Provozní dotování obnovitelných zdrojů energie v loňském roce vyšlo na 25,3 miliardy korun. Na první pohled je to hodně, jedná se však o nejmenší hodnotu od roku 2010. Současně to však bylo víc, než správce energetického trhu OTE očekával. Stát bude muset doplatit 2,65 miliardy korun navíc.
Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) předložilo do připomínkového řízení návrh usnesení, kterým se mění usnesení vlády o stanovení prostředků státního rozpočtu podle zákona o podporovaných zdrojích energie na rok 2023. Dříve schválená částka 22,78 miliardy korun totiž na pokrytí vícenákladů spojených s obnovitelnými zdroji nestačila.
„Skutečně vynaložené náklady operátora trhu v roce 2023 převýšily celkové příjmy operátora trhu o 2 649 229 412 Kč. Důvodem převýšení příjmů operátora trhu byla především situace na trzích s energiemi, jejich tržními cenami a změny těchto cen v období roku 2023 oproti predikci a také snížení celkové spotřeby elektřiny,“ uvedla MPO v návrhu, který v nejbližších týdnech projedná vláda.
Podle informací, které zveřejnila státem vlastněná společnost OTE na svém webu, dosáhla celková výše dotací podporovaným zdrojům v loňském roce 25,3 miliardy korun. V předchozích letech se výše vyplacené podpory pohybovala od 39 miliard do 46 miliard korun. Její výši ovlivňuje tržní cena elektřiny; čím je vyšší, tím méně peněz je nutné majitelům elektráren a tepláren z kategorie podporovaných zdrojů doplácet.
Co se týká loni vyplacených provozních dotací, téměř všechny směřovaly k majitelům fotovoltaických elektráren (a pouze těm postaveným před více než deseti lety). Naopak jiným zdrojům často stačily vysoké tržní ceny elektřiny; platby vlastníkům větrných, bioplynových či malých vodních elektráren se loni pohybovaly maximálně v řádu stovek milionů korun (viz tabulka níže). Odměnu teplárnám za vysoce účinnou kombinovanou výrobu elektřiny a tepla stát nevyplácel vůbec.
Podporované zdroje energie: výše vyplacených dotací
Celkové náklady na financování provozní podpory v letošním roce by podle předpokladu Energetického regulačního úřadu měly dosáhnout výše 35,2 miliardy korun. Reálně to však může být méně. V této cifře je zahrnuta totiž také dosud nezavedená transformační podpora teplárenství, dotování cen tepla podle dočasného krizového rámce, ale i zatím málo využívaná podpora biometanu – to vše v rozsahu až 10 miliard korun. Ministerstvo průmyslu navrhuje uhradit 17,5 miliardy korun ze státního rozpočtu, podobnou sumu peněz mají doplatit spotřebitelé elektřiny.
Domácnosti a firmy v době vrcholící energetické krize, tedy od října 2022 do konce roku 2023, neplatily poplatek na podporované zdroje energie ve výši 495 korun za každou odebranou megawatthodinu elektřiny (bez DPH). Od počátku letošního roku jej znovu hradí, což prakticky vymazalo příznivý dopad klesající tržních cen do celkové ceny elektřiny. Pro energeticky náročné podniky platí částečné úlevy z těchto plateb.
David Tramba
