Dozorčí rada České pošty schválila na svém úterním jednání transformační plán České pošty. Jeho odsouhlasení bylo podmínkou pro projednání vládou, které proběhne buď dnes, anebo až 12. července. Jak konkrétně plán vypadá v této chvíli tak ví podrobně zřejmě jen sama Česká pošta (ČP), respektive ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). A ačkoliv ten sice podle poslankyně Jany Mračkové Vildumetzové (ANO) slíbil, že s plánem transformace opozici seznámí už během tvorby projektu, tedy v období dubna až června, nestalo se tak, jak potvrdila Ekonomickému deníku (ED). Pošta přitom už za pár dní, 1. července, nadobro uzavře dveře na svých tři sta pobočkách. Sedm jich ale zároveň nově vznikne, a to v rámci systému pošt Partner plus, potvrdil ED mluvčí ČP Matyáš Vitík.
Transformační plán před dozorčí radou schválilo samotné vedení České pošty. Podle pověřeného zástupce generálního ředitele Miroslava Štěpána v něm jasně definuje důvody, proč Českou poštu zachránit a do jaké podoby ji transformovat, aby byla přínosem pro stát a občany. „Je to plán, který reaguje na aktuální i budoucí potřeby společnosti vyplývající z digitalizace státní správy a nutnosti snižovat náklady na provoz státu,“ řekl.
Česká pošta je státní podnik, který zaměstnává přes dvacet tisíc lidí a v posledních pěti letech je ztrátová kvůli úbytku provozu i nedostatečné úhradě nákladů státem. Loni zvýšila ztrátu o 1,044 miliardy korun na 1,725 miliardy korun. Bez zrušení 300 z 3200 poboček by letošní ztráta dosáhla čtyři miliardy korun a ministr vnitra před několika měsíci varoval, že by firma skončila v insolvenci. Poště chybí podle Štěpána ročně stovky milionů korun za služby pro stát, které jí ale nehradí, protože má stanovený limit pro úhradu ve výši 1,5 miliardy. V pobočkové síti je zrušeno 934 typových pozic, jak Ekonomickému deníku upřesnil mluvčí ČP Vitík a 350 pracovníků na těchto pozicích najde práci jinde na České poště, nejčastěji na jiných pobočkách.
Ambiciózní a smyslupný
Podle předsedy dozorčí rady Martina Friedricha Herrmanna je transformační plán ambiciózní a zároveň smysluplný. „Plán vychází z kvalitní analýzy současné situace České pošty a dobře reflektuje jak potřeby státu, tak občanů, kteří nadále chtějí využívat poštovní služby a kteří nebudou schopni nebo ochotni komunikovat se státem digitálně,“ přiblížil.
Štěpán vysvětlil výhledy hospodaření pošty, vyplývající jak z úsporných opatření, tak z transformačního plánu, a vyčíslil náklady na straně státu, které si stabilizace a transformace České pošty vyžádají. Tyto náklady jsou podle Miroslava Štěpána přiměřené a oprávněné. A s tímto názorem souhlasí i Herrmann: „Pokud má stát pro Českou poštu, pro svůj podnik, nové zadání, je logické, že do ní bude investovat.“
Plán nepočítá s další plošnou redukcí pobočkové sítě, ale jak uvedla pošta, naopak vytváří podmínky pro zvyšování výnosů jako předpokladu pro růst mezd zaměstnanců. Štěpán zdůraznil racionalizaci logistických a balíkových služeb, která má za cíl dostat tyto služby na organizační a technologickou úroveň konkurentů na trhu.
Podle místopředsedkyně dozorčí rady a předsedkyně Podnikového koordinačního odborového výboru České pošty Jindřišky Budweiserové transformace musí přinést uklidnění mezi pošťáky a zajištění jejich budoucnosti v podniku. „Stát dlouhodobě Českou poštu přehlížel a výsledkem jeho nečinnosti jsou nedůstojné odměny zaměstnanců za jejich náročnou práci,” zdůraznila.
