V České republice chybějí fundovaní soudní znalci a často se řeší i kvalita zadávaných posudků. K nápravě by po změně zákona o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech, platné od roku 2021, měla po třech letech přispět jeho novela. Tu už projednala vláda a míří do Poslanecké sněmovny. Návrh byl předkládán mimo plán legislativních prací vlády na rok 2023 jako technická novelizace směřující k odstranění hlavních aplikačních problémů koncepčně stávající znalecké právní úpravy. Cílem novelizace je mimo jiné naplnění jednoho z bodů programového prohlášení vlády v oblasti spravedlnosti a práva, kterým je závazek k vyhodnocení nové právní úpravy výkonu znalecké činnosti a k předložení návrhu nutných změn vedoucích k obnovení fungování činnosti znalců.
Navrhovanou novelizací se ruší časové omezení platnosti oprávnění k výkonu znalecké činnosti znalců – fyzických osob zapsaných do seznamu znalců a tlumočníků podle předchozího zákona o znalcích a tlumočnících.
Prodlužuje se také platnost znaleckého oprávnění znaleckých kanceláří a znaleckých ústavů získaného podle předchozí právní úpravy o 3 roky (do 31. prosince 2028).
Částečně se mění podmínky pro výkon znalecké činnosti formou znalecké kanceláře a znaleckého ústavu (znalci zapojení do činnosti znalecké kanceláře nově nebudou muset disponovat zcela totožným rozsahem znaleckého oprávnění a bude jim umožněn výkon znalecké činnosti ve zbytkovém rozsahu znaleckého oprávnění samostatně; u znaleckých ústavů se ruší požadavek na výkon vědeckovýzkumné činnosti ve vztahu k oboru, odvětví a specializaci a zakotvením tzv. předního odborníka v příslušném oboru a odvětví se zobecňují požadavky na odbornost osob, jejichž pomocí bude moci být znalecká činnost znaleckého ústavu vykonávána).
Dále dochází ke zrušení povinného pojištění pro případ povinnosti nahradit újmu způsobenou v souvislosti s výkonem znalecké činnosti u znalců – fyzických osob a k dílčím změnám podmínek složení vstupní zkoušky znalce (zrušení časového omezení platnosti obecné části vstupní zkoušky při žádosti o rozšíření rozsahu znaleckého oprávnění a zkrácení lhůty pro další možné opakování vstupní zkoušky znalce z 5 let na 3 roky).
Navrhuje se i prodloužení lhůt pro zápis povinných údajů ze strany znalců do informačního systému evidence posudků na 30 dnů a v případě údaje o vyúčtovaném a přiznaném znalečném až na 90 dnů (dosud 5 pracovních dnů).
Klíčové jsou i dílčí změny směřující ke zefektivnění činnosti ministerstva spravedlnosti při zajišťování agendy licencování znaleckých subjektů a při výkonu dohledu. S ohledem na provázanost znalecké právní úpravy s obsahem zákona o soudních tlumočnících a soudních překladatelích a společný výkon správy této agendy ministerstvem spravedlnosti, je v nezbytně nutném rozsahu navrhována novelizace rovněž některých souvisejících ustanovení tohoto zákona.
Navrhuje se (ve třech variantách) i dílčí novelizace občanského soudního řádu, která směřuje především ke snížení míry nadužívání znaleckých posudků (zejména soukromých zadavatelů), ke zefektivnění soudního řízení a v konečném důsledku i ke zvýšení dostupnosti znalců, primárně pro zadavatele z řad orgánů veřejné moci.
| Orientační vývoj počtu znalců v letech 2013 až 2023 | |||||||||
| 3/2013 | 5/2015 | 1/2016 | 2/2017 | 1/2018 | 1/2019 | 1/2020 | 1/2021 | 3/2022 | 9/2023 |
| 9 969 | 9 484 | 9 376 | 9 140 | 8 873 | 8 595 | 8 245 | 7 276 | 6 338 | 5 857 |
* Údaj za rok 2014 není k dispozici.
