INZERCE

Dopravní společnost Ústeckého kraje rámcové dohody zadala v jednacích řízeních bez uveřejnění. Foto: Dopravní společnost Ústeckého kraje

Dopravní společnost Ústeckého kraje neuspěla u Nejvyššího správního soudu s obhajobou nákupu autobusů

Nekonečným dojmem působí nákup autobusů Dopravní společností Ústeckého kraje. Další dějství v příběhu plném zvratů přineslo rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Ten zrušil předchozí rozsudek brněnského krajského soudu a vrátil mu věc k dalšímu řízení. Pro společnost to znamená komplikaci, protože rozsudek krajského soudu dával za pravdu jeho argumentaci.

Dosavadní průběh řízení s Dopravní společností Ústeckého kraje (DSÚK) Ekonomický deník shrnul zde. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) podal kasační žalobu opírající se o čtyři okruhy námitek.

První okruh představoval spor o diskriminační nastavení původních zadávacích podmínek, které v důsledku vedlo k realizaci veřejné zakázky prostřednictvím jednacího řízení bez uveřejnění (JŘBU).

ÚOHS se rovněž silně ohradil proti tvrzení krajského soudu, že požadavek na palivové nádrže o objemu 300 l splňuje celá řada dodavatelů. Podle názoru ÚOHS vycházel soud z produktových listů jiné kategorie autobusů, než jaké byly požadovány.

I v dalším okruhu své stížnosti ÚOHS argumentoval velikostí nádrže, protože podle něj nemohl hrát rozhodující roli její objem. Důležitější byla kombinace objemu a spotřeby paliva. Dodavatel disponující 270 l nádrží s deklarovanou nižší spotřebou mohl splnit požadavek 2 dnů provozu bez potřeby dotankování.

Třetím okruhem stížnosti byl nesouhlas s vedením správního spisu v rozporu se zákonem. Čtvrtou kasační námitkou byla nepřezkoumatelnost rozsudku krajského soudu.

Nesprávný právní názor krajského soudu

Dopravní společností Ústeckého kraje zastupuje právník advokátní kanceláře Skils Karla Muzikáře juniora. Ve vyjádření zadavatele podaném Martinem Kramářem, partnerem společnosti Skils, argumentuje DSÚK, že sama společnost SOR Libchavy, která zadávací řízení napadla, disponuje autobusy s nádržemi o objemu dokonce 310 litrů. Rozhodnutí ÚOHS jí navíc významně svázalo ruce při stanovování zadávacích podmínek u dalších obdobných zakázek.

Nejvyšší správní soud (NSS) konstatoval, že Krajský soud v Brně vedl své dokazování nesprávným směrem na základě nesprávného právního názoru.

Krajský soud postavil svou domněnku oprávněnosti realizace JŘBU na příčinné souvislosti mezi rozhodnutím podstatné části dodavatelů nepodat nabídku a nezákonným postupem zadavatele.

NSS ale doložil, že souvislost naopak vznikla mezi nepodáním žádné nabídky a nezákonným postupem zadavatele. Společnost SOR Libchavy totiž soustavně označovala zadávací podmínky za nezákonné. Právě nezákonnost podmínek pak byla důvodem nepodání její nabídky do zadávacího řízení.

Nádrž jako bezdůvodná překážka soutěže

Požadavek na nádrž o objemu 300 litrů NSS přímo označil za bezdůvodnou překážku hospodářské soutěže. NSS odmítl, že se jedná o jednoduchou překážku v nízké cenové hodnotě. Krajský soud se měl touto podmínkou zabývat v celé její komplexnosti. Sám zadavatel tento svůj požadavek odůvodňoval nutností většího dojezdu autobusu bez potřeby tankování.

„Bez vztažení parametru objemu nádrže k parametru spotřeby vozidla přitom nelze na konkrétní dojezd autobusu nijak usuzovat. Je totiž výsledkem triviální matematické operace, že autobus s mírně menší velikostí nádrže, avšak dostatečně nižší spotřebou paliva může dosáhnout delší dojezdové vzdálenosti než autobus s nádrží sice větší, avšak současně vyšší spotřebou paliva. Parametr velikosti nádrže tak sám o sobě konkrétní dojezd vozidla negarantuje“, uvedl ve svém zdůvodnění NSS.

Nízká cenová náročnost samotné nádrže také nezohledňuje případnou výrazně vyšší náročnost případných konstrukčních úprav nutných k montáži a provozu objemově větší nádrže.

