Zlepšení plavebních podmínek mezi Ústím nad Labem a hranicí s Německem, jehož součástí má být jez v Děčíně, získalo zhotovitele posouzení vlivu stavby na životní prostředí (EIA). Ředitelství vodních cest ČR uzavřelo smlouvu s konsorciem společností PORTOS, AZ GEO a Ecological Consulting. Labsko-vltavská vodní cesta je jediným napojením Česka na celoevropskou síť vnitrozemských vodních cest.

,,Realizací záměru dojde k posílení významu vodní dopravy. Projekt povede k další diverzifikaci dopravních proudů, což bude mít pozitivní vliv nejen na cenotvorbu za přepravu, ale především dáme prostor pro snížení zátěže silnic těžkou silniční dopravou,“ uvedl ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Se stavbou plavebního stupně naopak dlouhodobě nesouhlasí ekologické organizace.

„Záměr trvá 30 let a proces EIA se spouští už potřetí. Nikdy se jej nepodařilo z důvodu různých negativních tlaků dokončit. Věříme, že tentokrát uspějeme. Není možné dále přehlížet strategický význam projektu z pohledu transevropské vodní dopravní sítě, potřebu podpořit skomírající tradiční vodní dopravu v České republice i další pozitivní přínosy projektu – například výstavbu ekologické vodní elektrárny, která pokryje většinu energetické spotřeby celého Děčína,“ vysvětluje partner advokátní kanceláře PORTOS Jan Sůra.

Zahájení výstavby v roce 2032

Dokončení procesu EIA včetně mezinárodního posouzení je podle šéfa Ředitelství vodních cest (ŘVC) Lubomíra Fojtů plánováno na rok 2027. „Očekáváme, že v roce 2031 budeme mít všechna potřebná povolení a v roce 2032 zahájíme realizaci,“ uvedl Fojtů.

Labsko-vltavská vodní cesta je součástí transevropské dopravní sítě TEN-T. Jako nejdůležitější vodní cesta Česka zajišťuje obslužnost významných tuzemských hospodářských oblastí včetně napojení na námořní přístavy. V současnosti brání většímu využívání vodní dopravy častá přerušení plavby kvůli suchu.

Vodní elektrárna i jez vyjdou na miliardy

Modernizace vodní cesty na dolním Labi má několik variant. Posuzována byla řešení bez jezu přes výstavbu jednoho plavebního stupně až po výstavbu více stupňů. „Výsledkem bylo zjištění, že bezjezové varianty a výstavba více stupňů nejsou reálné. Nejefektivnějším řešením se jeví výstavba jednoho zdymadla, Plavebního stupně Děčín, který je navržen na okraji města Děčín,“ uvedlo ŘVC.

Náklady na stavbu odhadovalo ŘVC v roce 2018 na čtyři miliardy korun, další dvě miliardy měla stát vodní elektrárna na jezu. Poslanecká sněmovna před rokem projednala a podpořila smlouvu mezi českou a německou stranou ohledně splavnění Labe v úseku od Pardubic do Hamburku. Ředitelství vodních cest usiluje také o splavnění úseku z Chvaletic do Pardubic.

Mohlo by vás zajímat

ŘVC ČR je organizační složkou státu, zřízenou ministerstvem dopravy pro zabezpečení přípravy a realizace výstavby a modernizace dopravně významných vodních cest a dalších staveb nutných pro provoz
na vodních cestách.