Ve čtvrtek odpoledne ještě vůbec nevěděli, co přesně budou řešit. O hodinu později už měli před sebou zadání ve formě bojového rozkazu, stavebnice, drony, RC modely automobilů a množství senzorů. Padesát čtyři středoškoláků z celé republiky během dvou dnů v Brně hledalo technické řešení úlohy inspirované skutečnými potřebami obranného a bezpečnostního prostředí.
Defence Technology Hackathon, který uspořádala Univerzita obrany společně se SIT Portem, tak přenesl svět moderních obranných technologií přímo mezi středoškolské studenty.
Bojový rozkaz přišel až po startu
Defence Technology Hackathon začal ve čtvrtek 24. září v Brně. Oficiální program odstartoval v 16 hodin, soutěžící se však na skutečnou výzvu museli ještě chvíli počkat. V 17 hodin dostalo všech 13 týmů zadání ve formě bojového rozkazu.
Teprve tehdy se naplno dozvěděly, jaký problém budou během následujících hodin řešit. Organizátoři tím zachovali jeden z charakteristických prvků hackathonu – účastníci neměli dlouhé týdny na přípravu konkrétního projektu. Museli se rychle zorientovat v zadání, rozdělit si práci a rozhodnout, jaké technologie a postupy využijí.
Letošního ročníku se zúčastnilo 54 studentů z 15 středních škol z celé České republiky. Organizátoři je rozdělili do 13 týmů po třech až pěti členech.
Pro mladé technické talenty tak začaly dva intenzivní dny, během nichž museli spojit znalosti z různých oborů. Nešlo přitom jen o to přijít s nápadem. Týmy musely hledat způsob, jak jej převést do funkčního technického řešení.
Stavebnice, drony a senzory místo školní tabule
K zadání dostali soutěžící také technické vybavení. Součástí stavebnic byly RC modely automobilů a dronů, senzory a množství dalších komponent.
Úkolem týmů bylo zjistit, jak jednotlivé prvky využít a vzájemně propojit tak, aby odpovídaly zadanému problému. Právě tady se ukázalo, proč organizátoři nepostavili hackathon pouze na programování.
Studenti pracovali s elektronikou, programovatelnými platformami, senzory, fyzikálními principy a technickým uvažováním. Témata letošního ročníku se dotýkala také dronů, robotických systémů, umělé inteligence, autonomních systémů a kyberprostoru.
Moderní obrana se totiž podle koncepce celé akce neopírá pouze o klasickou vojenskou techniku. Stále větší roli v ní hrají data, software, senzory, autonomní systémy a schopnost propojit různé technologie do jednoho funkčního řešení.
Středoškoláci si tak během hackathonu nevyzkoušeli pouze programování nebo práci s elektronikou. Museli především zjistit, jak jejich technické znalosti využít při řešení konkrétního problému.
Na otázky nebyli sami
Při práci měli soutěžící k dispozici odborné mentory z Univerzity obrany. S nimi mohli konzultovat technickou stránku svých návrhů i strategické otázky a zvolený postup.
Role mentorů přitom nespočívala v tom, že by týmům řešení jednoduše předali. Hackathon měl studenty přimět k vlastnímu uvažování a hledání cesty k výsledku. Odborné vedení jim zároveň umožnilo konfrontovat jejich nápady s pohledem lidí, kteří se pohybují v prostředí obranných technologií.
Právě kontakt s odborníky patřil k důležitým součástem celé akce. Studenti se dostali k technologiím a odbornému zázemí, se kterými se při běžné středoškolské výuce nemusí setkat.
Hackathon tak nebyl postaven pouze jako soutěž o nejlepší výsledek. Univerzita obrany jej využila také jako způsob, jak středoškolákům ukázat své prostředí a přiblížit jim technické obory, výzkum a praktické využití technologií.
Od prvního nápadu až k technickému řešení
Dva dny práce znamenaly pro jednotlivé týmy především nutnost rychle rozdělit role. Každý účastník přicházel s jinými znalostmi a zkušenostmi a právě jejich propojení mělo rozhodnout o tom, kam se tým během soutěže posune.
Hackathon proto stavěl na týmové spolupráci, hledání inovativních řešení, práci s moderními technologiemi a mentoringu odborníků. Součástí byla také finální prezentace před odbornou porotou.
Studenti si tak mohli projít celý proces od prvotního seznámení se zadáním přes hledání vhodného postupu až po vytvoření a představení výsledného návrhu.
Nešlo tedy o klasickou školní úlohu, u které je předem jasné, jakou cestou se má řešitel vydat. Každý tým musel najít vlastní cestu a rozhodnout, jak dostupné technologie použije.
Univerzita obrany sbírala zkušenosti už před hackathonem
Defence Technology Hackathon nebyl pro Univerzitu obrany izolovaným experimentem. Univerzita na něj navázala zkušenostmi z předchozích národních i mezinárodních hackathonů.