Podrobnosti neznámé
Náklady na transformaci České pošty zřejmě přesáhnou osm miliard korun, jak už dříve uvedl Rakušan. Podnik má na transformační proces použít státní zdroje, půjčky od bank i prostředky z prodeje nepotřebného majetku. Poskytnutí prostředků od státu by zřejmě podléhalo schválení Evropskou komisí. „Dozorčí rada plán podporuje a nyní je na vládě, aby o budoucnosti České pošty rozhodla,“ doplnil Herrmann.
Odkud přesně ale peníze půjdou a na co, není stále podle poslankyně Vildumetzové jasné. Jak potvdila ED, do dnešního dne žádnou podrobnější informaci od ministra vnitra poslanci neobdrželi, a to přesto, že jim byla slíbená. „Na konci března sdělil, že v průběhu tvroby transformačího projektu, v období duben až červen, bude projekt konzultován se zástupci opozice. Do dnešního dne se tak ale nestalo,” uvedla s tím, že minulý týden v rámci sněmovního semináře, který se týkal dopadů rušených poboček pošty na obce všem pouze řekl, že podrobnosti sdělí až ve chvíli, kdy transformaci odsouhlasí vláda.
„Takže skutečně nic nevíme, ani nemáme odpověď na to, o kolik se má navyšovat základní jmění pošty. A to se má ve středu ve třetím čtení schvalovat na plénu předloha o možnosti navyšování jmění státních podniků,” připomněla.
Podotkla zároveň, že vystupování představitelů ČP v ní zanechalo dojem, že hlavním cílem je aktuálně prodat objekty pošty po rušených pobočkách, které následně použijí na „provozní výdaje a na budování nových poboček”. „Nevím, jak si to vysvětlit. To se jich nejdříve tři sta zavře, aby se znova budovaly? Myslel ale asi zřejmě spíš jejich modernizaci,” dodala pro ED.
Mluvčí ČP Matyáš Vitík Ekonomickému deníku potvrdil, že se skutečně s 1. červencem uzavřou dveře u 300 poboček. „Ve 200 objektech jsme v nájmu, 100 nemovitostí je našich. Projdou posouzením, zda jsou pro provoz České pošty ještě potřebné. Pokud nikoli, budou umístěny na 30 dnů na portál veřejné správy. Pokud o ně státní instituce neprojeví zájem, budou nabídnuty k prodeji dalším subjektům. Musíme postupovat s péčí řádného hospodáře, proto je naším cílem získat za nemovitosti nejvyšší možnou cenu,” odpověděl ED na otázku, zda dodrží nedávnou dohodu s hlavním městem.
Jak informoval Ekonomický deník, z jednání Prahy se zástupci ministerstva vnitra minulý týden vyplynulo, že pošta půjde nakonec cestou přímého prodeje s ověřením tržní ceny, potvrdil pražský radní pro oblast majetku, legislativy a transparentnosti Adam Zábranský. ČP tak podle něho schválí záměr budovy prodat Praze za posudkovou cenu, nicméně umožní třetím stranám podat vyšší nabídku. V takovém případě by Praha měla možnost nejvyšší nabídku dorovnat, dodal. „Není to úplně ideální varianta, ale je to rozhodně lepší varianta než případná aukce,“ řekl radní. Zároveň připomněl, že pošta s ohledem na ekonomickou situaci usiluje o co největší výnosy z případných prodejů budov a právě s ohledem na to podle něj vznikla zmíněná předběžná dohoda.
Vitík Ekonomickému deníku dále uvedl, že posledním dnem, kdy bude 300 rušených pošt otevřeno, je tedy pátek 30. 6. V tento den budou tyto pošty otevřeny jednu hodinu. „Je to z legislativních důvodů, abychom splnili povinnost otevřít každý pracovní den. Následně po uzavření pošty dojde k finanční uzávěrce, v řadě případů začne přeskladnění formulářů a zboží na nástupnické pošty, bude docházet také ke stěhování,” upřesnil.
