V květnovém měsíčníku EU aktualit vydávaným Českou spořitelnou / Erste corporate banking se mimo jiné píše o jedné z klíčových priorit Komise Jean-Claude Junckera -vytvoření jednotného digitálního trhu v EU. S laskavým svolení vydavatele text přebíráme.
Komisaři odpovědní za digitální agendu 19. dubna zveřejnili soubor opatření zaměřených na digitalizaci evropského průmyslu, rozvoj e-Governmentu a vytvoření evropského datového cloudu. Komise tak přiblížila svou představu o tom, jak by v budoucnu měl vypadat jednotný digitální trh, jehož vznik naplánovala v květnu 2015.Tento nově představený balíček je komplexnější a má pomoci nejen evropským spotřebitelům a firmám, ale také vědcům a státnímu aparátu, aby co nejlépe využívali možnosti, které nové technologie nabízejí. Komise navrhla několik sdělení, kterými chce digitální rozvoj v EU podpořit. První z nich má naplno rozjet digitalizaci evropského průmyslu a sladit strategie jednotlivých členských států. Část zemí EU totiž už své plány na rozvoj takzvaného Průmyslu 4.0 má. V Česku je to Národní iniciativa Průmyslu 4.0, kterou vypracovalo ministerstvo průmyslu a obchodu. Nyní MPO navíc připravuje akční plán, který by měl vládě při implementaci strategie pomoci.
Komise ve sdělení plánuje vnitrostátní strategie jednotlivých členských států koordinovat tak, aby nedocházelo k tříštění trhů. Dosáhnout toho chce prostřednictvím pravidelných celoevropských dialogů za účasti všech dotčených stran, jako jsou zástupci států či průmyslu. Digitalizaci průmyslu chce Komise podpořit také finančně.
V EU by měla vzniknout síť středisek pro digitální inovace,do kterých chce investovat celkem 500 milionů eur. Střediska by měla pomoci především podnikům, které zde získají poradenství a budou zde moci testovat své digitální inovace. Celkem si však Komise od těchto plánů slibuje zmobilizování
50 miliard eur z veřejných i soukromých investic, které mají digitalizaci průmyslu v EU podpořit.
Druhé představené sdělení hodlá vytvořit evropský cloud a má podpořit ekonomiku založenou na využívání velkoobjemových dat.
Takzvaná big data vznikají nepřetržitě a jsou vytvářená lidmi nebo generovaná stroji. Jedná se například o informace o počasí, signály GPS nebo digitální obrázky, která pomáhají podnikům zefektivnit obchodní procesy, nalézt cílovou skupinu zákazníků a nabídnout jim produkt šitý na míru.
Představená iniciativa cloud computingu má data nejdřív zpřístupnit vědecké obci, a to už od letošního roku. Těžit z ní tak budou miliony evropských vědeckých pracovníků, kteří v cloudu budou moci uchovávat, sdílet a využívat velký objem dat napříč všemi vědními obory a přes hranice 28 členských států.
Později by se evropský cloud měl otevřít také pro veřejný sektor a průmysl. Z toho mohou těžit především malé a střední podniky, které tak získají přístup k údajům, ke kterým by se z finančních důvodů jinak nedostaly. Podniky tak budou moci levněji rozvíjet nové aplikace, výrobky či služby. Komise počítá, že bude k realizaci iniciativy v oblasti cloud computingu potřebovat 6,7 miliardy eur. Dvě miliardy by měly jít z programu Horizont 2020 a v následujících pěti letech by částkou 4,7 miliard eur měl přispět také veřejný a soukromý sektor.
Kromě digitalizace průmyslu a vytvoření cloudu navržená opatření míří také na rozvoj digitálních veřejných služeb. Komise přišla s akčním plánem pro e-Government na obdob let 2016-2020, který obsahuje celkem 20 opatření. V EU by měl být například zřízen jednotný digitální portál, který bude firmám i evropským občanům poskytovat informace nebo poradenství.
Zároveň by měly být propojeny všechny obchodní a insolvenční rejstříky a vzniknout má také pilotní projekt pro evropské firmy, který bude založený na zásadě „pouze jednou“. Podniky tak budou moci předkládat dokumenty pouze v jedné zemi, i když působí také v dalších členských státech. Tím se firmám podnikající přeshraničně ulehčí administrativa, kterou budou moci vyřídit elektronicky.
převzato z Měsíčníku EU aktualit vydávaného Českou spořitelnou.
