INZERCE

Petr Bartoň, ekonom skupiny Natland. Foto: Jitka Pavlová

Ekonom: Schodek půl bilionu je problematický. Vláda chce bianco šek a z korony má alibi

Ekonomiku po koronaviru čeká nutný restart. Podle hlavního ekonoma investiční skupiny Natland Petra Bartoně se ale pandemie může stát dobrým alibi jak pro firmy, tak pro země, které se potýkaly s ekonomickými problémy již před krizí. Pokud jde o česko, vnímá Bartoň jako vyloženě problematický plánovaný 500miliardový schodek. „To, že by polovina peněz měla jít na investice, by bylo fajn. Ony se ale investicemi začaly nazývat věci, které nemají s investicemi nic společného,“ upozorňuje ekonom.

Dopady pandemie jsou dnes pro většinu ekonomů tím hlavním tématem. Bartoň ale spojení „následky koronaviru“ příliš používat nechce: „On ten koronavirus není jako nějaká Godzilla, co by zpustošila město, kde desítky let nemůžete nic vyrábět,“ říká a varuje, že se pod koronakrizi spousta problémů „schovává“. „Je to vlastně příležitost pro spoustu firem, které byly v problémech už před krizí. Stejně jako firmy budou vše chtít hodit právě na koronakrizi, tak se bojím, že se z toho stane alibismus i pro státy a ten celkový propad bude o to vyšší,“ dodává.

Česko podle Bartoně může doplatit na to, že většina jeho exportu je do zemí EU, kterou nyní čeká několik let slabého růstu. „Zahraniční trhy porostou rychleji, EU se na původní hranic dostaneme třeba až za šest let. Jinde porostou rychleji a je potřeba, aby toho naši exportéři využili,“ vysvětluje ekonom a pokračuje: „Bohužel se vyrojí spousta prognostiků, co budou říkat, že je potřeba se uzavřít. Už to slyšíme ze zemědělství, že je potřeba soběstačnost, protože přijde nový vir a uzavřou se hranice. Jen na okraj, my už se dávno uživíme, vyrobíme 106 % toho, co spotřebujeme, a jen obchodujeme se zahraničím a měníme to, čeho máme nadbytek za to, co nemáme. Bude spousta těch, co po tom budou volat i v jiných oborech. A tento protekcionismus je to, co může z malého problému udělat obrovský.“

Ekonomický pokles bude podle Bartoně způsoben výpadkem poptávky a strachem z nejisté budoucnost, který bohužel spousta vlád podporuje slovy o tom, že regulace tu budou na dlouho. „Strach je hlavně nepřímý. Neustále slyšíme o kontrolách, že po žádosti o pomoc na žadatele někdo zaklekne. Strašíme lidi nejen tím, že je čeká pokles poptávky, ale také jim říkáme, hlavně ať o nic nežádají, protože se jim to může vymstít, to může být velmi nebezpečné,“ vysvětluje Bartoň. Kontroly podle něj zatěžují mnohem více drobné a střední firmy, protože je to pro úřady jednodušší než kontrolovat obrovské konglomeráty. „Firmám to bere nejen peníze, ale i čas, který mohou vynaložit na inovace, rozšíření nabídky nebo hledání nových trhů. Je to zátěž i pro ty, co mají vše v pořádku,“ říká ekonom.

Rekordní půlbilionový navrhovaný deficit státního rozpočtu Bartoň z pohledu vlády jako žadatele chápe a sám by si prý v její pozici řekl raději o víc. „Z pohledu nás všech, kteří to musíme ve finále zaplatit, je to ale neuvěřitelně problematické. Podepisujeme bianco šek na půl bilionu, přičemž zdůvodnění, na co ty peníze jdou, je minimální a není ani jasné, jak těch čísel bylo dosaženo,“ upozorňuje Bartoň. „Úkolem vlády je nahradit škody co nejefektivněji a co nejméně přitom zatížit budoucí generace. Teď se to ale v této situaci obrátí na to, kde ještě mohou utratit, aby vypotřebovali komplet těch 500 miliard a stane se z toho jen soutěž o jejich vyčerpání,“ dodává s tím, že důležitější než výše schodku je to, kam ony peníze půjdou.

Bartoň upozorňuje, že většinu z 500 miliardové sumy stát nebude utrácet, ale půjde o deficit vzniklý nižším výběrem daní, „čímž stát přiznává, že dojde k výpadku hospodářské činnosti.“ „Je to chytré, tohle spíš někdo pochopí, a deficit jim schválí. Když vám pak peníze z daní přijdou, stále máte 500 miliard, a tak budete hledat projekty, které byste podpořili, jen abyste je podpořili, a ne proto, že je to smysluplné,“ dodává.

„Podepsal bych slova ministryně Schillerové, že bez investic blahobyt nepřijde. To, že by polovina peněz měla jít na investice, by bylo fajn, ale ony se investicemi začaly nazývat věci, které nemají s investicemi nic společného. Pokud vláda zvýší platy učitelům nebo zdravotním sestrám, tak říká, že je to investice do vzdělávání a zdravotnictví. Zní to krásně, ale ve skutečnosti je to jen napravování problémů z minulosti,“ komentuje investiční plány vlády Bartoň.

Na celý rozhovor se můžete podívat na portále Info.cz, s jehož laskavým svolením text přebíráme.

-red-