Závislost na zemním plynu z Ruska se stále ještě nepodařilo zcela vyřešit. Naopak – ruský plyn se do Česka vrátil jako bumerang. Podle údajů Českého statistického úřadu se k nám v listopadu dovezl ruský plyn za 1,91 miliardy korun. V tomto měsíci měl podíl 25,6 procenta na celkově dovezeném množství a 27procentní podíl na hodnotě dovozu.
Hlavní podíl na zásobování Česka plynem si i v listopadu udrželo Norsko. Oproti předchozím měsícům však nastala výrazná změna. V letních měsících byl dovoz plynu z Ruska minimální a v celém období od ledna do září byl jeho význam okrajový. Až v říjnu, kdy k nám doputoval ruský plyn v hodnotě téměř 700 milionů korun, se situace změnila. V listopadu tento „toxický“ dovoz dále narostl.
Povahu těchto dovozů popsal Ekonomický deník na konci listopadu. Jedná se o původem ruský plyn určený pro Slovensko, Rakousko či Maďarsko. Vzhledem ke stabilním dodávkám z Ruska přes ukrajinské území na Slovensko, vysokým podzimním teplotám a zcela naplněným zásobníkům se ve třech jmenovaných zemích vytváří přebytek plynu. Ten není kam uskladnit, proto směřuje na český trh a nahrazuje část dovozu přes německé území. Žádný český dodavatel nemá napřímo smlouvu o odběru ruského plynu.
Velkoobchodníci navíc začínají stahovat plyn uložený dočasně v ukrajinských zásobnících, nemalá část těchto dodávek směřuje do Česka. Zřejmě i z tohoto důvodu je od 1. ledna vyšší objem dodávek plynu do ČR z území Slovenska než z Německa (tedy jev nevídaný posledních 10 let). Například v neděli 7. ledna se k nám podle dat provozovatele plynovodní soustavy NET4GAS dovezlo 102,2 GWh plynu ze Slovenska, ale jen 35,6 GWh z Německa.
Podíl ruské ropy klesl z 64 na 44 procent
Zatímco vývoj na trhu s plynem nevypadá vesele, pozitivní obrat nastal v případě ropy. Ještě v období od ledna do srpna loňského roku dosahoval podíl ropy dovezené z Ruska téměř 64 procent a byl tak nejvyšší od roku 2015. Jenže od září se situace začíná měnit k lepšímu. V říjnu podíl dovozu z Ruska klesl na 37 procent. Hlavní podíl na tom měl test v litvínovské rafinerii, která dočasně přešla na zpracování ropy z Guyany a Iráku.
Podle čerstvých dat ČSÚ se v listopadu objevil nebývale vysoký objem dodávek z Kazachstánu v objemu přes 125 tisíc tun (meziroční nárůst o 143 procent). Na listopadovém importu ropy ve výši 530,7 tisíce tun se tak podílelo Rusko z 43,8 procenta, zbývající podíl připadl Ázerbájdžánu (32,6 procenta) a Kazachstánu (23,6 procenta).
Klesající zájem o ruskou ropu může velmi jednoduché vysvětlení. Od poloviny loňského roku prakticky zmizela sleva, s níž museli Rusové prodávat ropu na světovém trhu, aby ji vůbec někdo koupil. Předloni a v loňském prvním pololetí tato sleva dosahovala až 45 procent oproti dodávce z jiných zemí. V posledních měsících již ruská ropa cenovou výhodu ztratila.
Na závěr ještě jedna pozitivní zpráva – importní cena (nejen) zemního plynu během loňského roku výrazně klesla. Drahé suroviny a paliva již nestahují obchodní bilanci do deficitu. V lednu až listopadu 2023 dosáhl přebytek české obchodní bilance 120,8 miliardy korun, zatímco ve stejném období roku 2022 bylo saldo záporné (-202,4 miliardy korun).
David Tramba