ÚOHS vedl spis řádně

NSS odmítl také tvrzení krajského soudu o chaotické vedení správního spisu ze strany ÚOHS. Vytvoření pomocného spisu bylo motivováno nutností rozdělení dokumentů podle potřeby nahlížení do spisu. Organizace spisu neomezila práva účastníků řízení stran nahlížení do spisu.

NSS vrátil řízení zpět před brněnský krajský soud. Ten se bude muset znovu zabývat otázkou, zda požadavek na nádrž o objemu 300 l byl jednoduchou zadávací podmínkou, nebo zda měl zadavatel zvolit řešení méně omezující hospodářskou soutěž.

I v tomto případě tedy DSÚK zastupované partnerem společnosti Skils stále hrozí pokuta ze strany ÚOHS.

Drazí právníci

Ústecký kraj si platí drahé právníky léta. Jde o už zmíněnou advokátní kancelář Weil, Gotshal & Manges, dnes Skils. Výjimkou nebyly měsíční honoráře přesahující jeden milion korun. Ani drazí právníci ale jeho dceřinné společnosti – Dopravní společnosti Ústeckého kraje – nepomohli k úspěchu s nevydařeným nákupem autobusů. Ekonomický deník v květnu roku 2020 napsal, že Úřad pro ochranu hospodářské soutěže udělil Dopravní společnosti Ústeckého kraje vysokou pokutu 18 milionů korun.

Ústecký kraj letitý kontrakt s advokátní kanceláří Weil, Gotshal & Manges, dnes Skils, jejímž vedoucím partnerem je Karel Muzikář, hájí. Za dobu smluvního vztahu vyplatil kraj a jeho instituce Muzikářově kanceláři 209 milionů korun bez DPH. Jak zjistily zpravodajské portály Česká justice a Ekonomický deník, tato kancelář poskytuje služby mimo jiné příspěvkové organizaci – Dopravní společnosti Ústeckého kraje.

Ta dostala od Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže vysokou pokutu 18 milionů za podezřelý nákup autobusů. 

„V uvedené věci Dopravní společnost Ústeckého kraje a Ústecký kraj průběžně konzultuje s advokátní kancelář Skils s.r.o., a to na základě smlouvy vzešlé z řádného zadávacího řízení dle předpisů o veřejných zakázkách. Zmíněnou pokutu ÚOHS uložil společnosti zcela absurdně za to, že v zadávacím řízení na dodávku autobusů požadovala palivovou nádrž o kapacitě, která je na trhu běžně dostupná a standardní. Kromě toho ÚOHS ve správním řízení systematicky porušuje procesní práva společnosti, např. tím, že jí předkládané důkazy odmítá zařadit do spisu. Proti zmíněnému rozhodnutí ÚOHS bude podán rozklad,“ potvrdil informace České justice a Ekonomického deníku o zapojení Muzikářovy kanceláře do investičních aktivit firmy ředitel příspěvkové organizace Milan Šlejtr.

Antimonopolní úřad se však na postup Severočechů díval zcela odlišně. 

„Spáchané přestupky jsou nejzávažnějšího charakteru, neboť zadavatel při svém postupu zcela vyloučil soutěžní prostředí, přímo oslovil vybrané dodavatele a znemožnil tak účast jiných potenciálních zájemců o plnění zakázky. Nadto měl zadavatel informace o tom, že nastavením původních zadávacích podmínek v otevřených řízeních nepřípustným způsobem omezil soutěžní prostředí, přesto zcela vědomě pokračoval ve svém postupu a nevyvinul žádné úsilí, aby předešel negativním důsledkům svého nezákonného jednání. V případě smluv uzavřených se Scania Czech Republic s. r. o. tak došlo, i přes současně úřadem vedená správní řízení ve věci zákazu plnění předmětných smluv, k dodání celkem 71 ks nízkopodlažních autobusů délky 12 m v celkové hodnotě 587 736 990 korun. Uvedené skutečnosti proto zásadním způsobem ovlivnily výši uložené pokuty,“ vysvětlil své tvrdé rozhodnutí antimonopolní úřad.

Zase JŘBU

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže svým prvostupňovým rozhodnutím uložil pokutu ve výši 18 milionů korun Dopravní společnosti Ústeckého kraje za přestupky, kterých se měla dopustit při uzavírání dvou rámcových dohod a navazujících pěti kupních smluv na linkové autobusy délky 10,5 m a 12 m s dodavateli Zliner s. r. o. a Scania Czech Republic s. r. o.

