Evropská unie mění přístup k těžbě a zpracování strategicky důležitých kovů, používaných při výrobě lithium-iontových baterií či větrných elektráren, ale také v elektronickém, leteckém a zbrojním průmyslu. Místo přístupu „ať si ničí životní prostředí někde jinde“ chce podpořit jejich produkci v zemích EU. Může tím pomoci třeba také rozvoji těžby lithia v České republice.

Na jedné straně jsou ambice Evropské unie přejít k obnovitelným zdrojům energie a elektromobilitě co možná nejrychleji. Na druhé zjištění, že evropské země jsou dnes závislé na dovozu řady technologií (lithium-iontové baterie a jejich komponenty, solární panely) a kovů (hlavně prvky vzácných zemin neboli lanthanoidy, ale také lithium, grafit, kobalt a mangan) z Číny. Přidat lze závislost na palladiu a vanadu z Ruska.

Evropská komise proto v minulém týdnu přišla s novou legislativou o kritických surovinách (Critical Raw Materials Act). Kromě aktualizovaného, tedy rozšířeného seznamu kritických surovin zákon definuje následující ambice, kterých mají země EU dosáhnout do roku 2030:

  • nejméně 10 % roční spotřeby pokrýt těžbou v zemích EU
  • nejméně 40 % roční spotřeby pokrýt zpracovatelskými závody v zemích EU
  • nejméně 15 % roční spotřeby EU pokrýt díky recyklaci kovů
  • maximálně 65 % spotřeby každé strategické suroviny v EU dovážet z jedné dodavatelské země

Jak na svém twitterovém účtu uvedl eurokomisař pro vnitřní trh Thierry Breton, na seznamu strategických surovin se nachází bismut, bór, gallium, germanium, grafit, hořčík, kobalt, křemík, lanthanoidy (prvky vzácných zemin), lithium, mangan, měď, nikl, platina, titan a wolfram. Přitom jen poptávka po lithiu se má v Evropě do roku 2030 zvýšit 18krát a do roku 2050 až 57krát.

Nová legislativa má přinést také snížení administrativní zátěže a zjednodušení povolovacích řízení pro projekty z oblasti těžby a zpracování kritických surovin. Konkrétně těžební projekt má být schválený do 24 měsíců a závod na zpracování či recyklaci kovu do 12 měsíců. Vybrané strategické projekty dokonce získají přístup k financování ze strany Evropské unie.

Česko má co nabídnout, třeba lithium

To znamená zásadní změnu přístupu k těžbě a zpracování kovů; tento obor zatím v EU spíše skomíral. Převažoval zájem na ochraně životního prostředí a krajiny. Nyní se těžební a hutní průmysl vrací do hry, samozřejmě za podmínky ekologické přijatelnosti produkce. Nový přístup může podpořit i těžební projekty v Česku, hlavně ten nejambicióznější: dobývání lithia v okolí Cínovce v Krušných horách.

Za projektem stojí firma Geomet, kterou z 51 procent vlastní Severočeské doly ze Skupiny ČEZ a z 49 procent australská European Metals Holdings (EMH). Těžit chce začít v roce 2026 a během 25 let má v plánu vydolovat 153 tisíc tun lithia a navíc také 33 tisíc tun cínu a přes 12 tisíc tun wolframu. Při dnešních vysokých cenách lithia se budoucí zisk z těžby počítá v miliardách dolarů, avšak rizika také nejsou malá.

Mohlo by vás zajímat

Projekt těžby u Cínovce ukazuje, jak těžké je v Česku podobný záměr prosadit. Proces posuzování dopadu projektu na životní prostředí (EIA) začal před necelými dvěma roky – počátkem května 2021. Dodnes však nebyla dokončena podrobná dokumentace o enviromentálních dopadech. Stejně tak ještě nepadlo závazné rozhodnutí, zda bude ČEZ do miliardového projektu investovat. Mělo by se tak stát do konce letošního roku.

Jak Kanaďané našli mangan v Polabí

Ani po 31 měsících stále není dokončeno ani řízení EIA k projektu na využití manganu ze starých těžebních hald u Chvaletic v Polabí. Jedná se přitom o méně citlivý projekt, kdy nepočítá s dobýváním suroviny z podzemí. Kanadský těžařský startup Euro Manganese má v nejbližších dnech spustit testovací provoz, s komerční těžbou chce začít v roce 2027. Každý rok vyprodukuje zhruba 50 tisíc tun manganu, kovu využívaného třeba ve zmíněných lithium-iontových bateriích.

Také tady se jedná o lukrativní byznys, pokud se produkci podaří rozjet. Odhad kanadského investora z loňského srpna hovoří čisté současné hodnotě projektu (budoucí zisky očištěné o hodnotu peněz) ve výši 1,34 miliardy dolarů. To je v přepočtu přes 30 miliard korun. Letos v lednu se Kanaďané dohodli s prvním budoucím odběratelem, kterým se má stát francouzský výrobce baterií pro elektromobily Verkor.

David Tramba