Oceláři z celé Evropy dnes opět protestují u sídla evropských institucí. Nechtějí, aby Evropská komise přidělila statut tržní ekonomiky Číně.
Evropská komise dnes začala v Bruselu projednávat možnost udělení statutu tržní ekonomiky Číně a v nejbližších dnech se v unijní metropoli bude také jednat o změnách v obchodování s emisními povolenkami. To vše přimělo evropské odboráře z nejrůznějších odvětví průmyslu, aby do Bruselu svolaly své členy na velkou demonstraci. Podle agenturních zpráv a profilů na sociálních sítích je v ulicích cca 20.000 protestujících. Připojili se i odboráři ze severu Moravy. Tamní hutě vyslali zhruba sto zástupců.
Proti přiznání statutu tržní ekonomiky Číně se koná již druhý protest v Bruselu, první byl na začátku letošního roku. Rozhodnutí Evropské komise se samozřejmě nedá předvídat, ale leccos by mohl napovědět postoj Evropského parlamentu, který takovou možnost zamítl a v květnu přijal toto usnesení. Rezoluce byla tehdy přijata 546 hlasy pro, 28 proti, 77 se zdrželo. Z toho mimo jiné vyplývá, že obě nejsilnější frakce rezoluci podpořily a tedy odmítají udělení statutu tržní ekonomiky Číně zejména proto, že nesplňuje kritéria pro jeho udělení.
„Blokování čínských výrobků by mohlo vést k obchodní válce, a to si rozhodně nepřeju,“ Petr Mach.
Podle europoslance Pavla Poce je hlavní problém na straně členských států v Evropské radě, jejichž zástupci nechali řešení na poslední chvíli. Hrozí totiž, že v případě, že se nenajde kompromis, bude statut tržní ekonomiky Číně přiznán automaticky po 11. prosinci letošního roku. „Čína vstoupila do WTO v roce 2001. Oznámila tehdy, že ještě neukončila proces přechodu k tržní ekonomice a umožnila ostatním členům WTO uplatňovat vůči jejímu vývozu vyšší antidumpingová cla. Jenže tento protokol zároveň stanovuje, že tržní status bude Číně automaticky přiznám právě po 11. prosinci 2016. Čína ale pět kritérií potřebných k uznání tržního statusu nesplňuje. Je tedy potřeba situaci řešit. Bohužel ten, kdo je k tomu kompetentní, tedy členské státy v Evropské radě, to opět nechaly na poslední chvíli,“ uvedl Poc s tím, že dokonce z neoficiálních zdrojů slyšel, že členské státy mají v úmyslu nechat Čínu podat žalobu k WTO a teprve pak věc začít řešit.
Stejného názoru je také europoslanec Petr Ježek, který v květnu rezoluci Evropského parlamentu také podpořil. Olga Sehnalová potvrdila, že členové jejího klubu i frakce tuto pozici znovu zopakovali i na říjnovém plenárním zasedání v přijatém usnesení o potřebě evropské politiky reindustrializace. „SD frakce je proti z jednoduchého důvodu: Evropa nemůže pouze přihlížet likvidaci celé řady svých odvětví, pokud nejsou nastaveny rovné podmínky. Pokud je zjevné, že požadavky, které udělení statutu tržní ekonomiky Číně podmiňují, nejsou splněny, Komise to nemůže ignorovat,“ uvedla Sehnalová.
Slovenská europoslankyně Monika Flašíková Beňová k tomu dodává: „Povinností EU, jejich institucí a politických představitelů je v první řadě ochrana zájmů evropských občanů a jejich pracovních příležitostí. Ty jsou ve více odvětvích především v těžkém průmyslu stále ohrožované dovozem nekvalitních výrobků právě z Číny. To je přesně případ laciné oceli. Jakékoliv zjednodušování přístupu takových výrobků na evropský trh by znamenao ohrožování zaměstnanovist, sociálních práv občanů a celkové stability členských států Unie. Naopak proti neférovému chování, praktikám a dumpingovým cenám mimoevropských výrobů je třeba se nadále důsledně bránit. Evropští výrobci jsou navíc vystavení tvrdým pravidlům například v souvislosti s dosahováním enviromentálních cílů. To jednoznačně musí být zohledňováno při skutečně přísné regulaci směrem k zahraničním společnostem tlačícím se na evropské trhy.“
Zcela opačného názoru je český europoslanec Petr Mach. „Nepodporuji protekcionismus, podporuji, aby Čína mohla ocel dovážet do Evropy bez cel. Číně je vyčítáno, že není zcela tržní ekonomikou, že stát tamní oceláře nepřímo podporuje, např. zvýhodněnými úvěry nebo umělým znehodnocením čínské měny. Bohužel je ale skutečností, že to stejné dělá česká vláda – uměle znehodnocuje kurz, aby pomáhala exportérům, nabízí různé formy podpory a garancí exportu. Čína tedy není zcela tržní ekonomikou, ale to Česká republika taky není. Blokování čínských výrobků by mohlo vést k obchodní válce, a to si rozhodně nepřeju,“ uvedl Mach.
„Domnívám se, že by EU Číně status MES v této fázi udělovat neměla, neboť Čína stále nenaplní 5 základních kritérií, která EU v tomto ohledu definuje. V tomto ohledu se nic nezměnilo od našeho květnového parlamentního usnesení. Nicméně je nutné mít i alternativní řešení s cílem poskytnout evropskému průmyslu dostatečnou ochranu a zajistit jeho konkurenceschopnost a udržitelnost, včetně zachování pracovních míst. V kombinaci s dalšími nepříznivými faktory, jako bude ve střednědobé perspektivě například nedostatek volných emisních povolenek, by totiž skutečně mohlo dojít k ohrožení a postupné likvidaci některých průmyslových odvětví v EU. A tomu pochopitelně musíme zabránit,“ uvedl na dotaz Ekonomického deníku Miroslav Poche.
Jiří Reichl
