Zástupce ombudsmanky Stanislav Křeček dnes uznal argumenty energetických firem, kterým se nelíbí vyhláška, podle níž Lesy ČR vyčíslují škody na lesích způsobené průmyslovou činností. Po firmách pak požadují stamiliony.
Zástupci Teplárenského sdružení a Svazu zaměstnanců v energetice se před nedávnem obrátili na Veřejného ochránce práv, jelikož se cítili poškozeni Vyhláškou ministerstva zemědělství o stanovení pásem ohrožení lesů pod vlivem imisí z roku 1996, která stanovila tzv. pásma ohrožení lesů vlivem znečištění životního prostředí. Ta jsou čtyři (A-D) přičemž nejvíce ohrožené lesní porosty jsou v pásmu A. Energetici ovšem namítají, že k takovému ničení lesů průmyslovou činností, se kterou počítá tato vyhláška nedochází, životní prostředí je čistší a je proto nesmyslné, aby tyto firmy platily za poškození lesů milionové částky, když k němu nedochází.
Stanislav Křeček, zástupce ombudsmanky na dnešní den sezval zástupce stěžovatelů, autora vyhlášky, tedy Ministerstva zemědělství ČR (MZe) a také Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů, který stanovuje kategorie pásem lesů k projednání této stížnosti. „Všichni se shodli na tom, že právní úprava už není aktuální, je potřeba ji revidovat a uvést do souladu se současnou situací,“ uvedla k výsledkům jednání mluvčí úřadu ombudsmana Iva Hrazdílková. Podle ní ministerstvo zemědělství na jednání potvrdilo, že už na vyhláškách pracuje. Výsledkem jednání by měla být písemná výzva Stanislava Křečka směrem k MZe s žádostí o nápravu tohoto stavu.
Dnešní jednání lze bezesporu označit za vítězství energetických firem, které u řady soudů argumentovaly tím, že do ekologizace svých provozů investovaly miliardy a přesto musí platit stejné poplatky za ničení lesů jako před těmito, opatřeními.
U jednání paradoxně nebyly zástupci Lesů ČR, kteří pravděpodobně doplatili na svou vlastní argumentaci v soudních sporech, kdy opakovaně tvrdily, že dotčená vyhláška není jejich, ale MZe.
Jedním z účastníků byl profesor Jakub Hruška z Ústavu pro výzkum globální změny při AV ČR působící také v České geologické službě, který je známým kritikem vyhlášky. „Celá vyhláška je postavená na hlavu a bylo by ji dobré zrušit. Zástupci Lesů ČR nejsou nikdy schopni vyčíslit, že ta škoda vznikla, tak jak vyhláška předjímá. Navíc ty škody tak nevznikly, jelikož jsou tak nízké koncentrace emisí, že ty lesy prostě poškodit v tomto rozsahu nemohou,“ řekl v předvečer jednání Ekonomickému deníku Hruška.
Podle něj existuje studie, která prokazuje, že olistění stromů je enormně dobré a nejsou poškozeny tak, jak Lesy ČR několik let neustále tvrdí. „Stromy nejsou stresovány koncentráty znečištění v ovzduší. Lesy prostě rostou dobře. Jsou to vitální porosty, které z hlediska fyziologie rostlin lze označit za zdravé. Ano mohou být poškozené, ale například kůrovcem, nebo jinou zvěří. Například tím, že zvířata oloupu kůru, do které se pak dají houby, ale to se samozřejmě dá velice snadno poznat. Čili pokud by Lesy ukázaly ty konkrétní porosty a nestanovovaly škody jen na základě map na papíře, tak se dá na místě exaktně prokázat, co je zničilo,“ dodává Hruška.
Připouští, že stromy mohou být marginálně poškozeny ozónem, ale podle něj spíš trpí tím, že je v létě velmi horko a proschne vrchní kořenová struktura. Pak stromy žloutnou a shazují jehličí, což může na první pohled vypadat jako poškození imisemi. „Kyselé deště, které v minulosti byly, způsobily kyselost půdy, která ztratila hořčík a vápník, to stromům samozřejmě vadilo, ale tento trend vymizel někdy okolo roku 2005,“ dodal Hruška.
