepřidělených povolenek.
„Rozdělení těchto povolenek mezi různé cíle, jak navrhuje Evropský parlament, neposkytne postiženým firmám smysluplnou a naléhavou pomoc,“ uvedla asociace. Varovala také, že nejistota ohledně jejich alokací zkomplikuje investiční a výrobní rozhodnutí evropského průmyslu.
Kompromis kombinuje přibližně 88 milionů dostupných povolenek s dalšími 28 miliony, které byly dříve zadrženy u podniků, které nesplnily podmínky týkající se energetické účinnosti nebo klimatického plánování.
Dalších pět milionů povolenek má podpořit nejzranitelnější odvětví. Veškeré nevyužité povolenky z této rezervy se převedou do Modernizačního fondu a Inovačního fondu. Změnu nyní musí formálně schválit ještě Evropský parlament i Rada RU, než Komise bezplatné povolenky uvolní. Mělo by k tomu dojít v prvním čtvrtletí roku 2027.
Okamura žádné nové povolenky nechce
Předsedové parlamentů středoevropských zemí z visegrádské čtyřky (V4), kam patří Česko, Maďarsko, Polsko a Slovensko, se navíc vyslovili pro odklad zavedení systému emisních povolenek ETS2. Česko na schůzce v Bratislavě zastupovali předseda Sněmovny Tomio Okamura a šéf Senátu Miloš Vystrčil.
„Chceme, aby evropská opatření vycházela ze zdravého rozumu. Chceme přehodnotit opatření, která způsobují našim zemím problémy,“ řekl šéf slovenské Národní rady Richard Raši k návrhu zemí V4 na odklad ETS2 za rok 2030. Systém má začít fungovat v roce 2028. Nově se bude vztahovat na emise z paliv využívaných v silniční dopravě a při vytápění budov.
„Evropa musí vytvářet podmínky pro dostupnou energii a průmyslovou výrobu. Pozice naší vládní koalice v České republice jde ještě dál. Jsme přesvědčeni, že systém emisních povolenek ETS2 by měl být zcela zrušen, protože představuje další nepřiměřenou finanční zátěž pro domácnosti a podnikatele,“ řekl Okamura. Dodal, že Praha prosazuje také zrušení plánovaného zákazu prodeje nových automobilů se spalovacími motory od roku 2035.
