Generální inspekce bezpečnostních sborů odložila v půlce října v tichosti případ nezákonného sledování Celní správy, ke kterému zneužila elitní vojáky z prostějovské 601. skupiny speciálních sil. Z dokumentu GIBS, který Ekonomický deník v plné šíři zveřejňuje, vyplývá, jak silná byla snaha nezákonné aktivity celníků – podřízených Roberta Šlachty – pokrýt. Ze sledování udělali inspektoři pozorování. Ve spise se nakonec svodka ze sledování neobjevila. Poté, co Ekonomický deník na nezákonnost obludné akce estébáckého střihu upozornil, ji celníci ze spisu vytáhli.
Před zákonem bychom si měli být všichni rovni. Jenomže to od roku 2013, kdy bývalý šéf Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Robert Šlachta spolu s olomouckými státními zástupci překreslili politickou mapu České republiky (jak měl Šlachta prohlásit na jedné z porad ÚOOZ – pozn. red.), zkrátka neplatí.
Uveďme si dva případy. Celník z Prahy Pavel Šíma je v rámci takzvané kauzy Beretta už čtvrtý rok stíhán kvůli zneužití pravomoci úřední osoby a úplatkářství. Těchto závažných trestných činů se měl dle Šlachtových detektivů a dozorující státní zástupkyně Lenky Bradáčové dopustit tím, že pro osobu, spolupracující s celní správou, vylustroval v celních evidencích dvě auta. Měl za to dostat „grátis“ zapůjčenou dodávku a dodnes blíže neidentifikovaný obnos.
Pak tu máme druhý případ. Celní správa vloni nezákonně sledovala na Ostravsku podezřelé z distribuce padělaných cigaret. Ke sledování na dva dny zneužila osm vojáků z prostějovské 601. skupiny speciálních sil. V tomto mnohem závažnějším případu, který silně zavání praktikami komunistické Státní bezpečnosti, ovšem nikdo za flagrantní porušení příslušného paragrafu trestního řádu, který při sledování jasně zamezuje účast „nepolicejního orgánu“, stíhán není. Jak je to možné? Vyšetřovatelé, tentokrát GIBS (kam po konci ÚOOZ zamířili někteří Šlachtovi detektivové) totiž zjevně měří dvojím metrem.
Vojáci podle zajištěných důkazů objekt podezřelé osoby prokazatelně sledovali, dokumentovali lidi, auta, fotografovali, z těchto jejich aktivit pak vzešel zápis, který byl předán celníkům. Jak zjistil Ekonomický deník, poté, co na skandál upozornil, byl tento dokument ze spisu Celní správy účelově vytažen. Generální inspekce bezpečnostních sborů přesto závažný případ odložila.
Pomohla si jednoduše, pouhým přeformulováním aktivit nasazených armádních specialistů. Evidentní sledování totiž inspektor Rostislav Grochol přejmenoval na pozorování. Záměna těchto dvou důležitých slov má pak zásadní vliv na odůvodnění odložení zdokumentovaného závažného zneužití moci v českých ozbrojených složkách.
„Provedeným prověřováním bylo zjištěno, že příslušníci odboru pátrání Generálního ředitelství cel v Brně (OP GŘC) v souvislosti s žádostí o součinnost adresované Generálnímu štábu Armády České republiky (AČR), předmětnou žádost nesprávně formulovali, kdy příslušníky 601. skupiny nelze žádat o součinnost ve smyslu ust. § 7 TŘ. Tuto žádost následně nechali schválit svým nadřízeným. Této žádosti bylo ze strany AČR vyhověno. Při následné součinnostní osobní schůzce mezi příslušníky OP GŘC a AČR však bylo upřesněno, jaká činnost se po 601. skupině požaduje, kdy bylo zřejmé, že nepůjde z jejich strany o úkony trestního řízení a že informace zjištěné při jejich činnosti nebudou využity jako důkazní materiál v trestním řízení. Požadovanou činností po příslušnících AČR bylo pouze skryté pozorování okolí zájmového objektu se sběrem informací, které je možné provést v rámci výcviku, a to na základě dohody mezi Ministerstvem obrany a Ministerstvem financí. Příslušníci AČR zajistili a poskytli pouze informace operativního charakteru spočívající v doporučení při následném použití možných technických a taktických postupů při realizaci řádně povoleného sledování ve smyslu ust. § 158 d) TŘ, ke kterému byl zmocněn pověřený policejní orgán Celní správy,“ zveřejnila inspekce svoje stanovisko, když minulý týden na odložení případu upozornil Ekonomický deník.
Podezření na další nezákonnost
Jaké že sofistikované doporučení měli armádní specialisté po dvou dnech prokazatelného sledování, jak to dokládá dokument GIBS (níže), celníkům doporučit? Celníci dům, kde se měly překládat padělané cigarety sami delší dobu sledovali, například kamerou v autě, na základě povolení státní zástupkyně. Sledování ale nepřinášelo chtěné výsledky a celníci se prý báli dekonspirace, proto do akce zapojili vojáky. Ti jim pak měli podle výpovědí, které zazněly před soudem s distributory padělaných cigaret, doporučit, aby ke sledování použili kameru, nainstalovanou na sloupu veřejného osvětlení naproti sledovanému domu. Takovéto odůvodnění nasazení armády je víc než směšné. Na tuto „vysoce sofistikovanou“ metodu sledování by totiž celníci z pátracího odboru řízeného Robertem Šlachtou, nejspíš přišli sami asi za minutu hlubokého bádání.
