Jen velmi pozvolna stoupá počet veřejných zakázek posuzovaných soudy podle tzv. nového zákona o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ), byť se jedná o normu platnou již téměř čtyři roky a účinnou skoro tři a půl roku. Je proto velmi vítaným zpestřením vidět takové rozsudky, přestože se nemusejí vždy týkat převratných ustanovení „nového“ zákona.
Svaz Měst a obcí České republiky vypsal v roce 2017 veřejnou zakázku „Právní poradenství pro Centra společných služeb obcí II“. Proti zadávacím podmínkám podali námitky Frank Bold advokáti, s.r.o. Zadavatel tyto námitkám nevyhověl a Frank Bold se obrátili na ÚOHS s návrhem na přezkoumání úkonů zadavatele. Zde se však navrhovatel dočkal překvapení, protože ÚOHS řízení zastavil s odůvodněním, že k návrhu nebyl připojen doklad o doručení námitek dodavateli. Připomeňme jen, že zadavatel doručení námitek nijak nerozporoval a námitky věcně vypořádal. Není tedy velkým překvapením, že Frank Bold podali žalobu ke Krajskému soudu v Brně.
Žalobní argumentace byla postavena na neexistenci zákonné specifikace pojmu „doklad o doručení námitek“. Podle Frank Bold je doložení doručení námitek potvrzeno zadavatelem v rozhodnutí o námitkách, neboť ten uvedl, že námitky obdržel a navíc o nich věcně rozhodl, čímž stvrdil řádnost a včasnost námitek. Zákon nikde nestanoví, že z dokladu musí vyplývat přesná doba doručení. ÚOHS ve své vyjádření potvrdil, že neexistenci dokladu o doručení považoval za neodstranitelnou vadu návrhu. Předchozí judikatura sice nepožaduje výslovně předložení doručenky a připouští i jiné důkazní prostředky, ale z nich musí být zřejmé datum doručení námitek. To však z předloženého rozhodnutí o námitkách není jasné. K problému se vyjádřil i zadavatel jako osoba zúčastněná na řízení, který se možná trochu překvapivě zastal žalobce s tím, že z rozhodnutí o námitkách zjevně vyplývá, že byly doručeny řádně a včas.
Krajský soud zopakoval, že ZZVZ předpokládá jako speciální náležitost podání návrhu rovněž doklad o doručení námitek, ale už neřeší, jakou má takový doklad mít formu. Z toho vyplývá, že funkci takového dokladu může splnit jakýkoli doklad naplňující smysl a účel příslušného ustanovení ZZVZ. Smyslem a účelem takového dokladu je ujištění, že před podáním návrhu proběhlo námitkové řízení jakožto první stupeň ochrany před nesprávným postupem zadavatele. Konáním námitkového řízení je podmíněna možnost podat návrh na zahájení správního řízení. V tomto konkrétním případě nevyplynulo z předloženého rozhodnutí o námitkách konkrétní datum jejich doručení zadavateli. Smyslem zákona však podle krajského soudu není přesně stanovit konkrétní datum doručení námitek, jak požadoval ÚOHS, ale pouze včasnost jejich doručení, což pojem, který nelze vázat na konkrétní časový nebo kalendářní údaj. Oproti „staré“ zákonné úpravě není navíc datum doručení námitek spouštěčem běhu blokační lhůty pro uzavření smlouvy, protože nově se blokační lhůta počítá až od okamžiku zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele. Znalost konkrétního data doručení námitek tak v „novém“ zákoně ztratila i poslední zbytky svého významu. Krajský soud tedy svůj závěr shrnul následovně: „Přestože zákon o zadávání veřejných zakázek přenáší na dodavatele (navrhovatele) odpovědnost za řádné podání návrhu a dodržení všech formálních náležitostí vyžadovaných zákonem, nelze akceptovat postup žalovaného, který podmínky pro věcné projednání návrhu vyložil formalisticky, v rozporu se smyslem zákona.“ Neodpustil si však ani šťouchnutí do společnosti Frank Bold advokáti: „Na druhou stranu se však sluší poznamenat, že žalobkyně jakožto společnost zabývající se poskytováním právního poradenství mohla sporu o naplnění procesních podmínek podaného návrhu lehce předejít tím, že by ke svému návrhu připojila takový doklad o doručení námitek, který by žádné pochybnosti o jeho podřaditelnosti pod § 251 odst. 1 zákona (ZZVZ) nevzbuzoval.“ Nevyhnutelným závěrem krajského soudu bylo tedy vrácení celého řízení zpět ÚOHS. Ten má ovšem stále šanci uspět s případnou kasační stížností u Nejvyššího správního soudu.
Jiří Reichl
