Skrytá vrstva internetu, ráj zločinců a místo bez pravidel, kde se obchoduje s drogami, zbraněmi a pornografií. Skutečnost je ale mnohem rozmanitější a mnohotvárnější, říká Petr Žílka, člen Ztohoven a Bitcoinový evangelista.
Běžně nepřístupná oblast pro běžného uživatele a místo, které je rájem zločinců. Místo, kde neplatí pravidla, kde se volně prodávají drogy, zbraně a které je prošpikované pornografií. Takové jsou obvyklé představy o „hlubokém webu“. Jenže skutečnost je mnohem rozmanitější a mnohotvárnější, říká v rozhovoru pro Ekonomický deník Petr Žílka, jeden ze zakladatelů projektu Paralelní Polis.
Ekonomický deník: Skrytá vrstva internetu a ráj zločinců – je skutečně Darknet právě takový? A jak vůbec vznikl?
Petr Žílka: Je takový – i není. Vznik a rozvoj Dark netu, nebo také Deep webu, je spojen se snahami států internet cenzurovat, což znamená že státy využívaly různých technologií k tomu, aby znepřístupnily obsah internetu běžným uživatelům na základě standardního přihlášení skrze IP adresy. Tímto způsobem je filtrován obsah v podstatě už ve všech státech. Hackerská komunita se proti regulaci začala bránit a začala vynalézat způsoby, jak tyto cenzurní omezení obejít. Hovoříme-li o Deep netu, tedy o „hlubokém webu“, pak zároveň mluvíme o zcela zásadním pojmu – a tím je fenomén Tor.
Paradoxem je, že se jedná se o původně americký vládní projekt, který měl napomoci ve snazší komunikaci s různými spojkami v nepřátelských zemích, nicméně technologie se dostala mimo oficiální kruhy a správu projektu převzala nezisková organizace, která se jmenuje Torproject.org. Nadále se rozvíjí dokonalejší Torová síť, což je v zásadě princip, který umožňuje anonymní prohledávání internetu.
ED: Jak taková síť funguje?
PZ: Jednoduše řečeno kdokoli, kdo se přihlásí skrze Tor, tak nevstupuje na internet z vlastní IP adresy, ale požadavek, který je odesílán na zobrazení nějaké stránky, jde vždycky přes tři náhodné uzlové body, které provozují dobrovolní účastníci sítě. Takto dochází ke skrytí identity uživatele a přihlašování z anonymní IP adresy, což umožňuje obcházení cenzorních nastavení a tedy přístup k necenzurovanému internetu.
Díky tomu, že byl technologicky zajištěn princip nedohledatelnosti, logicky se začaly objevovat služby, které umožnily anonymní provozování webových portálů a internetových stránek a tam následně zobrazovat libovolný necenzurovaný obsah. Což v samotných počátcích bylo využíváno hlavně v zobrazování problematických témat, hackerských nástrojů a postupů atd. A s příchodem kryptoměn se toto rozrostlo a začaly vznikat tzv. Freemarkety, tedy tržiště, na kterém lze obchodovat téměř s čímkoli.
ED: A taková tržiště jsou dnes nejznámější podobou Deep webu.
PZ: Ano, nejznámější jsou právě tyto prostory, kde je možné vyměňovat si cokoli – informace, ale i zboží a to anonymně a zcela bez účasti jakéhokoli zprostředkovatele.
ED: Nicméně ta se proslavila především medializací dostupnosti drog, zbraní a tak podobně..
PZ: To je samozřejmě pravda, ale není to primárně o takových věcech. Primárně je důležité říct, že umožňují obcházet regulační rámce, což může být nazíráno negativně, například skrze již ty zmiňované drogy. Ovšem díky Darknetu se například začala i rozšiřovat léčiva, která nejsou legálně dostupná, ať už z důvodů zdlouhavých lhůt schvalování či licenčních omezení. Jde o kontroverzní otázku, faktem ale je, že lidem trpícím závažnými chorobami může napomoci.
Stejně kontroverzní je i téma autorských práv, které nám klade různá omezení na různých rovinách a můžeme diskutovat o tom, zda autorské právo v podobě jak ho známe dnes, legitimní či ne. Důležitý je ale fakt, že ovládnutí poměrně banální technologie Toru přístup ke sdílení dává. Ale pro nás není v tuto chvíli příliš důležité bavit se o legitimitě jednotlivých aspektů, ať už se jedná o léčiva, drogy, autorské právo či jakékoli jiné. My se snažíme poukázat na samotnou existenci takového principu, že jde o poměrně vážnou společenskou otázku a že je důležité, jak se k tomu jako společnost postavíme.
Pokud člověk začne používat tyto technologie a zjistí, jaké jsou možnosti, tak staré principy omezování práv náhle přestávají dávat smysl jednoduše proto, že je příliš snadné je obejít. Otázkou, kterou pokládáme je, jak se k tomu do budoucna postavíme a jak s existencí takových technologií naložíme.
ED: Je tedy načase opustit mediální zkratku, která dává rovnítko mezi darknet a negativní jevy jako drogy atd., protože o tyhle věci primárně nejde. A můžeme s klidným svědomím konstatovat, že existuje internet pod internetem, jehož základní ideou je neregulované a necenzurované prostředí..
