Evropská unie chce předejít dalším bankovním krizím, a proto připravuje nové právní předpisy. Europoslanci a ministři členských států společně sepsali například směrnici, která upřesňuje hierarchii věřitelů v insolvenčním řízení. Další regulace však nepřímo přicházejí z jiné nadnárodní úrovně, Evropská unie v těchto případech spíše “implementuje” důkladnější standardy tak, jak žádá skupina největších světových ekonomik G20.

„Snižování rizik v bankovní unii má zásadní význam pro předcházení novým krizím. Jde o nezbytný předpoklad pro reformu eurozóny,“ obhajuje chystané právní akty Toomas Tõniste, estonský ministr financí. Nejmenší pobaltský stát do konce letošního roku předsedá Radě EU (schůzkám národních ministrů). Vyjednavači slibují „právní jistotu pro účastníky trhu” a harmonizaci našich předpisů “s novými obezřetnostními standardy dohodnutými na mezinárodní úrovni.“

Následující směrnici a regulaci spolu předjednaly Rada EU a Evropský parlament. Vyjednavači očekávají, že texty snadno projdou oficiálním hlasováním.

Směrnice o pořadí nezajištěných dluhových nástrojů

Již nyní účinkuje směrnice 2014/59/EU, o ozdravných postupech a řešení krize bank, kde najdeme i článek 108: “Postavení vkladů v hierarchii stanovené pro případy úpadku”. Při insolvenčním řízení mají nepojištěné vklady nad 100 000 eur nižší prioritu, například oproti pojištěným vkladům fyzických osob, malých a středních podniků.

[mn_protected]

Mohlo by vás zajímat

Skupina G20, tedy spolek největších světových ekonomik, jde však ještě dále. Iniciovala, aby vznikl standard „celkové kapacity pro absorpci ztrát“ (Total Loss-Absorbency Capacity, TLAC), který zřejmě začne účinkovat od roku 2019. Součástí bude důslednější hierarchie, což nyní zohledňuje Evropská unie. Návrhem další směrnice zavádí “novou kategorii nepreferenčního prioritního dluhu”, neboli “podřízenost prioritních nezajištěných dluhových cenných papírů ve vztahu k jiným formám nezajištěných pohledávek”.

Připomeňme, že směrnice (direktiva) ponechává členským státům jistou volnost v implementaci, zatímco nařízení (regulace) má doslovnější charakter.

Návrh nařízení o přechodných opatřeních pro zavedení IFRS 9

Skupina G20 taky kvůli poslední finanční krizi vyzývá, aby byl směrem do budoucnosti sledovaný delší časový horizont, pokud jde o vykazování očekávaných úvěrových ztrát z finančních aktiv.

Rada pro mezinárodní účetní standardy proto v roce 2014 zveřejnila Mezinárodní standard účetního výkaznictví (IFRS) 9. Evropská komise následně vydala nařízení 2016/2067, ve kterém požaduje po bankách, aby nový systém respektovaly: buďto od 1. ledna 2018, nebo později.

Rada národních ministrů má však obavu, že kvůli uspěchanému zavedení důkladnějších standardů “náhle poklesne regulatorní kapitál” finančních domů. Spolu s Evropským parlamentem proto předjednala návrh nového nařízení, ve kterém stanovuje přechodná období, aby finanční instituce měly delší čas na adaptaci:

  • 3 roky budou moci využívat “výjimku z limitu velkých expozic vůči dluhu veřejného sektoru denominovanému v měně jiného členského státu”.
  • 5 let budou moci k takzvanému kmenovému kapitálu přičítat “část zvýšených opravných položek na očekávané úvěrové ztráty jako určitý kapitál navíc”.

[/mn_protected]

Petr Woff