Energetický regulační úřad zveřejnil návrhy cenových rozhodnutí, která určují výši regulované části ceny elektřiny a plynu. Navzdory inflaci a růstu cen energií zůstávají ceníky zhruba na loňské úrovni. Jistým překvapením může být první opatrný krok k tarifní reformě u distribuce elektrické energie.
Ekonomický deník jako první před necelými dvěma týdny oznámil, že regulované ceny distribuce energií od ledna příštího roku neporostou, a to i za tu cenu, že dodatečné náklady uhradí stát z rozpočtu. Nyní energetický regulátor pokročil o krok dál a na svém webu zveřejnil návrhy cenových rozhodnutí pro následující rok.
Regulované ceny distribuce zemního plynu zůstanou v roce 2023 zhruba na letošní úrovni. Sazby pro domácnosti u společnosti GasNet, která pokrývá většinu území České republiky, dokonce o zhruba 0,5 procenta klesnou. Naopak v případě společnosti Pražská plynárenská Distribuce, která vlastní rozvodnou síť v hlavním městě, nastane růst sazeb o zhruba 6 procent.
Zajímavější situace nastává u elektrické energie. Konkrétně u sazby D02, kterou má většina českých domácností (typicky rodiny v bytě, které elektřinu nepoužívají k bez ohřevu vody či vytápění). Tady ERÚ snížilo cenu za množství dodané elektřiny a naopak navýšilo stálý měsíční poplatek, který lidé platí distributorovi elektřiny.
Posud vypadá jako příprava na tarifní reformu, po níž distributoři elektřiny dlouhodobě volají. Současný systém neodpovídá realitě – zatímco většina plateb od maloodběratelů je variabilní (závislá na výši odběru), náklady distributorů na jedno odběrné místo jsou téměř fixní bez ohledu na výši odběru. Změny sazeb v rozvodné soustavě ČEZ Distribuce a EG.D jsou opatrnější, naopak změna v Praze, tedy v síti PREdistribuce, je docela razantní (viz tabulky níže).
Mohlo by vás zajímat
„Ačkoliv koncepce úpravy tarifů míří stejným směrem, zde konkrétně jde spíše o dlouhodobě plánované úpravy, ke kterým dochází nezávisle na systematických úpravách tarifů. Cílem je spíše umožnění sdílení elektřiny v bytových domech či změny zpoplatnění na vyšších napěťových hladinách,“ odpověděl člen Rady ERÚ Petr Kusý a dodal, že reforma tarifů se v praxi projeví v cenách až od roku 2025.
Změna ve struktuře nákladů se omezuje na sazbu D02. Co se týká distribučních sazeb, které používají domácnosti s vytápěním či ohřevem vody na elektřinu či s tepelným čerpadlem, tady dochází k mírnému navýšení jak stálých měsíčních plateb, tak plateb za dodanou megawatthodinu. Nárůst se zpravidla pohybuje v rozmezí od nuly do 7,5 procenta, u dodávky elektřiny v tzv. vysokém tarifu však může dosáhnout až 25 procent.
Jak Ekonomický deník již dříve upozornil, omezení růstu plateb za distribuci elektřiny bude pro stát velmi nákladné. Odhadované vícenáklady jsou totiž v rozsahu zhruba 35 miliard korun a uhradit je bude muset státní rozpočet. Skokově totiž rostou dvě položky – udržování systémové rovnováhy a náklady na ztráty elektřiny v síti.
Rozhodnutí o regulovaných cenách energií logicky navazuje na rozhodnutí o zastropování cen samotné elektřiny a plynu, o kterém na začátku října rozhodla koaliční vláda vedená Petrem Fialou. Maximální cena za dodávku silové elektřiny bude ve výši 5000 korun za MWh (6050 korun včetně DPH). Cenový strop za dodávku plynu je stanoven ve výši 2500 korun za MWh (3025 korun včetně DPH).
David Tramba
