Poslanci budou chtít změny v Tomanově řešení „dvojí kvality“ potravin

Řečníci kulatého stolu k novele zákona o potravinách. Zleva: ústřední ředitel Státní zemědělské a potravinářské inspekce Martin Klanica, náměstek ministra zemědělství Jindřich Fialka, místopředseda zemědělského výboru Petr Bendl (ODS), předseda zemědělského výboru Jaroslav Faltýnek (ANO). Zcela vpravo předseda Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza. Foto: HS

K návrhu novely zákona o potravinách, do něhož ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD) zapracoval zákaz prodeje potravin odlišného složení v zdánlivě totožném obalu pod pokutou 50 milionu korun, mají výhrady někteří poslanci sněmovního zemědělského výboru. Obávají se především nepředvídatelnosti kvůli nejasné definici „zdánlivě totožného“ obalu a nepřiměřených postihů malých prodejců. Vyplývá to z diskuse na sněmovním kulatém stole k návrhu novely, která stále čeká na první čtení.

Novelu zákona o potravinách, která zavádí zákaz prodeje potravin odlišného složení v zdánlivě totožném obalu pod pokutou 50 milionu korun, předložil ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD) již před půl rokem, nicméně na své projednání stále čeká. Navrhovaná úprava vyvolává mezi poslanci, prodejci a výrobci otázky ohledně jejího praktického provádění a zřejmě se nevyhne změnám. Během kulatého stolu k novele zákona to potvrdil místopředseda sněmovního zemědělského výboru a organizátor diskuse Petr Bendl (ODS).

Novela postihuje toho, kdo uvádí danou potravinu na trh, tedy obchodníka. To je podle ředitele Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI) Martina Klanicy logické. Jde totiž pouze o jednu z mnoha povinností, které bude v případě schválení legislativy mít. Je pak už na něm, jestli si dojedná převedení sankce na dodavatele ve smlouvě nebo si to vyřeší jinak.

S tím ovšem nesouhlasil Petr Chmelař ze společnosti Globus ČR, podle něhož chystaná novela zákona o významné tržní síle značně omezuje právě možnosti odškodnění. „Navíc pokud budeme muset výrobek stáhnout, tak naše konkurence to neudělá, takže budeme ve značné nevýhodě,“ řekl Chmelař. Podle šéfa Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáše Prouzy ani sami prodejci často neví, co se děje v jejich nadnárodní skupině, a tak nemohou zaručit, že určitý výrobek má stejné složení i v jiných státech.

Míra zdánlivé totožnosti

SZPI nebude podle svého ředitele řešit prodej potravin odlišného složení v zdánlivě totožném obalu, pokud se její zákaz schválí, u malých prodejců. „Z pohledu analýzy rizik nemá smysl problém řešit na této úrovni,“ uvedl Klanica. „To s ohledem na omezené zdroje, které máme, není efektivní,“ dodal. SZPI je podle něj na kontroly připravená po personální i technické stránce, včetně provádění laboratorních analýz. Pokud bude mít podezření, že zákon porušuje potravina vyrobená v jiném státě, zkontaktuje svého partnera v dané zemi a požádá o kontrolu a případné zajištění nápravy.

Klanica společně s náměstkem ministra zemědělství Jindřichem Fialkou poukázali na to, že výrobci, respektive prodejci, nemusí složení výrobku pro danou zemi měnit, stačí jej jasně přebalit, aby bylo zřejmé, že mají jiné složení. Podle Klanici jde o velmi elegantní řešení. S tím však nesouhlasil ředitel vnějších vztahů a udržitelnosti ze společnosti Coca-Cola Petr Jonák: „Tak jednoduché to není. Složení výrobků řádně značíme, ale kde je ta míra odlišnosti? Je to na úrovni značky nebo na přední straně etikety?“ To by se podle Jonáka mělo vyjasnit.

Právě předvídatelnost hodnocení je podle Bendla jeden z hlavních problémů novely. „Je třeba, aby po schválení zákona byla zveřejněna metodika hodnocení a také, jak se bude přestupek pokutovat,“ uvedl. To podpořil i Miroslav Koberna z Potravinářské komory ČR nebo Tomáš Prouza.

„Není ale možné dát předem nějaký ceník pokut,“ oponoval Klanica. I když, jak dodal, SZPI se vždy snaží ukládat za obdobné přestupky obdobnou pokutu. Podle Bendla však  SZPI ve svých rozhodnutích ani neuvádí jednotlivé položky, za co ve správním řízení pokuty ukládá, pokud je více prohřešků dohromady. Je pak problematické je přeúčtovávat dodavatelům. SZPI podle svého šéfa postupuje podle správního řádu tak, jak ho stanovilo ministerstvo vnitra. Bendl však opáčil, že například Státní veterinární správa jednotlivé „položky“ rozepisuje.

Aby pravidla byla jasná

Petr Jonák z Coca-Coly také upozornil, že nová unijní pravidla na ochranu spotřebitele, která uvádění potravin s odlišným složením ve stejném obalu definují jako klamavou praktiku, připouští „oprávněné a objektivní faktory“, u nichž se může odlišné složení tolerovat.  Jako příklad uvedl odlišnosti v potravinovém právu, kdy různé státy mohou mít u některých potravin zákonem dané požadavky na složení. Dále to může být situace, kdy výrobce ve vybrané zemí dočasně testuje nové složení výrobku (například nové sladidlo). Odlišná chuť stejného jogurtu může také vyplývat z různé technologie jeho přípravy nebo z odlišností daných lokálními surovinami. „Je pravda, že vše musí být řádně označeno, nicméně pokud se čeští zákonodárci rozhodli řešit odlišné složení ve zdánlivě totožném obalu přímo zákazem (unijní směrnice umožňuje státům přijmout přísnější úpravu – pozn.red.), pak musí ale jasně popsat, co je přípustné,“ řekl Jonák.

„Měli bychom udělat maximum pro to, aby pravidla byla jasná,“ uvedl na závěr diskuse Bendl, podle něhož bude zapotřebí ještě zákon upravit. „Můžeme se například více zaměřit na výrobce,“ dodal.

Helena Sedláčková, čtk