PZ: Přesně tak. Není to ale tak, že by byla jakási oficiální vrstva internetu a cosi pod ní, spíše je to ale tak, že státy a regulátoři nám vytvořili jakési vakuum té části internetu, ke které máme přístup s běžnými nástroji. Mimo tuto oblast ale existuje jakási vnější množina, či spíše všezahrnující nadmnožina a to je právě Deep web.
ED: A ten je organickou reakcí na tlak regulátorů, jednoduše řečeno..
PZ: Nepochybně. Na začátku devadesátých let nikdo neměl důvod používat anonymizační nástroje, protože nikdo příliš nekontroloval kdo a jak na internet přistupuje a vše bylo víceméně dostupné, na což si pamětníci raného internetu jistě dobře pamatují.
Následoval ale vzestup kontroly internetu, kontrola obsahu a snaha o přizpůsobení prostředí internetu standardním regulačním a zákonným rámcům, které jsou ale bohužel stavěny na dobu před-internetovou a které samozřejmě nepočítaly se vznikem zcela nového komunikačního prostředí.
ED: Pojďme obecně popsat cestu, jakou se běžný uživatel může pustit do prozkoumávání Dark netu. Co je k tomu potřeba a je taková činnost vůbec legální?
PZ: Stačí do běžného vyhledávače zadat název Tor, nebo přímo navštívit torproject.org a stáhnout si prohlížeč spojený s opem-sourcovou platformou Firefox, tedy Tor Browser. Pokud jsem běžný uživatel, kterému nejde o jednoznačně negativní a postižitelný obsah typu dětská pornografie, tak se nemusím obávat že použitím takového prohlížeče Tor se dopouštím něčeho špatného. Samotné prohlížení Deep webu není nijak protiprávní a lze komukoli zcela otevřeně doporučit, ať s touto technologií experimentuje.
Jedním dechem je však třeba zmínit, že Tor jako dokonalá anonymizace je věcí minulosti, což dokládá příklad uzavření freemarketu Silkroad. Nicméně rozklíčování poskytované anonymizace je extrémně náročné z hlediska finančního, objemu práce a podobně. Dá se tak říct, že abych se stal terčem bezpečnostních služeb, musím jet v něčem opravdu velkém, jako Ross Ulbricht ve spojení s freemarketem Silkroad.
( NSA a FBI několik let pracovaly na rozklíčování Silkroadu a provozovatel Ross Ulbricht odsouzen v roce 2015 na doživotí. Případu se věnuje např. web: http://freeross.org/ – pozn. Redakce )
Důležité ale je, že nelze dost dobře podobné fenomény zakázat nebo regulovat, protože internet ze své podstaty je globální sdílená síť, která je otevřená jakémukoli uživateli. Složky státní moci tak pořádají hon, který ale nemá žádné rozumné vyústění. To, co se právě děje je to, že státy začínají rezignovat na princip postihu za konkrétní protiprávní jednání a v rámci své legitimity vymáhání dodržování zákonů. Místo toho přesouvají postihy z pachatelů, jakými jsou třeba prodejci drog, na samotné provozovatele těchto platforem a jde přesně o případ již zmíněného Rosse Ulbrichta. Ten byl primárně odsouzen za to, že umožnil ostatním takové obchody dělat.
Vrátíme-li se ještě k používání samotného Toru, je jeho používání poměrně dost podobné běžnému internetu. Existují zde vyhledávače, které mohou být méně pohodlné a výkonné, protože za nimi nestojí velké komerční subjekty jako třeba Google. Ale fungují a dá se jimi vyhledávat jako na běžném webu.
Chce-li ale jít uživatel dál, než si jen prohlížet stránky, je dobré osvojit si i využívání kryptoměn, především Bitcoinu, který se využívá pro obchody, je dobré znát jeho slabiny a podle toho vážit za co utrácím a jak.
ED: Mám za to, že negativní vlivy, které se nutně na svobodný a neregulovaný prostor navážou, mediálně přeceňují a považuji za důležité říct, že jako hlavní přínos a zásadní klad Deep netu vidím v přístupu ke svobodným informacím..
PZ: Tady jde o věc, kterou těžko chápe našinec, ale můžou jí chápat například pamětníci komunismu, kdy přístup ke svobodným informacím byl zásadní problém. Tor je zcela běžným nástrojem, který využívají studenti, novináři nebo turisté v Číně, Íránu a jinde. Vlády nedemokratických států cenzurují zásadním způsobem obsah internetu včetně zpravodajství, sociální sítí a tak dále. A právě Tor je jednou z mála cest, jak je možné cenzuru obejít a mít spojení se světem, což je naprosto zásadní pro disidenty v různých zemích.
Jednoduše řečeno, Deep net je svobodným globálním prostorem pro sdílení čehokoli. Se všemi riziky i pozitivy. Základem je připustit si, že takový fenomén existuje, a že není otázkou zakazovat či regulovat, ale hledat cesty, jak se rozumně vypořádat se stinnými stránkami celé té věci skrze reputační systémy, dbát na etiku v chování na internetu a spíše hledat cesty, jak by samotní uživatelé tvořili samoregulační rámce.
Petr Nutil
