Studenti a studentky lékařský fakult se aktivně zapojují do provozu zdravotnických zařízení. Další stovky se připravují na to, aby mohly nastoupit a pracovat tam, kde budou potřeba. Vlastní iniciativa vzešla od studujících, kteří také operativně řeší, jak pomáhat opravdu efektivně a být k dispozici v okamžiku, kdy nemocnice očekávají zvýšený příjem nemocných a současně se budou potýkat s výpadky na straně svého stálého personálu.
Od lékařského titulu ji dělí jen jedna zkouška, přesto nyní nemůže pokračovat ve studiu a neví, kdy zase bude moci. Klára Machková je studentkou 6. ročníku oboru všeobecné lékařství na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy a za pár měsíců měla nastoupit do praxe. Teď ví, že všechno je jinak. Přesto nehodlá jen čekat a chce pomoci tam, kde bude potřeba. Rozhodla se stejně jako stovky dalších studujících lékařských fakult zapojit do pomoci nemocnicím.
„Šest let studujeme jednu z nejtěžších škol, obětujeme hodně tomu, aby se z nás stali lékaři, a věřím, i když možná trochu naivně, že nás k tomu vede touha být nápomocni druhým, když si sami moc pomoci nemohou,“ vysvětluje svou motivaci s tím, že si uvědomuje, že lidé spoléhají na to, že lékaři a lékařky tu budou pro ně, když je budou potřebovat. „Tahle mimořádná situace nám dává příležitost k tomu ukázat, že to tak skutečně je. Že opravdu chceme a budeme pomáhat. Vždyť od studenta k doktorovi nás dělí pár zkoušek, jejichž počet by se dal spočítat na prstech jedné ruky. Myslím, že správného doktora z nás nedělá diplom ani známky ze zkoušek, ale právě ochota pomoct ve chvíli, kdy je to potřeba. Upřímně, asi bych se sama za sebe styděla, kdybych zůstala doma, zatímco moji spolužáci by sloužili v nemocnici,“ dodává.
Nyní je jednou ze stovek mediků a mediček a také studentů dalších zdravotnických oborů na lékařských fakultách, kteří se rozhodli dobrovolně pomoci v péči o pacienty. Na začátku byla studentská iniciativa, která se velmi rychle profesionalizuje a mění v systém propojující konkrétní studenty a studentky se zdravotnickými zařízením s ohledem na jejich aktuální i možné budoucí potřeby.
„Máme databázi dobrovolníků a jsme v kontaktu s buňkami na jednotlivých lékařských fakultách. Zájem ze strany nemocnic je skutečně velký,“ přibližuje Tomáš Sychra, student oboru všeobecného lékařství na 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy a jeden z organizátorů studentské iniciativy. „Už jen to, co studujeme, nás vede k tomu, že chceme pomáhat druhým. Proto jsme šli studovat medicínu, a kdy jindy bychom tuto svou motivaci měli ukázat, když ne teď, kdy jsme potřeba. Máme dostatečnou energii a také kapacity pomáhat,“ vysvětluje.
První medici jsou už v nemocnicích
Na začátku celé iniciativy byli studenti 3. lékařské fakulty UK, odkud se nápad rozšířil brzy dál. „S nabídkou pomoci přišli studenti spontánně minulé úterý odpoledne a bezprostředně poté začali oslovovat své spolužáky a posléze vytvářet i elektronický dotazník evidující jak kvalifikační spektrum jednotlivých studentů, tak jejich preference pro případ potřebného využití. Původní idea – nabídnout pomoc jen našich studentů v „našich“ výukových nemocnicích, byla záhy rozšířena – hlásili se k nám totiž i studenti jiných fakult, kde v té době ještě podobná iniciativa nebyla,“ vysvětluje David Marx, proděkan pro studium a výuku 3. LF UK.
V současnosti už tak běží síť nejen lékařských, ale i dalších fakult napříč Českem, jejichž studenti a studentky se propojují. „Nyní existuje velmi dobře koordinovaná síť lékařských a dalších fakult v celé ČR – kromě bezprostřední participace na poskytování zdravotní péče bude například část studentů mladších ročníků zajišťovat hlídání dětí zdravotníků v budově naší fakulty. Obdivuhodná je nejen míra nasazení studentů, ale také jejich efektivita a koordinace – ty by mohly být vzorem pro kdejakého profesionála,“ dodává.
Pomoc zdravotníkům také může mít různé podoby, od přímého nasazení v terénu, přes pomoc s administrativou, anebo v případě jiných oborů s hlídáním dětí, aby zdravotníci mohli být na svém pracovišti. Například v rámci Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity v Brně vznikla iniciativa na pomoc s péčí o děti zdravotníků.
