Česká energetika vypadá ve statistických výkazech o něco víc „fosilní“ než ve skutečnosti. Statistiky Energetického regulačního úřadu totiž podle zjištění Ekonomického deníku nezahrnují výrobu elektřiny z fotovoltaiky pro vlastní spotřebu, údaje operátora trhu OTE nezahrnují malé solární zdroje do 50 kilowattů. ERÚ reagoval, že brzy své statistiky upřesní a samovýrobu do nich započítá.
Ten rozdíl lze těžko přehlédnout. Solární asociace v lednu uvedla, že loni přibylo 970 megawattů výkonu ve fotovoltaice a celkový výkon všech solárních panelů na českém území dosáhl 3455 megawattů. Energetický regulační úřad uvádí souhrnný výkon fotovoltaických elektráren 2154 megawattů a OTE o něco málo více: 2212 megawattů. Ve všech třech případech se jedná o údaj ke konci loňského roku. Různí se také údaje o množství loni vyrobené elektřiny ze solární energie – ERÚ uvádí 2,17 terawatthodiny (TWh), ČEPS zmínil 3,02 TWh.
Opomenutím výroby elektřiny pro vlastní spotřebu v domácnostech i firmách přitom ze statistik vypadne docela velké množství elektřiny. Nezapočtených 1300 megawattů výkonu vyrobí nejméně 1,3 TWh elektřiny za rok, což jsou dvě procenta roční spotřeby elektřiny v Česku. V oficiálních statistikách to pak vypadá tak, že elektřiny vyrobené ze slunečního záření je poměrně málo. Vzniká též „umělý“ pokles spotřeby elektřiny, což souvisí s faktem, že část odběru ze sítě nahrazuje právě samovýroba díky střešním fotovoltaikám.
Nejednotné statistiky
| autor statistiky | výkon FVE k 31.12.2023 | loňský přírůstek |
| Solární asociace | 3454,6 MW | 970 MW |
| Energetický regulační úřad | 2153,8 MW | 53,4 MW |
| OTE | 2211,8 MW | 78,8 MW |
ERÚ na dotaz Ekonomického deníku uvedl, že dosud neměl potřebná data od samovýrobců, respektive nelicencovaných výrobců (vlastníci malých fotovoltaik do výkonu 50 kW už od ledna 2023 nemusejí mít licenci pro výrobu elektřiny od ERÚ – pozn. red). To se však změní díky poslední novelizaci statistické vyhlášky. „Tato data jsou nově, od ledna tohoto roku, shromažďována již na oficiální bázi. Konkrétně data zachycují jak výkon zdroje, tak jeho dodávky do sítě,“ uvedl mluvčí ERÚ Michal Kebort.
Mluvčí úřad dodal, že přesnější čísla o výrobě elektřiny z fotovoltaiky by se měla objevit už ve zprávě o provozu elektrizační soustavy za minulý rok, kterou ERÚ vydá v nejbližších měsících. „Současně bude datová řada doplněna i zpětně, aby data historicky navazovala,“ doplnil Michal Kebort.
OTE vysvětluje nízký výkon a výrobu s fotovoltaiky tím, že v souladu s energetickým zákonem eviduje pouze výrobny elektřiny s licencí na výrobu elektřiny. „Daty o výrobnách do 50 kW disponují provozovatelé distribučních soustav, do kterých jsou tyto výrobny připojeny. Vůči OTE nemají výrobci z těchto zařízení evidenční povinnost,“ uvedla mluvčí OTE Zuzana Dvořáková.
Se všemi dnes provozovanými fotovoltaikami již počítá správce přenosové soustavy ČEPS. „V tuto chvíli ČEPS v řídicím systému pracuje s hodnotou instalovaného výkonu ve fotovoltaice cca 3600 MW, jedná o hodnotu k 31.1.2024,“ odpověděl mluvčí ČEPS Lukáš Hrabal. Zároveň dodal, že skutečný výkon solárních elektráren je nižší než instalovaná kapacita. Například v úterý v poledne se jednalo o 2191 megawattů. Ideální podmínky pro fotovoltaiku nastávají většinou až mezi polovinou dubna až polovinou května.
Výroba elektřiny pro vlastní spotřebu bude s každým rokem významnější. Podle návrhu nové státní energetické koncepce by v Česku mělo do roku 2030 přibýt nejméně 8000 MW instalovaného výkonu solárních elektráren. Z toho až polovinu budou tvořit menší instalace na střechách budov. Dnes už nejde jen o rodinné domy, pořizuje ji také stále více průmyslových podniků. Mezi příklady z poslední doby patří Škoda Auto, Zentiva, ZF Electronics Klášterec, Heluz cihlářský průmysl, Cement Hranice a mnoho dalších.
David Tramba
