Diskontní typy obchodu jako Lidl a Penny Market stále navyšují svůj podíl na českém trhu, v současné chvíli zaujímají již jednu čtvrtinu. U Čechů však již nerozhoduje pouze nízká cena zboží, ale také rozsah sortimentu, služeb a hlavně blízkost prodejny. Výrazná konkurence mezi řetězci, která je tvrdší než v jiných evropských zemích, způsobuje, že obchody mění své strategie, nabídku i podobu prodejen. Jedním z důsledků toho je skutečnost, že diskontní prodejny se mění a přestávají být „obchody pro chudé.“
„Jsme svědky velkých změn v českých obchodních řetězcích, remodelingu prodejen, soustředění se na nabídku a pohodlí nákupu, nikoli pouze na samotnou cenu,“ uvedl prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR (SOČR) Tomáš Prouza na tiskové konferenci. „ Máme páté nejlevnější potraviny v Evropě, tempo růstu cen potravin je pod úrovní celkové inflace, a to vše jde ruku v ruce s vysokou kvalitou nabídky. Jedním z indikátorů tohoto trendu je i fakt, že mizí typické diskontní prodejny,“ dodal.
Dnešní zákazník je podle Prouzy „rozmazlený“ a nechce již pouze „diskont“. Po obchodu naopak požaduje široký výběr sortimentu i služeb. Moderním trendem je také kombinace formy nákupu online a v kamenných prodejnách. „Zákazník nechce být svazován jedním způsobem nákupu. Pocit, že si může vybrat, je pro něj velmi důležitý,“ uvedl Prouza. Obchodní řetězce se tomu přizpůsobují a klasický diskont, jak ho známe z minulosti, se proto ve své snaze přizpůsobit se konkurenci super a hypermarketů z našeho trhu vytrácí. V České republice se to týká především nejrozšířenějších obchodních řetězců tohoto typu Lidl a Penny Market.
Hlavně aby to bylo blízko
Původní model diskontních obchodů jako „prodejen pro chudé“ byl postavený jako jednoduchá nabídka zboží za nízkou cenu a prodej vlastních – privátních značek. V minulosti vděčily diskonty za svůj růst hlavně rostoucí síti obchodů: v roce 1990 bylo v Evropě přibližně 15 000 diskontů, v roku 2017 jich bylo již 42 000. V ČR je podle společnosti Nielsen, která se specializuje na měření spotřebitelských trendů, 243 prodejen Lidl a 380 prodejen Penny Market, jejichž podíl na tržbách obchodů v Česku stále stoupá, v současnosti se pohybuje kolem 24 procent.
V posledních letech právě s ohledem na rostoucí nároky zákazníků začaly diskonty víc experimentovat, zkoušejí nové taktiky růstu a cílí i na širší základnu nakupujících. Zvýšenou pozornost věnují remodelingu svých prodejen a rozšiřování sortimentu vlastních privátních značek, ale zároveň se stále více soustředí i na značkové výrobky, které se již na růstu jejich tržeb podílí z celé poloviny.
„A podobný trend se objevil už i u nás,“ popisuje Helena Pěluchová z Nielsenu. „V posledním roce jsme zaznamenali nárůst důležitosti značkových výrobků i na českých diskontech jako Lidl a Penny Market – dokonce jejich obrat rostl rychleji než obrat privátních značek, což svědčí o tom, že i diskonty věnují značkám výrobců větší pozornost,“ dodala. Nicméně i přes tento trend tvoří například v případě Lidlu stále naprostou většinu nabídky jejich vlastní značky.
Diskontní typ obchodu patří u českých zákazníků mezi ty nejoblíbenější a v důsledku toho ve srovnání se supermarkety a hypermarkety také nejrychleji rostoucí. „Z našeho spotřebitelského výzkumu vyplývá, že přibližně jedna třetina nakupujících nakupuje v diskontech častěji než před rokem,“ uvedla Andrea Vozníková z Nielsenu.
Podle Vozníkové u zákazníků při volbě obchodu jednoznačně rozhoduje jeho blízkost. „Stále jsou ale také vnímány, že mají nižší ceny, i když je postupně zvedají,“ dodala. Nejmenší vliv na rozhodování Čechů při volbě obchodu má nabídka čerstvých potravin a uspořádání prodejny.
Podobně jako „velké“ obchody přejímají i diskonty moderní trendy jako omezování plastů nebo investice do nových či úsporných technologií. A aktivně také začínají spolupracovat s lokálními dodavateli. Nicméně právě dostupnost českých kvalitních potravin je podle Tomáše Prouzy problém, i když lokální potraviny se stávají mezi českými zákazníky vysoce žádaným zbožím. Jedním z důvodů je nízká produktivita českých výrobců za situace, kdy pro umístění na pulty řetězců je potřebná garance určitého objemu dodávky. „Pokud chce obchod prodávat biopotraviny z českých zdrojů, pokryje pouze 1% poptávky,“ popisuje Prouza.
Obchodní řetězce patří mezi největší investory v České republice. Za posledních dvacet let proinvestovaly již více než 300 miliard korun Kč a letos půjde o dlouhodobě nejvyšší sumu – téměř 20 miliard. Kč. „A to vše bez jediné koruny dotací,“ dodává k tomu Prouza. Podle něj však jejich dalšímu rozvoji brání často se měnící zákony a nepředvídatelnost českých zákonodárců, jako se to aktuálně ukazuje například v případě novely zákona o významné tržní síle. A právě v souvislosti s touto novelou, stejně jako v případě novely zákona o potravinách, která upravuje zákaz prodeje výrobků odlišného složení v totožném obalu, hrozí, že obchody začnou podle Prouzy zase více prosazovat své privátní značky. „Nebo budou nakupovat hlavně u velkých nadnárodních firem, které jsou schopny z jednoho výrobního závodu pokrýt poptávku v rámci Evropy,“ dodává.
-sed-