Starostové se obávají, co s 1. červencem nastane
Starostové obcí opakově, a to i podle poslankyně Vildumetzové, vyjadřují své obavy, co vlastně s prvním červencem nastane. Podle Vitíka je však informací dost: běží kampaň, a to buď přes webové stránky ceskaposta.cz/zmeny, nebo na samotných rušených poštách, kde jsou plakáty s informacemi, která pošta bude nástupnická, jakou má otevírací dobu a od kdy se na ni ukládají zásilky z rušených poboček. „Dále jsou na přepážkách k dispozici letáky s těmito informacemi a lidé ve spádové oblasti rušené pobočky je dostanou také přímo do svých poštovních schránek,“ uvedl. A na semináři pak ministr vnitra podle poslankyně také podotkl, že odlehčit od případných front by mohly i rezervační systémy, které pošta spustila.
Samotným obcím se však nelíbí ani fakt, že si nemohly zřídit pobočku v rámci systému pošta Partner. Jde o to, že v tomto režimu se náklady dělí mezi poštu a obec v poměru 60 ku 40 %. Podle Vildumetzové však nikomu z nich nikdo v minulosti nic takového nenabídl, což je podle nich nespravedlivé. „Za mě, nejdříve jim to měli nabídnout a pak až měl ministr přijít s rušením. Je přece zjevné, že zájem je. A nikdo přece nepřijde s tím, že chce zachovat všechno – jako Karlovy vary, kde z devíti poboček se jich šest zruší. A pirmátorka by přece nepřišla s tím, že chce zachovat všech šest, ale třeba jen jednu, a to ve zmíněném režimu pošty Partner,” dodala.
Sedm nových poboček na vlastní náklady
Vitík ED následně potvdil, že od 1. července nakonec vznikne sedm pošt Partner Plus a přibudou tak k aktuálním dvěma pražským. V tomto režimu jdou ale náklady za provozovatelem, tedy například obcí či městskou částí nebo podnikatelem, pokud si ho město sežene. A jak potvrdil ED Vitík, jde o desetitisíce korun měsíčně. Objekty si musí partner totiž především vybavit.
Provozovatel se tak může rozhodnout, zda si tuto pobočku vybaví vlastním nábytkem, IT technikou, trezorem, či zda si nechá provozovnu zařídit ČP. Od toho se pak odvíjí vstupní náklady, které začínají na 48 500 korunách a zahrnují vstupní školení, administraci, externí a interní označení, nebo provozní materiál.
Další platba, která je na měsíční bázi a je pravidelná, pak bude pokrývat režijní náklady České pošty, které v souvislosti s provozem pošty Partner Plus vzniknou. Jedná se o IT podporu, o servis oblastní pobočky, pod kterou tato provozovna patří nebo o zapojení do produktové a finanční logistiky České pošty nebo pravidelné školení personálu. Částka za tyto služby začíná na 25 900 korunách a její přesná výše se odvíjí od rozsahu podpory.
Česká pošta naopak platí provozovateli za uskutečněné transakce na pobočce, konkrétně šest korun za jednu operaci.
„Takže vlastně platí 120 % nákladů. To není přece spravedlivé,” dodala poslankyně. Dodala, že rozumí tomu, že se počítá s tím, že se služby budou stále více digitalizovat a že nebude časem potřeba tolik poboček, ale ten čas podle ní ještě nenastal. “Digitalizace ještě není na takové úrovni,” uvedla.
Každopádně, jak to celé bude vypadat se podle ní ukáže nejspíše až v září. Během letních měsíců totiž nebývá provoz obecně tak velký vzhledem k tomu, že lidé čerpají dovolené.
Monika Ginterová
