INZERCE

Sídlo firemní skupiny Eurohold v Sofii. Foto: Eurohold

Dobrá víla EBRD. Stažení ČEZ z Bulharska se povedlo i díky silnému zapojení této banky

Téměř dva měsíce uplynuly od chvíle, kdy ČEZ prodal své dceřiné firmy v Bulharsku. Ukončil tím nepříliš úspěšné působení v balkánské zemi, kde mu politici a regulátoři házeli klacky pod nohy. Až s odstupem času vyplouvají na povrch zajímavá fakta. Třeba nebývale silné zapojení evropské banky EBRD v česko-bulharské transakci.

Nepříliš zisková bulharská investiční skupina Eurohold si nákupem bulharských firem skupiny ČEZ vzala moc velké sousto. Musela sehnat balík 335 milionů eur (8,5 miliardy korun), což se po značnému úsilí nakonec podařilo. Zajímavostí může být příspěvek Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBRD). Ta bulharským byznysmenům vypomohla hned dvakrát.

Nejprve Euroholdu v červenci půjčila 60 milionů eur se splatností do pěti let. Část peněz je určena na financování akvizice energetických podniků, část na modernizaci odkoupené rozvodné sítě v západním Bulharsku. Teď v září přispěchala EBRD na pomoc podruhé. Podle oznámení společnosti Eurohold vloží banka částku až 30 milionů eur do kapitálu pojišťovací divize Euroins Insurance Group (EIG), aby jí pomohla posílit pozice na trzích jihovýchodní Evropy.

Lze jen spekulovat o tom, jakou roli v tom mohl hrát ČEZ. Také k němu byla EBRD v minulých letech docela štědrá. Například v roce 2015 mu půjčila 64 milionů eur na modernizaci rozvodné síti v rumunské Oltenii. Již v roce 2010 byla EBRD součástí konsorcia, které půjčilo Skupině ČEZ a jejímu tureckému partnerovi Akkök Group balík 235 milionů dolarů na akvizici energetické společnosti Sakarya Elektrik Dagitim (SEDAS). Zdroje z trhu uvádějí, že k ČEZ má historicky blízko manažerka pražského zastoupení EBRD Dagmar Rančáková.

Akviziční cesta divokým Balkánem

ČEZ vstoupil na bulharský trh v roce 2004 koupí dvoutřetinového podílu ve třech distribučních společnostech. Převzala je v lednu 2005, dva roky později je transformovala do jedné obchodní (CEZ Elektro Bulgaria) a jedné distribuční (CEZ Razpredelenie) společnosti. Větším průšvihem byla až pozdější akvizice uhelné elektrárny TEC Varna, kterou ČEZ prodal s vysokou ztrátou před čtyřmi roky. Utrpěné ztráty a příkoří by mohla kompenzovat případná výhra v mezinárodní arbitráži s bulharským státem.

Hlavní manažeři a akcionáři Euroholdu Assen Christov a Kiril Bošov při oznamování obchodu s ČEZem v květnu 2019. Foto: David Tramba

ČEZ se z bulharského trhu stáhl, protože zde dlouhodobě čelil nepříznivému prostředí pro podnikání. Cenová regulace je zde nastavena tak, že podnikání v oboru distribuce a prodeje elektřiny přináší jen minimální zisk. Prodej firem se protáhl kvůli obstrukcím ze strany Komise pro energetickou a vodní regulaci, ale také kvůli potížím Euroholdu nashromáždit potřebných 335 milionů eur.

Kromě příspěvku od EBRD se část peněz podařilo získat díky emisí nových akcií Euroholdu na sofijské burze a díky investici fondu Metric Capital Partners. Další peníze poskytly financující banky, mezi něž patří J.P. Morgan, Bank of China, Raiffeisen Bank International, Raiffeisenbank Bulgaria a Unicredit Bulbank. K vypořádání transakce mezi skupinami ČEZ a Eurohold došlo na konci července.

Hlavními akcionáři a manažery skupiny Eurohold jsou Assen Christov, Kiril Bošov a Velislav Christov, kteří i po úpisu nových akcií drží více než 50procentní podíl. Zásadním oborem podnikání Euroholdu bylo dosud pojišťovnictví, kde se skupina Euroins zaměřuje hlavně na pojišťování vozidel a odpovědnosti řidičů. Další divize Euroholdu se zabývají obchodováním na burze, prodejem aut a leasingovým financováním.

David Tramba