Její akademičtí pracovníci se už v minulosti zapojili jako mentoři do soutěží iniciativy EUDIS, tedy Evropské komise zaměřené na obranné inovace. Do těchto soutěží se následně zapojily také studentské týmy Univerzity obrany.
Na začátku roku 2026 se univerzita společně s inovační agenturou JIC podílela na mezinárodním EUDIS Defence Hackathonu v Brně, který byl zaměřen na ochranu vzdušného prostoru. Univerzita obrany tehdy nabídla své zázemí a zkušenosti a podílela se na propojení armádního, akademického a průmyslového prostředí.
Zkušenost přinesla také spolupráce se SIT Portem při únorovém Mobility Hackathonu v Plzni. Právě během této spolupráce se začala konkrétně formovat myšlenka připravit obdobný formát přímo pro středoškoláky.
Letos tak Univerzita obrany převzala roli organizátora a společně se SIT Portem vytvořila prostředí, v němž se mladí technicky zaměření studenti mohli setkat s obrannými technologiemi v praktickém zadání.
Obrana už není jen o technice, kterou vidíme
Téma letošního ročníku znělo „Obrana v době moderních technologií“. Organizátoři pod něj zařadili čtyři výrazné oblasti: drony, robotické systémy, umělou inteligenci a kyberprostor.
Právě jejich propojení ukazuje, jak se mění požadavky na lidi, kteří budou v budoucnu pracovat v obranném a bezpečnostním prostředí. Nestačí pouze ovládat jeden technický obor. Potřeba je také rozumět tomu, jak spolu mohou elektronika, software, senzory, autonomní systémy a další technologie fungovat.
Defence Technology Hackathon proto středoškolákům nabídl možnost vyzkoušet si něco, co by se do běžné školní výuky dostávalo jen obtížně: řešení technického problému s otevřeným výsledkem a s využitím reálných technologických principů.
Zároveň se mohli podívat na Univerzitu obrany z jiné perspektivy. Nejen jako na vysokou školu spojenou s armádou, ale také jako na místo, kde se vzdělávání propojuje s výzkumem, technickým vývojem a praktickými potřebami obrany.
Za akcí stojí univerzita, SIT Port i průmysl
Hlavním partnerem Defence Technology Hackathonu se stala Czechoslovak Group. Mezi další partnery patřily Honeywell International, LOM PRAHA, URC Systems a Technické muzeum v Brně.
Podpora partnerů doplnila odborné a organizační zázemí, které poskytly Univerzita obrany a SIT Port. Pro samotné soutěžící to znamenalo přístup k pracovnímu prostředí, technickému vybavení a odbornému vedení.
Pro Univerzitu obrany přitom měla akce širší význam. Škola si prostřednictvím hackathonu vyzkoušela přímý kontakt s mladými lidmi, kteří se už na střední škole věnují elektronice, IT, programování, robotice, dronům nebo autonomním systémům.
Právě mezi nimi mohou být lidé, kteří se jednou budou podílet na vývoji technologií využívaných v obraně a bezpečnosti.
Pro univerzitu tedy představuje hackathon způsob, jak propojit svět vzdělávání, moderních technologií a obrany. Současná obrana totiž stále více využívá data, software, senzory, robotické a autonomní systémy. Právě mladí lidé se zájmem o techniku a IT mohou v těchto oblastech v budoucnu sehrát významnou roli.
Dva dny, které měly ukázat budoucí technické talenty
Defence Technology Hackathon vyvrcholil v pátek 25. září. Dvoudenní práce tak uzavřela soutěž, která spojila 54 středoškoláků, 15 škol a 13 týmů.
Podstatou akce však nebylo jen samotné pořadí týmů. Její smysl spočíval také v možnosti vyzkoušet si práci na úloze inspirované reálnými potřebami obranného a bezpečnostního prostředí, pracovat s technickými stavebnicemi a senzory a konzultovat vlastní postup s odborníky.
Studenti během dvou dnů dostali příležitost zjistit, co znamená vzít technický problém, rozdělit si práci, hledat řešení a nakonec jej představit ostatním.
Pro Univerzitu obrany tím zároveň skončil první ročník středoškolského Defence Technology Hackathonu. Navázal na její předchozí zkušenosti s mezinárodními i domácími hackathony a ukázal jeden z možných způsobů, jak přivést mladé technické talenty blíže k obranným technologiím.
A možná právě v tom byl nejdůležitější výsledek celé dvoudenní akce. Mladí lidé, kteří dosud znali drony, robotiku nebo programování především ze školy a vlastních projektů, si mohli vyzkoušet, jak tyto znalosti využít při řešení úkolu inspirovaného skutečným světem obrany.