Pomiňme teď ještě další závažnou skutečnost, a to tu, že nainstalovaná kamera podle zjištění Ekonomického deníku natáčela kromě veřejného prostranství i interiér sledovaného domu. Došlo tedy také k prolomení domovní svobody, ke kterému je zapotřebí souhlas soudce, a ne jen státního zástupce. Po nezákonném sledování tedy další problém se zákonností celnické akce.
Generální inspekce vyšetřovala v případě sledování distributorů padělaných cigaret podezření ze dvou trestných činů. „Faktem je, že formulace žádosti Celní správy je v rozporu s trestním řádem, kdy příslušníky 601. skupiny nelze žádat o takovou součinnost, jelikož tato jednotka není orgánem činným v trestním řízení. Z procesního hlediska lze tedy takovou žádost považovat za nicotnou. Písemná žádost ani fakticky a věcně nekoresponduje se skutečnou činností, která byla vojáky prováděna,“ tvrdí mluvčí GIBS Ivana Nguyenová.
„S ohledem na výše uvedené skutečnosti jsme dospěli k závěru, že ze strany Celní správy v dané věci nejde o podezření z trestného činu a není na místě věc vyřídit jinak, a proto bylo rozhodnuto o odložení věci. Usnesení o odložení věci jsme následně zaslali dozorovému státnímu zástupci, který se s naším rozhodnutím ztotožnil. Usnesení o odložení věci bylo také zasláno Krajskému soudu v Brně na jeho žádost a to v souvislosti s vedenou zdrojovou trestní věcí pro daňový trestný čin,“ dí dále mluvčí inspekce. Šlo o podezření z přečinu zneužití pravomoci úřední osoby.
Zde je nutné uvést, že každé sledování se vede v utajovaném režimu. Inspektor GIBS Rostislav Grochol navíc vůbec nezohlednil další možný problém se zákonem. Vojáci, byť mají bezpečnostní prověrky, nejsou oprávněni se seznamovat s utajovanými informacemi z trestního řízení. Ale seznámeni s nimi byli, byl jim ukázán dům, popsána situace, popsány aktivity podezřelých. S touto skutečností se inspektor, který případ odložil, nevypořádal už vůbec.
GIBS také posoudila trestní odpovědnost vojáků, kteří byli ke sledování zneužiti. „Dospěli jsme k závěru, že i přesto, že jejich jednáním při schvalování, plánování a následné realizaci konkrétní činnosti došlo k porušení podmínek stanovených zákonem, nelze v tomto jednání spatřovat naplnění obligatorních znaků skutkové podstaty trestného činu. Mohlo však dojít k naplnění skutkové podstaty kázeňského přestupku, přičemž pochybení mohlo spočívat ve schválení, přípravě a realizaci ´součinnostního výcviku´, které bylo v rozporu s podmínkami pro realizaci vojenských výcviků podle zákona O ozbrojených silách ČR a dále mohly být jednáním některých příslušníků AČR porušeny základní povinnosti vojáků vyplývající ze zákona O ozbrojených silách ČR. Proto byla věc odevzdána ke kázeňskému projednání věcně příslušnému orgánu AČR,“ pokračuje mluvčí inspekce Ivana Ngyuenová.
Jedinými potrestanými za prokazatelně nezákonnou akci tak budou vojáci, nejspíš důstojníci, kteří zapojení specialistů z Prostějova odsouhlasili. Celníci jsou díky silně tendenčnímu rozhodnutí GIBS z obliga. „V jednání příslušníků AČR ani Celní správy zcela zjevně nelze spatřovat úmysl postupovat protiprávně a získat tak důkazy nelegálním způsobem. GIBS nechce a nebude zpochybňovat záměr uvedených subjektů o žádoucí spolupráci v rámci snahy o objasnění závažné trestné činnosti, nicméně je nutné postupovat v souladu se zákonem,“ uzavřela mluvčí GIBS Nguyenová.
U zmiňované závažné trestné činnosti, do jejíhož vyšetřování byla zapojena armáda, se škoda pohybuje okolo dvaceti miliónů korun. Trochu se proto nabízí paralela s výrokem o zabavených desítkách kilogramů zlata z léta roku 2013, kdy kvůli zatýkací akci ÚOOZ s následnými velmi chabými výsledky u soudů padla vláda Petra Nečase (ODS). Jak se posléze ukázalo, s těmi desítkami kilogramů zlata to tak žhavé nebylo.
Jak vyplývá z výpovědí svědků před soudem s distributory padělaných cigaret, inspektor GIBS v odůvodnění odložení opomněl ještě jeden závažný fakt. Že po provalení skandálu byl zápis ze sledování vojáků ze spisu Celní správy účelově vytažen, aby se zamezilo řádnému prošetření této nezákonné akce. O tom až ale v některém z příštích článků.
Rozhodnutí GIBS, které celkem konkrétně popisuje aktivity celníky nasazených vojáků si můžete přečíst zde. Klíčově pasáže jsou označeny červeně.
Jan Hrbáček
