Čistka. Tak označují hlasy z řad zaměstnanců Energetického regulačního úřadu rozhodnutí její Rady z minulého týdne. Její členové navrhují výraznou systemizaci (tedy změnu uspořádání pracovních míst, která se dle tzv. „služebního zákona“ může dělat jen jednou ročně – pozn. red.), kterou vyhoví požadavkům ministerstva financí na snížení počtu obsazených míst z důvodu úspor ve státním rozpočtu. Vedení regulátora změny na rozdíl od zaměstnanců nepovažuje za drastické.
Klasická hra s čísly a tabulkami, která je známa z každé státní instituce, se rozjíždí v Energetickém regulačním úřadu. Jeho nejvyšší vedení – tedy Rada Energetického regulačního úřadu (ERÚ) minulý týden schválilo návrh systemizace -tedy změny organizačního uspořádání organizace, včetně rušení některých služebních míst. „Navrhované systemizační úpravy v sobě zahrnují zrušení 65 systemizovaných míst a vytvoření nových 40 systemizovaných míst. Řada dotčených státních zaměstnanců může být převedena na jiná vhodná služební místa, případně pak v rámci výsledků výběrových řízení mohou být zařazeni do nových pozic představených,“ uvádí se v zápisu z Rady, který má Ekonomický deník k dispozici. Podle tohoto materiálu by mělo být postupováno tak, že zaměstnancům, kterým budou zrušena systemizovaná místa, budou nabízena jiná vhodná místa. „Zaměstnanci budou v maximální možné míře zařazováni na jiná vhodná místa v souladu se zákonem o státní službě a s podmínkami posuzování vhodnosti služebních míst. Toto se týká především pracoviště v lokalitě Praha,“ uvádí se dále v materiálu.
„Pokud nebude možné zařadit zaměstnance na jiné vhodné místo v úřadu, případně ani v jiném služebním úřadu, bude postupováno podle § 62 zákona o státní službě, tj. zaměstnanec bude zařazen mimo výkon služby. Tím nedochází ke skončení služebního poměru. I po dobu zařazení mimo výkon služby je možné nalézt jiné vhodné místo a zaměstnance zařadit opět k výkonu služby. Nejvíce bude dotčeno pracoviště úřadu v lokalitě Ostrava, kde se změny budou týkat cca 20 zaměstnanců a není předpoklad zařazení všech v rámci nové organizační struktury, a tedy bude nutné postupovat výše uvedeným způsobem,“ uvádí se dále v materiálu.
Sekce budou sloučeny z 6 budou 3
Podle materiálu je základní změnou redukce na nejvyšší řídicí úrovni pod Radou ERÚ. Současný počet 6 sekcí navrhuje rada snížit na 3 sekce. „Dochází tím k optimalizaci činností vykonávaných v úřadu tak, že budou pouze 3 klíčové sekce vykonávající kompetence úřadu a odbor správy úřadu zajišťující administrativní podporu,“ uvádí se v materiálu. Novými klíčovými sekcemi by měly být tyto:
- Sekce regulatorních činností a mezinárodní spolupráce — tato sekce bude zajišťovat především regulaci cen, což je hlavní kompetence úřadu, dále činnosti souvisejících se statistikou a bezpečností dodávek, mezinárodní spolupráci, a dále činnosti v oblasti strategie a inovací. Tato nová sekce vznikne v podstatě logickým spojením dosavadních dvou sekcí, a to sekce regulace a sekce analytické a mezinárodní spolupráce, jejichž činnosti spolu úzce souvisejí a vzájemně se podmiňují. Změny v činnostech obou rušených sekcí jsou takového rozsahu, že bylo přistoupeno ke zrušeni obou sekci a vytvoření nové sekce. Na obsazení místa ředitele nové sekce bude třeba vyhlásit výběrové řízení.
- Sekce správních řízení — vzniká spojením činností rušených sekcí, a to sekce legislativně správní a sekce dohledu. Opět, dochází ke sloučení provázaných činností, resp. činností ve správním řízení. Zejména z důvodu optimalizace výkonu těchto důležitých kompetencí úřadu a sjednocení postupů v rámci správních řízení, jakož i optimalizace podpůrných procesů. Dojde ke koncentraci správních řízení pod jednou sekci a jedním vedením. Vzhledem k zásadní změně objemu činností v nově zřízené sekci oproti oběma rušeným sekcím bylo přistoupeno ke zrušení těchto sekcí a vytvoření nové sekce. Na místo ředitele nové sekce bude třeba vyhlásit výběrové řízení.