„Program zřizujeme, aby mohli naši zaměstnanci nadále vykonávat svou práci v nemocnici v případě, že nemají možnost jiným způsobem zabezpečit své děti, které v současné době na základě mimořádných opatření nenavštěvují základní školu,“ uvedla Alena Tobiášová, náměstkyně pro organizační, právní věci a personalistiku Fakultní nemocnice Brno. Skupiny pro děti ve věku od sedmi do dvanácti let budou fungovat po maximálně dvanácti dětech v učebnách Lékařské fakulty MU v bohunickém kampusu. Krátce po zveřejnění výzvy se podařilo naplnit kapacitu. „Byl jsem velice mile překvapen obrovským zájmem ze strany studentů, který jsme registrovali jen pár hodin po zveřejnění výzvy. Vysoce oceňuji jejich rozhodnutí pomoct druhým v nouzi v takto závažné společenské situaci,“ dodal děkan Pedagogické fakulty MU s tím, že Asociace děkanů pedagogických fakult chce plošně oslovit své studenty a studentky, aby pomohli zajistit individuální pedagogickou práci s dětmi přímo v místě jejich bydliště, aby se minimalizoval kontakt ve velkých skupinách, ale přitom docházelo ke kompenzaci absentující výuky ve školách.
V pražské Nemocnici sv. Alžběty už nyní dobrovolně pracuje Veronika Holubová, která studuje všeobecné lékařství na 1. LF UK. „Považuji to za smysluplné, protože naše zdravotnictví postrádá personál i mimo tyto krizové chvíle. Také chci mít více praktických zkušeností, které mohu získat, když mám více volného času,“ popisuje s tím, že byla v nemocnici přijata velmi dobře a ostatní personál jí ochotně vysvětluje, co je třeba. „Během dne vykonávám především práci sanitářky, která se stará například o hygienu a výživu pacientů. Také pomáhám se sesterskou prací,“ dodává.
Ve stejné nemocnici působí i Michaela Žilková, která na 1. LF UK studuje pátý ročník všeobecného lékařství. O možnosti této práce se dozvěděla skrze sociální sítě, kdy jedna ze sester sdílela informace o tom, že na odděleních chybí personál, protože někteří ze zdravotníků jsou nemocní a nemohou pracovat. „Řekla jsem si, že vzhledem ke svému studijnímu zaměření a vzdělání mám již potřebné znalosti a dovednosti v této situaci vypomoct,“ popisuje svou motivaci. „V nemocnici nás mile uvítala hlavní sestra, prošla s námi administrativu, rozdělila nás po odděleních, kde jsme se zapsali a kde vřele přivítali naší pomoc. Hned jsme se dostali k práci. Smyslem naší přítomnosti je doplnit chybějící personál, a to konkrétně sanitáře a sestry,“ dodává. Část dne se tak věnovala sanitářské práci a část dne té sesterské.
Vzniká „seznamka“ pro mediky a nemocnice
Spolu s vlastní dobrovolnickou pomocí mediků, mediček a dalších studujících v nemocnicích se profesionalizuje i systém vzájemného propojení. Současně se řeší, aby tito dobrovolníci a dobrovolnice měli po formální stránce potřebné vzdělání. „Z pohledu legislativy je zde požadavek na to, aby každý z nás pro to, aby mohl pracovat jako sanitář/ošetřoval, měl splněný 3. nebo 4. semestr studia a také složenou zkoušku z předmětu ošetřovatelství. Řada studentů splňuje délku potřebné praxe, avšak z tohoto předmětu mají zápočet, protože takto je organizovaná výuka na jejich fakultě. To jsme vyřešili zavedením e-learningového kurzu, jehož absolvování ukončí zkouškou. Během tohoto víkendu tímto online kurzem prochází stovky mediků,“ popisuje organizační stránku Tomáš Sychra. I tak lze zjistit, kdo má reálnou motivaci pomáhat, naučit se požadované informace a zvládnout test znalostí.
Zlepšuje se také propojení mezi databází dobrovolníků a samotnými nemocnicemi. Smyslem je zajistit co nejlepší propojení mezi možnostmi a představami studujících a potřebami zdravotnických zařízení. Mimo jiné to znamená řešit i to, kolik lidí nemocnice potřebují nyní a kolik jich mohou potřebovat v blízké budoucnosti.
„Ozvali se nám dobrovolníci ze strany IT expertů, kteří nám pomohou naprogramovat systém, který umožní spojit zájemce ze strany studentů s jednotlivými nemocnicemi. Vše bude probíhat pod naší kontrolou a zjednoduší celé propojení,“ shrnuje Tomáš Sychra.
Dobrovolnický web naleznete zde.
Ludmila Hamplová
Text je převzat z portálu Zdravotnický deník, který je součástí vydavatelství Media Network, stejně jako Ekonomický deník.