Přestupků proti zákonu o zadávání veřejných zakázek se měl zadavatel dopustit jednak tím, že předmětné rámcové dohody uzavřel neoprávněně ve dvou jednacích řízeních bez uveřejnění (JŘBÚ). Zadavatel může použít jednací řízení bez uveřejnění, „pokud podstatně nezměnil zadávací podmínky oproti předchozímu otevřenému řízení, užšímu řízení nebo zjednodušenému podlimitnímu řízení, v němž nebyly buďto podány žádné nabídky nebo žádosti o účast, nebo podané nabídky nesplňovaly požadavky zadavatele na předmět veřejné zakázky, nebo účastníci zadávacího řízení nesplnili podmínky účasti v žádosti o účast,“ jak dí litera zákona.

Pro použití tohoto druhu zadávacího řízení ale nebyly podle antimonopolního úřadu splněny zákonné důvody. „Skutečnost, že zadavatel v předcházejících otevřených zadávacích řízeních, v nichž poptával totožná plnění, neobdržel žádné nabídky, nebyla v daném případě oprávněným důvodem pro užití jednacího řízení bez uveřejnění. Zadavatel si totiž tuto situaci způsobil sám, když zadávací podmínky (konkrétně požadavek na minimální objem palivové nádrže) pro otevřená řízení nastavil nezákonně a vytvořil jimi bezdůvodné překážky hospodářské soutěže, kvůli nimž neobdržel žádné nabídky,“ tvrdí ÚOHS.

Při uzavírání navazujících kupních smluv (jedna se společností Zliner a čtyři se společností Scania – pozn. red.) se zadavatel podle ÚOHS dopustil dalších přestupků, protože uvedené kupní smlouvy nebyl oprávněn uzavřít na základě rámcových dohod sjednaných v rozporu se zákonem a kupní smlouvy tak neuzavřel v některém ze zákonem předvídaných druhů zadávacího řízení.

Kraj spolupráci s Muzikářem obhajuje

Ústecký kraj, kde vládnou komunisté se sociálními demokraty, si ovšem spolupráci s Karlem Muzikářem pochvaluje a považuje ji za velmi efektivní. 

„Kraj uzavřel v roce 2006 s advokátní kanceláří Skils (dříve Weil, Gotshal & Manges) mandátní smlouvu, která je výsledkem řádného (otevřeného) zadávacího řízení, jehož se kromě zmíněné advokátní kanceláře zúčastnilo 7 dalších uchazečů,“ sdělila České justici a Ekonomickému deníku Magdaléna Fraňková z Krajského úřadu Ústeckého kraje.

Na základě uzavřené smlouvy kraj uhradil společnosti Skils za poskytnuté služby od roku 2006 celkem 209 milionů korun bez DPH. 

„Efektivitu právního poradenství lze hodnotit jako velmi vysokou. Advokátní kancelář Skils významně přispěla k pozitivnímu vyřešení mnoha zásadních problémů v oblasti krajské dopravy, jimž kraj v minulosti čelil a které mohly mít zásadně negativní dopady na krajský rozpočet. Jako příklad lze uvést soudní spory s dopravci v hodnotě mnoha miliard korun, v nichž byl kraj zcela úspěšný. Dále lze zmínit realizaci veřejných zakázek na zajištění veřejné autobusové dopravy pro roky 2007 – 2014 a 2015 – 2024 v celkové hodnotě cca 28 miliard korun. Velmi významné bylo i právní poradenství při řešení závažných krizí v krajské dopravě,“ uvedla dále Fraňková. Advokátní kancelář Weil, Gotshal & Manges, dnes Skils, v minulosti získala veřejné zakázky za víc jak miliardu korun. Vyplynulo to z šetření České justice a Ekonomického deníku.

Advokátní kancelář Karla Muzikáře, je známá svými kontakty na politiky různých garnitur. V roce 2018 patřila advokátní kancelář Karla Muzikáře v top „desítce“ mezi čtyři, které získávaly nejvíce zakázek z veřejných peněz, přes 42 milionů korun.

Skils poskytují státu a municipalitám právní poradenství, analýzy a zastupování ve sporech. Ve srovnání s konkurencí je tato advokátní kancelář podle posledních údajů z obchodního rejstříku jako jediná ve ztrátě a v České republice odvedla naprosto zanedbatelnou daň z příjmu právnických osob, která činila 0,03 procenta z jejich tržeb.

Česká justice a Ekonomický deník při pátrání z roku 2020, která z advokátních kancelářích z tzv. top desítky získává nejvíce zakázek z veřejného sektoru, Skils Karla Muzikáře oslovila. Odpovědi na otázky ale nedorazily.

Tomáš Rovný, Jan Hrbáček