Změny po třech letech
Prvního ledna 2021 došlo k nabytí účinnosti koncepčně nové právní úpravy v oblasti znalectví zákona o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech a zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech a zákona o soudních tlumočnících a soudních překladatelích, a dále prováděcích vyhlášek o výkonu znalecké činnosti, o znalečném a vyhlášky, kterou se stanoví seznam znaleckých odvětví jednotlivých znaleckých oborů, jiná osvědčení o odborné způsobilosti, osvědčení vydaná profesními komorami a specializační studia pro obory a odvětví.
Tato právní úprava nahradila úpravu zakotvenou v předchozím zákoně o znalcích a tlumočnících a v jeho prováděcích předpisech, která byla vyhodnocena jako nevyhovující.
„Předchozí právní úprava vykazovala značné nedostatky, používala zastaralé instituty či názvosloví a dostatečně nereflektovala aktuální společenskou situaci a vývoj znalecké profese,“ stojí v důvodově zprávě k zákonu.
Cílem navrhované novelizace bylo mimo jiné naplnění jednoho z bodů Programového prohlášení vlády v oblasti spravedlnosti a práva, kterým je závazek k vyhodnocení nové právní úpravy výkonu znalecké činnosti a k předložení návrhu nutných změn vedoucích k obnovení fungování činnosti znalců. Součástí tohoto programového prohlášení byl i závazek k provedení revize systému odměňování znalců a ke zvýšení jejich odměny na úroveň odpovídající náročnosti a společenské potřebnosti této profese, který byl naplněn novelizací vyhlášky o znalečném, vyhláškou (s účinností od 1. 1. 2023 došlo ke zvýšení základní sazby časové odměny znalce z částky 300 až 550 korun na 800 až 1 000 korun za každou započatou hodinu výkonu znalecké činnosti).
Novela odstraní nejpalčivější problémy
Aktuální novelizace nového znaleckého zákona je technické povahy a směřuje k odstranění nejpalčivějších aktuálních nebo hrozících aplikačních problémů.
Přijetí nového znaleckého zákona a jeho prováděcích předpisů si kladlo za cíl především zavedení právního nároku na získání znaleckého oprávnění, nastavení jednoznačných kvalifikačních požadavků pro výkon znalecké činnosti, zvýšení efektivity dohledu nad znaleckou činností, včetně změny sankčního systému, provedení částečné revize seznamu znaleckých oborů a odvětví, zavedení elektronické evidence posudků s dálkovým přístupem a kvalitnějšího centrálního seznamu znalců
Zákon by měl dále přinést zvýšení kvality a přezkoumatelnosti znaleckých posudků nastavením jejich jednoznačných náležitostí a struktury a zakotvením postupu znalce při zpracování znaleckého posudku, navýšení znalečného a mnoho dalších opatření vedoucích k celkovému zkvalitnění výkonu znalecké činnosti, a to jak z pohledu samotných znalců, tak z pohledu zadavatelů, orgánu dohledu či dalších dotčených subjektů.
„S odstupem téměř tří let od nabytí účinnosti nové právní úpravy lze konstatovat, že základní cíle této nové právní úpravy byly naplněny. Centralizovaný model správy výkonu znalecké činnosti ministerstvem spravedlnosti znamenal posílení dohledu nad jednotlivými subjekty vykonávajícími znaleckou činnost a zvýšení kvality a věcné správnosti znaleckých posudků,“ stojí dále v důvodové zprávě.
Byl potvrzen přínos ve smyslu větší jednotnosti rozhodování, neroztříštěnosti agendy, snazší orientace žadatele, na který orgán se má obrátit, odbřemenění krajských soudů a další přínosy související s koncentrací a centralizací této agendy u jediného orgánu. Nicméně tento model přinesl přes snížení nákladů krajských soudů, i nárůst personálního a finančního zatížení ministerstva.
Nový znalecký zákon přiznává znaleckým subjektům oprávněným k výkonu znalecké činnosti podle předchozí právní úpravy nadále totožný rozsah znaleckého oprávnění – tj. pro stejné obory, odvětví a specializaci. Současně však stanoví pětileté přechodné období, po jehož uplynutí dosavadní znalecké oprávnění zaniká. Během tohoto období, které má uplynout dnem 31. 12. 2025, je těmto subjektům umožněno se adaptovat na nové podmínky a podat žádost o zápis do seznamu znalců.
