Ekonomická prognóza Evropské unie dává naději na růst

Sídlo Evropské komise v Bruselu. Mezi klienty společnosti Pekos velvyslance České republiky v Lucembursku patří i Zastoupení Evropské komise v ČR. Repro: ED

Rok 2019 bude pro evropskou ekonomiku již sedmým rokem růstu v řadě. Rozvíjet by se měly ekonomiky všech členských států. Růst v eurozóně byl v prvním čtvrtletí roku silnější, než se očekávalo, vzhledem k řadě dočasných faktorů, jako bylo mírné zimní období a oživení prodeje automobilů. Přispěla k němu také opatření fiskální politiky, která v několika členských státech zvýšila disponibilní příjem domácností. Krátkodobý výhled pro evropské hospodářství však kalí vnější faktory, mezi něž patří i celosvětové napětí v obchodních vztazích a značná politická nejistota. Tyto faktory mají i nadále vliv na důvěru ve výrobní sektor, jenž je na vývoji mezinárodního obchodu nejvíce závislý, a předpokládá se, že oslabí výhled růstu do konce roku.

Valdis Dombrovskis, místopředseda Evropské komise odpovědný za euro, sociální dialog, finanční stabilitu, finanční služby a unii kapitálových trhů, k tomu uvedl: „Všechny ekonomiky EU v letošním a příštím roce i nadále porostou, přestože je patrný kontrast mezi silným růstem ve střední a východní Evropě a zpomalením v Německu a Itálii. Odolnost našich ekonomik testují přetrvávající nedostatky ve výrobě, které jsou důsledkem napětí v obchodních vztazích a politické nejistoty. Na domácí půdě zůstává hlavním rizikem brexit bez dohody.“

Pierre Moscovici, komisař pro finanční záležitosti. Zdroj: jeho profil na Facebook.com

Eurokomisař pro hospodářské a finanční záležitosti, daně a cla Pierre Moscovici řekl: Evropské hospodářství navzdory významnému globálnímu poklesu dále roste. Ekonomiky všech zemí EU budou v letech 2019 a 2020 nadále prosperovat díky silnému trhu práce, který podporuje poptávku. Vzhledem k četným rizikům, která ohrožují výhled, musíme zintenzivnit úsilí o další posílení odolnosti našich ekonomik a eurozóny jako celku.“

 

  • Letos se očekává v eurozóně růst HDP 1,2 % (stejně jako v jarní prognóze), v roce 2020 pak 1,4 % (sníženo z 1,5 % oproti jaru)
  • Rok 2019 bude pro evropskou ekonomiku již sedmým rokem růstu v řadě
  • Růst v eurozóně byl v 1. čtvrtletí silnější než se čekalo
  • K tomu přispěly faktory jako: mírné zimní období, oživení prodeje aut, fiskální opatření zvyšující příjem domácností
  • Krátkodobý výhled však kalí napětí v obchodních vztazích a politická nejistota

 

Růst domácí poptávky v EU

Zatímco růst na začátku tohoto roku těžil z řady dočasných faktorů, výhled na zbytek roku je slabší, neboť vyhlídky na rychlé oživení celosvětové výroby a obchodu zeslábly. Předpokládá se, že růst HDP bude v roce 2020 vyšší, částečně z důvodu vyššího počtu pracovních dnů. Hospodářskému růstu v Evropě nadále napomáhá domácí poptávka, zejména spotřeba domácností, a to díky pokračujícímu silnému trhu práce. V letošním a příštím roce se předpokládá, že HDP ve všech členských státech EU poroste, nicméně v některých oblastech (např. ve střední a východní Evropě, na Maltě a v Irsku) bude růst výrazně silnější než v jiných (např. v Itálii, Německu).

Klesající ceny ropy zřejmě sníží inflaci

Podle prognózy by se celková inflace v eurozóně a v EU měla v letošním a příštím roce snížit o 0,1 procentního bodu, a to hlavně kvůli nižším cenám ropy a poněkud horšímu ekonomickému výhledu. Průměrná inflace (harmonizovaný index spotřebitelských cen) se v eurozóně v roce 2019 i 2020 očekává ve výši 1,3 % (jarní prognóza: 1,4 % v letech 2019 a 2020), zatímco v EU by měla podle očekávání dosáhnout v roce 2019 1,5 % a v roce 2020 1,6 % (jarní prognóza: 1,6 % v roce 2019 a 1,7 % v roce 2020).

Zvýšené riziko nepříznivého vývoje

Rizika pro globální ekonomický výhled jsou i nadále značně propojená a jsou především negativní. Pokračující ekonomická konfrontace USA a Číny spolu se zvýšenou nejistotou ohledně obchodní politiky USA by mohla prodloužit současný pokles celosvětového obchodu i výroby a ovlivnit další regiony a odvětví. To by mohlo mít negativní dopady na světovou ekonomiku, mj. i v důsledku narušení finančních trhů. Napětí na Blízkém východě rovněž zvyšuje pravděpodobnost významného zvýšení cen ropy. Na domácí půdě je i nadále hlavním zdrojem nejistoty brexit. Kromě toho existují významná rizika související s krátkodobými faktory růstu a hospodářskou dynamikou v eurozóně. Problémy vyplývající ze slabého výrobního odvětví a nízké důvěry podnikatelského sektoru by – v případě, že budou dále přetrvávat – mohly mít dopad i na další odvětví a poškodit podmínky na trhu práce, soukromou spotřebu a v konečném důsledku růst.

Čistě technický předpoklad pro Spojené království

Vzhledem k procesu vystoupení Spojeného království z EU vycházejí prognózy na rok 2019 a 2020 opět z čistě technického předpokladu, že obchodní vztahy mezi EU-27 a Spojeným královstvím zůstanou beze změny. Tento předpoklad slouží pouze pro účely prognózy a nemá žádný vliv na budoucí jednání mezi EU a Spojeným královstvím.

Souvislosti

Tato prognóza vychází ze souboru metodických předpokladů, pokud jde o směnné kurzy, úrokové sazby a ceny komodit, s datem uzávěrky 28. června. Všechny ostatní vstupní údaje zahrnují období do 2. července.

Evropská komise zveřejňuje každoročně čtyři ekonomické prognózy. Prognózy zveřejňované v zimě a v létě zahrnují pouze roční a čtvrtletní ukazatele HDP a inflace v běžném a následujícím roce pro všechny členské státy a eurozónu, jakož i souhrnné ukazatele pro EU.

Příští úplnou hospodářskou prognózou Evropské komise bude podzimní hospodářská prognóza v listopadu 2019.