INZERCE

ECB drží Řecko ve hře. Aspoň prozatím

ECB drží Řecko dál nad vodou. Centrální bankéři ve Frankfurtu rozhodli o dalším navýšení přístupu k záchranné likviditě, i když pouze o 200 milionů euro. 

Možná důležitější ale je, že ECB zatím nestanovila žádná omezení na přijímání řeckých dluhopisů do zástavy za poskytnuté peníze. Proč?

Řecké banky se dnes dostanou k eurům pouze skrze záchranný likviditní program (ELA-emergency liquidity assistance). V něm si nepůjčují přímo od ECB, ale z národní centrální banky (kreditní riziko nese řecká centrální banka) a za horších podmínek (vyšší úrok). Výměnou za poskytnuté peníze musí dát banky jako zástavu (kolaterál) zpravidla vládní dluhopisy. ECB ale nikdy neakceptuje kolaterál ze 100 %, ale v závislosti na jeho kvalitě pouze z části. ECB začala v posledních týdnech uvažovat nad tím, že by vzhledem k vysokému riziku spojenému s Řeckem, nařídila v rámci programu ELA akceptovat řecké dluhopisy za výrazně méně než 100 % (agentura Bloomberg spekuluje o 75 %). To jinými slovy znamená, že by si banky za řecký dluhopis v hodnotě 100 euro mohli v rámci program ELA sáhnout na eurovou půjčku v hodnotě “pouze” 75 euro. To by ze dne na den dostalo řecké banky pod výrazný tlak.

I když se ECB rozhodla dál držet řecký finanční systém ve hře, vyhlídky nejsou vůbec růžové. Řada indicií nasvědčuje tomu, že na červnové splátky MMF (celkově necelých 1,5 miliardy eur) Řekové bez pomoci zvenčí peníze neseženou. A dohoda na zásadních reformních bodech (především penzích a reformách na trhu práce) je v nedohlednu. Pokud chce premier Tsipras stihnout slibované referendum o reformním balíku, musí být dohoda na stole nejpozději do příštího týdne. Jinak se Řekové budou kapitálovým kontrolám a dalšímu vyhrocení situace vyhýbat jen stěží. Dnes budou proto ostře sledovány výstupy ze setkání ministrů financí eurozóny z Rigy, kde bude situace v Řecku opět hlavním bodem jednání.

Jan Bureš, ČSOB