„Celý ten spor je naprosto neuvěřitelný. Podle té vyhlášky se říká, že kritériem pro zařazení pásma lesů do vyhlášky je, že se zhoršuje jejich zdravotní stav. Ale tak to není, obecně se kondice lesů v Česku zlepšuje. To, že ještě vyhláška existuje a někdo podle ní vymáhá poplatky si vysvětluji tím, že zdravý rozum neexistuje,“ míní Hruška.
Ke kritice vykazování škod se připojuje i Teplárenské sdružení ČR, jehož členové vedou několik sporů s Lesy ČR o výši škod. „Podle našeho názoru však existují velké pochybnosti o tom, že společnosti LČR vzniká škoda na jejích porostech v důsledku imisí oxidů síry a oxidů dusíku. Vyčíslení škody probíhá podle vyhlášky č. 55/1999 Sb., o způsobu výpočtu výše újmy nebo škody způsobené na lesích, ovšem realita je jiná, na čemž je shoda i uvnitř vědecké obce. Od doby vydání vyhlášek však došlo k markantnímu úbytku imisí těchto látek díky značné ekologizaci spalovacích zařízení i výraznému poklesu průmyslové výroby. Pokud bychom provedli do důsledku výpočty škody na lesích podle výše uvedených vyhlášek, nebyl by dnes v územích, na kterých prý škoda vzniká, již dávno žádný les,“ uvádí právník Teplárenského sdružení ČR Martin Tužinský.
Podobně mluví i elektrárenská společnost ČEZ, která vede s LESY ČR 38 soudních sporů za několik set milionů korun. „S Lesy ČR jsme se pokoušeli o smír několikrát, ale jejich argumentace je absurdní a v rámci Evropy naprosto unikátní. V Evropě platí velmi tvrdé a přísně hlídané emisní limity a podniky navíc odvádějí za to, co vypouštějí, poplatky do veřejných rozpočtů. Lesy ale chtějí, aby všichni platili dvakrát – do rozpočtu a ještě jim. Neukázali přitom jediný důkaz (např. i pouhé fotografie z terénu) o tom, že k poškozování lesů imisemi oxidů síry a oxidů dusíku i nadále skutečně dochází, a to přestože jsme předložili znalecký posudek v oblasti lesního hospodářství prokazující opak,“ říká mluvčí společnosti Roman Gazdík. „Požadavky Lesů ČR se zásadně rozcházejí s realitou pravděpodobně kvůli tomu, že škodu vyčíslují na základě vzorců vycházejících z osmdesátých let, kdy se předpokládalo, že emisní kalamity a kyselé deště budou pravidelně pokračovat. Každý, kdo chodí někdy do lesa, přitom ví, že skutečnost je dnes úplně jiná,“ dodal Gazdík.
Názory zástupců průmyslových podniků paradoxně potvrdilo i samotné Ministerstvo zemědělství. To nedávno rozeslalo do připomínkového řízení návrh Zprávy o stavu lesa a lesního hospodářství České republiky v roce 2016, kde se uvádí: „Situace v zatížení lesních porostů imisními látkami je v České republice v posledních letech poměrně stabilní. Oxid siřičitý, který byl v minulosti hlavní škodlivinou ohrožující zdravotní stav lesních porostů, vykazuje příznivě nízké hodnoty… Také koncentrace oxidů dusíku v ovzduší jsou setrvale nízké – výraznější hodnoty jsou zaznamenávány v průmyslových aglomeracích a v těsné blízkosti liniových zdrojů jako jsou dálnice a frekventované silnice I. třídy…“.
Jiří Reichl
O tématu jsme již psali:
Energetické firmy se bouří proti tomu, jak Lesy ČR vyčíslují škody na porostech – 16.8.2017
