Český premiér Andrej Babiš (ANO) na konci dubna požádal svého stranického kolegu a předsedu Poslanecké sněmovny Radka Vondráčka, aby poslanci začali přednostně řešit zákony, které do českého právního řádu převádí směrnice a nařízení Evropské unie. Česku totiž v případě jejich pozdního schválení hrozí sankce v řádu desítek milionů korun. V naprosté většině jsme požadavkům vyhověli, tvrdí Vondráček. Několik problematických předpisů se ve Sněmovně skutečně posunulo již do finálního čtení. Malá anketa mezi poslaneckými kluby však ukazuje, že i přes hrozbu vysokých pokut transpozice unijních pravidel poslance příliš nepálí.
Ve středu posunula Poslanecká sněmovna do třetího čtení ostře sledovanou novelu energetického zákona. Ta přitom ve Sněmovně leží již od loňského března. Jde o jednu z norem, kvůli níž hrozí České republice citelné finanční sankce od Evropské komise, pokud nebude co nejdříve schválena. Převádí totiž několik unijních směrnic týkajících se energetické účinnosti a společných pravidel pro vnitřní trh s elektřinou a se zemním plynem. Den, kdy se měla stát součástí platného českého práva, již dávno uplynul a České republice nyní hrozí žaloba za porušení jejích unijních povinností.
Zdaleka však nejde o jediný případ. Jak jsme informovali v polovině května, podobných transpozičních norem se zpožděním čeká ve frontě na schválení více. Česku tak reálně hrozí od Bruselu sankce v řádu desítek milionů korun. S blížícími se podzimními volbami se navíc může lehce stát, že některé z již připravených návrhů se vůbec nestihnout doprojednat a spadnou pod stůl.
I proto se premiér Andrej Babiš (ANO) rozhodl formálně požádat předsedu Sněmovny Radka Vondráčka (ANO), aby poslanci přednostně řešili tyto normy. V dopise, který Ekonomický deník zveřejnil, upozorňoval premiér, že ve všech případech, kdy Česko porušuje právo EU kvůli zpoždění v přijímání potřebných norem, by „rozsudek by nutně odsuzující“ a je tedy nutné si s jejich schvalováním pospíšit.
„Řešili jsme to během příprav programu schůze a v naprosté většině jsme požadavkům vyhověli. Nikdo nepochybuje o tom, že jde o priority,“ reagoval Vondráček na dotaz Ekonomického deníku, jak s žádostí svého premiéra naložil. Zároveň však upozornil, že sestavit program schůze je „alchymie“. „Své priority má každý poslanecký klub, každý ministr. Další tlak je na projednávání mezinárodních smluv, a tak bych mohl pokračovat. Zohledňujeme řadu faktorů, i to, zda jsou některé body sporné a hrozí u nich zablokování. Děláme maximum v rámci možností,“ ujišťuje s odkazem na seznam sněmovních tisků z premiérovy žádosti, které byly zařazeny na aktuálně probíhající plénum.
Pro poslance žádné horké téma
Vedle již zmíněného energetického zákona se problém týká především novely zákona o drahách, která zapracovává směrnice o interoperabilitě železničního systému v EU a o bezpečnosti železnic. Obě normy měly platit již vloni v říjnu. Novela zákona o drahách je teď těsně před druhým čtením, oba předpisy navíc ještě čeká projednání v Hospodářském výboru a třetí čtení. Pak se k nim musí ve lhůtě 30 dnů vyjádřit Senát, a pokud je poslancům senátoři vrátí s pozměňovacími návrhy, čeká je nové hlasování. Evropská komise přitom již nyní vede celkem šest řízení kvůli prodlení v převedení příslušné unijní legislativy do českého práva.
Pohled do programu aktuálního pléna ukazuje, že do třetího čtení se již podařilo posunout novelu zákona o bankách nebo o řešení krizí na finančním trhu, které se také objevily v premiérově apelu. Teprve na počátku legislativního procesu, tedy v prvním čtení, jsou naopak novely zákona o azylu, ochraně hospodářské soutěže či zadávání veřejných zakázek. V případě těchto norem však za prodlevu může spíše vláda, která se sama zpozdila s jejich přípravou.
Malá anketa Ekonomického deníku mezi šéfy poslaneckých klubů sněmovních politických stran nicméně ukazuje, že hrozící desetimiliónové pokuty za zpožděnou transpozici unijních předpisů zase tak horkým tématem nejsou. „Informaci o této žádosti (pana premiéra) jsem neobdržel,“ sdělil Ekonomickému deníku předseda poslaneckého klubu koaliční ČSSD Jan Chvojka. Stejně na dotaz Ekonomického deníku reagovali i Jan Farský nebo Jan Bartošek, šéfové poslanců za STAN a KDU-ČSL. „Přijímaní evropských předpisů nelze zanedbat a musíme se mu věnovat tak, aby byla splněna jejich lhůta,“ konstatuje nicméně Bartošek a dodává: „Za sebe, KDU-ČSL a koalici SPOLU mohu říct, že jsme pro konstruktivní projednání prioritních bodů.“
Dá se to ještě stihnout?
„Povšechnou informaci, že u pana Vondráčka leží dopis se seznamem přání od premiéra Babiše, jsem dostal,“ připustil předseda pirátských poslanců Jakub Michálek. „Jsou i důležitější priority než implementace, které navíc nejsou někdy čisté,“ dodal však. Pirátský seznam zákonů, které potřebují podle Michálka schválit co nejdříve, se příliš s tím premiérovým neshoduje. „Pro nás jsou priority například projednání vratky ze Senátu digitalizace elektronických podání, aby si lidé mohli věci vyřídit přes internet, novela zákona o střetu zájmů bránící rozkrádání veřejných zakázek, vratka školského zákona, která zatraktivňuje učitelské povolání, a projednání klouzavého mandátu, protože lidi chtějí po ministrech, aby dělali pořádně svoji práci a neseděli na dvou židlích,“ vypočítává Michálek. Nelibě také nese, že Sněmovna v polovině května zamítla pirátský návrh zákona o systému ochrany oznamovatelů korupce a závažné kriminality.
Podle Bartoška nicméně díky tomu, že „institut mimořádné schůze ve sněmovně je celkem běžnou záležitostí“, je ještě šance, že se příslušné normy stihnout do konce volebního období projednat a přijmout. „Ze strany vlády se bohužel jedná o další manažerské selhání a nezvládnutí povinností,“ říká k tomu a dodává: „Zároveň ale budu důrazně vyžadovat, aby jakákoliv pokuta a sankce za nečinnost České republiky šla na vrub vlády a jejímu premiérovi Andreji Babišovi.“
Helena Sedláčková
