Česká republika stojí na prahu nového solárního boomu. Střední scénář Solární asociace počítá mezi lety 2023 a 2030 s přírůstkem výkonu fotovoltaických zdrojů v rozsahu 10 tisíc megawattů. Tak velký výkon nebude možné zvládnout bez adekvátního rozvoje akumulace energie a flexibility. Na sympoziu Ekonomického deníku k budoucí podobě energetické koncepce státu to uvedl Jan Fousek, předseda představenstva Solární asociace a výkonný ředitel Asociace pro akumulaci energie AKU-BAT CZ.
Solární boom číslo dva přichází. Jan Fousek připomněl statistiku Solární asociace, podle které loni v České republice přibylo 33 760 fotovoltaických elektráren. Většinou se jednalo o malé instalace na střechách domů. Instalovaný výkon nových zdrojů v součtu dosáhl 289 megawattů, což znamená nárůst o 366 procent oproti předchozímu roku.
Avšak v evropském srovnání je to slabý výsledek. Velikostí srovnatelné Rakousko loni zaznamenalo přírůstek výkonu ve fotovoltaice okolo 1000 megawattů, v Nizozemsku to bylo dokonce 4000 megawattů.
Nyní se otevírá cesta k novému skoku ve fotovoltaice, letos má přibýt okolo 800 MW nového výkonu. „Některé věci se v poslední době podařily. Novela energetického zákona Lex OZE 1 vedla ke zjednodušení výstavby malých, ale i větších energetických zdrojů. Obnovitelné zdroje o výkonu 1 MW jsou nově považovány za stavby ve veřejném zájmu. Také jsou k dispozici miliardy korun z Modernizačního fondu a dalších zdrojů,“ uvedl Fousek ve svém vystoupení.
Přesto je stále, jak se říká, prostor ke zlepšení. „Máme stále problém s připojováním nových fotovoltaik k rozvodné síti. Je také zapotřebí zrychlit povolovací procesy. Dodnes chybí legislativa potřebná pro rozvoj akumulace a flexibility, ale také pro výrobu a využití vodíku,“ doplnil Jan Fousek a dodal, že výstavba nových solárních elektráren bez dostatečného rozsahu akumulace je obrovským rizikem pro stabilitu soustavy.
Jako problém se dnes ukazuje fakt, že vláda před deseti lety rozvoj obnovitelné energetiky téměř úplně zastavila. Důsledkem je současný nedostatek kvalifikovaných pracovníků, který trápí většinu firem působících v oboru zelené energetiky.
Mohlo by vás zajímat
Jan Fousek dále ve svém vystoupení připomněl zpoždění při transpozici evropské legislativy týkající se flexibility a akumulace. „Legislativu jsme měli převzít do ledna roku 2021, takže už jsme dva a půl roku po transpozičním termínu. Hrozí nám za to infringement (řízení o porušení unijního práva a následné sankce – pozn. red),“ řekl. Dodal, že věci se nedávno daly do pohybu a že ministerstvo průmyslu a obchodu začíná na příslušné novele energetického zákona pracovat.
Navzdory chybějící legislativě se však bateriová úložiště energie budují, a to v nemalém rozsahu. Jen loni přibyly baterie o výkonu 360 MWh, celková úložná kapacita již dosáhla 484 MWh. Růst oboru táhne zájem o malá domácí úložiště a střední instalace ve firmách. Naopak omezený zůstává zájem o velká bateriová úložiště pro potřeby energetického sektoru – z důvodu zmíněných legislativních omezení.
Debata mezi účastníky sympozia během přestávky. Vpravo je Pavel Dočekal, ředitel pro regulační a právní záležitosti firmy GasNet. Foto: Radek Čepelák
Ironií osudu výstavbu velkých bateriových úložišť spolu s obnovitelnými zdroji brzdilo Evropské nařízení o blokových výjimkách (GBER) kvůli obavám z překompenzace. Nová pravidla GBER platná od počátku toho roku však vedla ke zmírnění původních omezení a otevřela cestu k investiční podpoře pro taková úložiště energie. Týká se to i dotací z Modernizačního fondu.
Jan Fousek se jako jediný řečník v druhém bloku sympozia Ekonomického deníku zaměřil na obnovitelné zdroje. Další vystupující se zabývali hlavně otázkou odchodu od uhelné energetiky včetně rizik, které jsou s tím spojeny. „Uhelné elektrárny ve střední Evropě, tedy v Německu, Polsku a u nás, ještě nadlouho zůstanou významnou součástí energetického mixu,“ odhaduje Michal Šnobr (více o jeho přednášce se dočtete na odkazu zde).
Česká republika by měla udržet v provozu aspoň část uhelných elektráren v provozu do doby, než bude mít za ně plnohodnotnou náhradu, doporučuje analytik skupiny Sev.en Radek Jirků. Ne z důvodu, aby konkurovaly obnovitelným zdrojům energie, ale jako pojistka, že budeme mít v každou chvíli dostatek elektřiny. Zapotřebí budou hlavně v zimě, kdy je spotřeba na maximu a zároveň fotovoltaické panely vyrábějí jen málo elektřiny.
Ředitel pro regulační a právní záležitosti společnosti GasNet Pavel Dočekal řekl, že Česká republika bude unijních klimatických cílů dosahovat hůře než jiné členské země EU – kvůli horším podmínkám pro výrobu elektřiny z větrné a sluneční energie. Zemní plyn podle jeho očekávání ještě sehraje významnou roli, a to i díky možnosti je postupně „ozelenit“ s využitím biometanu a vodíku.
První blok sympozia zahájil svým vystoupením náměstek ministra průmyslu a obchodu Petr Třešňák. Upozornil, že vnitrostátní plán v oblasti energetiky a klimatu má být dokončen a předložen Evropské komisi už teď do konce června. Do konce prosince by měla být hotová také nová Státní energetická koncepce. Jak dodal ředitel odboru energetiky a ochrany klimatu ministerstva životního prostředí Pavel Zámyslický, ke klimatickému plánu se do konce roku vyjádří Evropská komise. Nejpozději v červnu 2024 má následovat schválení obou dokumentů vládou.
(dtr, red)
Poděkování za podporu sympozia patří generálnímu partnerovi, společnosti Veolia Energie ČR, a partnerům, společnostem Pražská energetika a GasNet.