- Sekce kontroly — zůstává bez větších změn (pouze redukce jednotek systemizovaných míst (SM) a racionalizace počtu útvarů)
- Odbor správy úřadu — vytvořeni nového odboru správy úřadu, který nahradí činnosti sekce provozní (zrušena). Ke změně řízení z úrovně sekce na odbor dochází jednak z důvodu počtu zaměstnanců (nižší počet o cca polovinu oproti sekcím), dále z důvodu optimalizace počtu zaměstnanců na vedoucích pozicích a dále z důvodů administrativního a podpůrného charakteru činností tohoto útvaru, zatímco ostatní sekce vykonávají odborné kompetence svěřené úřadu.
Podle některých zaměstnanců ERÚ jsou rušena místa těch ředitelů, kteří měli velké připomínky k několika legislativním návrhům, které regulátor v posledních měsících připomínkoval.
Rušení míst a vypisování nových tendrů je obvyklé
Právě rušení velkého množství systemizovaných služebních míst a zřizování nových s podobnými názvy, jejichž obsazení podle tzv. „služebního zákona“ musí být soutěženo, je obvyklým nástrojem, jak se nová vedení ministerstev i jiných státních organizací snaží zbavit nepohodlných lidí z období předcházejících ministrů, či ředitelů státních organizací. Služební zákon navíc umožňuje systemizaci provádět jen jednou ročně. Obvykle se tak činí s účinností od 1. ledna nadcházejícího roku.
Rada v novém složení rozhodla o systemizaci od roku 2020, chce vyhovět MF
V této souvislosti není nezajímavé, že Rada ERÚ zasedá v tomto složení teprve od začátku srpna tohoto roku. Na konci července vláda totiž překvapivě odvolala tři členy předchozí Rady s odvoláním na jejich blíže nespecifikovaný lobbing vůči regulovaným subjektům. Novým předsedou rady úřadu kabinet jmenoval Stanislava Trávníčka, dosavadnímu šéfovi rady Janu Pokornému neprodloužila vláda mandát. Byli také odvoláni členové rady Vladimír Vlk a Vladimír Outrata, které nahradí Martina Krčová a Petr Kusý. Outrata i Vlk nařčení odmítli a avizovali, že se budou bránit soudní cestou.
S plánovanou systemizací byli seznámenizástupci odborů, kteří ale své stanovisko dosud nezveřejnili.
Podle předsedy Rady ERÚ Stanislava Trávníčka je zásadní změnou v navrhované organizační struktuře úřadu podstatné zeštíhlení organizační struktury úřadu a snížení počtu představených a vedoucích zaměstnanců. „Změna systemizace vychází zejména z požadavku MF na snížení celkového počtu systemizovaných míst ERÚ ze současných 321 na 296, tj. redukce o 25 systemizovaných míst. Z tohoto celkového počtu redukovaných SM má být 17 služebních a 8 pracovních,“ uvedl na začátku jednání Trávníček.
Podle něj byl v návrhu systemizace byl zohledněn současný vysoký podíl vedoucích pracovníků v rámci struktury ERÚ, kdy podíl vedoucích pracovníků (včetně Rady) na celkovém počtu všech zaměstnanců dosahuje hodnoty 4,5. „Taková hodnota podílu vedoucích pracovníků je v rámci státní správy neobvyklá a bylo nutné tento aspekt zohlednit v návrhu nové systemizace na následující rok a přistoupit k zásadnímu zeštíhlení a optimalizaci počtu představených. Pokud by bylo přistoupeno pouze k redukci nevedoucích pozic, které jsou napříč útvary úřadu mnohde neobsazeny, pak by došlo ještě k výraznějšímu „zhoršení“ podílu vedoucích pracovníků a nesystémovému přístupu, kdy by byly kráceny stěžejní útvary ve prospěch jiných. Z tohoto důvodu bylo přistoupeno k systematickým změnám a redukci útvarů tam, kde to bylo shledáno jako nezbytné (vzhledem k náplni práce, počtu zaměstnanců, atd.),“ dodal předseda Trávníček s tím, že v porovnání s platnou organizační strukturou dochází ke snížení o 18 systemizovaných služebních míst představených a o 2 pracovní místa vedoucích zaměstnanců, celkem tedy o 20 míst.
Podle mluvčího Energetického regulačního úřadu Michala Keborta o návrhu systemizace, který schválila Rada ERÚ, bude ještě jednat vláda. „Proto je předčasné komentovat podrobnosti. Obecně platí, že restrukturalizace úřadu se dotkne všech stupňů vedení. Příčinou změn však nejsou pouze požadované úspory, ale i zefektivnění chodu ERÚ. Pro představu můžeme uvést, že v současnosti na jednoho vedoucího pracovníka ERÚ připadá méně než pět podřízených. To je násobně nižší poměr, než je průměr státní správy. Výsledná rigidita řízení se přitom velmi negativně odráží na fungování úřadu,“ uvedl Kebort.
Jiří Reichl
