INZERCE

Mimořádný summit lídrů EU k situaci na Ukrajině se koná ve francouzském zámku Versailles. Foto: Pixabay

EU jako chytrá horákyně: „Ukrajina patří do naší rodiny, ale členství neslibujeme“

Vlk se nažral a koza zůstala celá. Tak působí rozhodnutí lídrů EU směrem k Ukrajině, zmítané válečným konfliktem. Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie dnes nad ránem ukončili první den summitu ve Versailles, kam je pozval francouzský prezident Macron. Ve společném prohlášení sice přislíbili posílení vazeb s Kyjevem, k ukrajinské žádosti o urychlené přijetí se ale nevyjádřili.

Sedmadvacítka lídrů se ve čtvrtek v podvečer sešla ve versailleském zámku, aby dva týdny od začátku ruské invaze na Ukrajinu probrala další postup vůči Rusku  i podporu bránící se sousední země.

,,Jsme rozhodnuti ještě více zvýšit náš tlak na Rusko a Bělorusko,“ shodli se šéfové států, kteří znovu odsoudili ruskou agresi a vyzvali k jejímu ukončení. Zároveň ocenili, že Mezinárodní trestní soud zahájil vyšetřování možných válečných zločinů, které podle nich musejí být potrestány.“

Jsme na Vás hrdí, ale k nám Vás nevezmeme

Summit sice vyjádři obdiv Ukrajincům, kteří „odvážně brání svoji vlast a naše společné hodnoty“, ale lídři se neshodli na rychlém členství v EU, o které válkou stižená země požádala minulý týden.

Zatímco státy východního křídla unie většinou urychlené přijetí Ukrajiny podporují, západoevropské země jsou skeptičtější a upozorňují na obvykle dlouhé roky trvající proces.

Společné komuniké uvádí, že Ukrajina patří do „naší evropské rodiny“ a že s ní EU dále posílí společné vazby a prohloubí partnerství, nicméně žádný závazek či časový horizont pro přijetí nestanovuje.

Sankce a humanitární pomoc

Summit přislíbil další politickou, finanční, materiální a humanitární pomoc Ukrajině. Lídři se zavázali také k přijímání dalších lidí prchajících před válkou a k finanční podpoře států, do kterých nejvíce z nich míří.

Šéfové států by se během summitu měli shodnout také na separátní Versailleské deklaraci. V ní hodlají slíbit odbourání závislosti na ruském plynu či zvýšení výdajů na obranu.

Z Ukrajiny zatím prchlo přes 1,5 milionu lidí, nejvíce z nich do Polska. Evropská komise odhaduje, že by do států Evropské unie mohlo přijít až osm milionů uprchlíků.

(bar, čtk)