V posledním roce a půl jste četli hlavně o skokovém růstu cen elektřiny. Teď místy nastává opačný extrém. Příhodné podmínky pro solární, ale i větrné a vodní elektrárny stlačují cenu na vnitrodenním trhu až do záporných hodnot. Výsledkem je omezování provozu plynových a uhelných bloků a dovoz levné energie ze zahraničí.
Cena elektřiny se na vnitrodenním trhu společnosti OTE dostala do záporných hodnot v hodinách okolo poledne tři dny po sobě – od soboty 27. května do pondělí 29. května. „Zatímco o víkendu to není výjimečná situace, překvapením je dosažení záporných cen v pondělí,“ uvedl energetický expert a partner poradenské firmy EY Blahoslav Němeček během svého vystoupení na úterní konferenci Solární energie a akumulace v ČR.
Anomálie na trhu s elektřinou zmínili i další účastníci této konference. Člen představenstva ČEPS Pavel Šolc upozornil na fakt, že Česko je posledních 14 dní čistým dovozcem elektřiny. To je opak běžného stavu, kdy Česko víc energie vyváží než dováží. Důsledkem je omezování výroby velkých elektráren, hlavně těch uhelných a paroplynových. Vyplatí se totiž dovážet cenově výhodnou elektřinu z Německa i jiných zemí.
Až 20 procent elektřiny z dovozu
Složení elektřiny, kterou odebíráme ze sítě, je tak v posledních dnech docela neobvyklé. Například včera ve 12:00 hodin pocházelo 32,6 procenta elektřiny spotřebované v Česku z jaderných zdrojů, 23,5 procenta z uhelných, 17 procent ze solárních a tři procenta z vodních elektráren. Zhruba 20 procent domácí spotřeby pokryl dovoz z Německa a Polska. Jedná se o údaje webu Electricity Maps.
Nad zápornými cenami na vyrovnávacím trhu bychom mohli mávnout rukou jako nad dočasnou anomálií. Ale není tomu tak. Pavel Šolc upozornil, že s přibývajícím výkonem větrných a solárních elektráren v Evropě budeme ceny s minusovým znaménkem vídat stále častěji. Majitelé těchto obnovitelných zdrojů budou muset výrobu v době přebytku omezovat, nebo nadbytečnou elektřinu ukládat – třeba do velkých bateriových úložišť.
Mohlo by vás zajímat
Dopad na investory do fotovoltaiky již známe. A co dopad na spotřebitele energie? Vysoké využití kapacity větrných a solárních elektráren snižuje výrobu elektřiny ze zemního plynu prakticky po celé Evropě. Výsledkem je pád ceny zemního plynu na evropských burzách. Například plyn s dodáním v červnu se na klíčové nizozemské burze TTF obchoduje už jen za 25 eur/MWh. Pro připomenutí: než začali Rusové v létě 2021 omezovat dodávky na evropské trhy, tak se cena pohybovala od 15 do 20 eur/MWh.
Optimismus na energetických trzích se nevyhýbá ani vzdálenějším kontraktům. Například plyn s dodáním v roce 2024 od počátku dubna na burze TTF zlevnil z 61,50 eura na 44,25 eura/MWh. Tedy o více než jednu čtvrtinu. Nižší spotřeba fosilních paliv sráží i cenu emisních povolenek, která během posledních šesti týdnů spadla z 95 na 80 eur za tunu oxidu uhličitého.
Zlevnění koncových cen na obzoru
Od ceny zemního plynu a povolenek se následně odvozuje cena elektrické energie. Také zde můžeme v posledních týdnech sledovat příznivý vývoj. Například celoroční základní pásmo pro rok 2024 od poloviny dubna kleslo ze 150 na 122 eur/MWh, elektřina v denní špičce zlevnila ze 180 na 150 eur/MWh. Jedná se o ceny pro klíčových německý trh na burze EEX; ceny pro český trh jsou téměř stejné.
Na tento příznivý vývoj reagují první dodavatelé energií na českém trhu. Nejedná se už jen o malé firmy a jejich svérázné ceníky s měsíční fixací. Pražská plynárenská nedávno oznámila snížení prodejní ceny elektřiny v rámci základního ceníku pro domácnosti v průměru o 19 procent, a to s platností od začátku června. Od července snižuje také základní ceník zemního plynu – v průměru o 23 procent. Je jen otázkou času, kdy zareagují také další významní dodavatelé na českém trhu.
David Tramba