Ministerstvo předpokládalo, že dočasným vedlejším efektem zásadní změny koncepce znalecké právní úpravy může být úbytek znalců o jednu pětinu až třetinu (20 až 33 procent), jelikož řada znalců i přes zápis v seznamu znalců a tlumočníků v minulosti znaleckou činnost fakticky nevykonávala nebo ji vykonávala pouze v minimálním rozsahu.
Hodnotící zpráva RIA a důvodová zpráva k návrhu nového znaleckého zákona také předjímala, že ke snížení počtu znalců, popřípadě i znaleckých kanceláří a znaleckých ústavů, po uplynutí přechodného období může dojít i z toho důvodu, že se znalci nebudou chtít účastnit nově nastaveného systému v této profesi. Řada znaleckých oborů a odvětví se již tehdy potýkala s vysokým věkovým průměrem znalců, k čemuž bylo potřeba v souvislosti s jakoukoli radikální změnou přistupovat obezřetně, neboť existovala vysoká pravděpodobnost, že mnozí znalci nebudou ochotni do nového systému vstoupit (zejm. pokud by nový systém s sebou přinášel finanční náklady, požadavky na doplňkové vzdělání apod., což nebylo možné vyloučit). Na druhou stranu se předpokládalo, že ročně podá žádost o zápis do seznamu znalců cca 250 nových žadatelů a zakotvením jasných podmínek vstupu do profese, včetně právního nároku na vznik znaleckého oprávnění, a stanovením takové výše odměn, která bude odpovídat tržní situaci, by toto riziko mělo být do značné míry eliminováno.
Úbytek znalců byl předpokládán
Výše již bylo zmíněno, že úbytek znalců v rozmezí 20 až 33 procent byl presumován. Tento předpoklad je aktuálně naplňován. Úbytek zapsaných znalců oproti stavu na počátku roku 2021 nyní dosahuje cca 20 procent. V případě znaleckých kanceláří došlo k poklesu o 22 procent, u znaleckých ústavů o 11 procent. Tato čísla nicméně nevypovídají o úbytku znaleckých subjektů, které aktivně vykonávaly činnost, ani o úbytku znalců v jednotlivých znaleckých odvětvích.
Již nyní je zjevné, že většina znalců zapsaných podle předchozí právní úpravy přelicencování z různých důvodů absolvovat nezvládne a po uplynutí stanoveného pětiletého přechodného období hrozí výrazný propad počtu znalců.
Neexistuje současně reálný předpoklad, že by řešením situace bylo například prodloužení tohoto přechodného období. Za dobu trvání více než dvou a půl let od účinnosti nové znalecké úpravy (k září 2023) podalo žádost o přelicencování celkem 309 znalců z celkového počtu 5 857, 8 znaleckých kanceláří z celkového počtu 96, a 25 znaleckých ústavů ze 144.
Počet znalců zapsaných podle nové znalecké právní úpravy (po 1. 1. 2021 celkem 20 znalců, 5 znaleckých kanceláří a 1 znalecký ústav) současně nenasvědčuje tomu, že by bylo možné tento hrozící výpadek znaleckých subjektů nahradit počtem znalců nově oprávněných k výkonu znalecké činnosti. Není tak naplňován předpoklad hodnotící zprávy RIA k návrhu nového znaleckého zákona, která predikovala, že ročně požádá o vznik znaleckého oprávnění cca 250 nových žadatelů.
Na základě vyhodnocení dostupných dat, podnětů odborné veřejnosti a dosavadních výstupů pracovní skupiny expertů pro znalecké právo zřízené při ministerstvu koncem roku 2022 bylo ministerstvem identifikováno několik příčin tohoto nežádoucího stavu.
I přes převažující pozitivní efekty nové znalecké právní úpravy došlo jejím přijetím k výrazné koncepční změně, která vyžaduje zvýšenou ochotu znalce se adaptovat na nové podmínky ve znalectví.
K tomu přistupuje vysoký průměrný věk znalců (63 let), který vždy přirozeně nemotivuje k dalšímu výkonu činnosti po uplynutí přechodného období.
Významným odrazujícím faktorem je rovněž možná nejistota znalce ohledně zápisu do jednotlivých znaleckých specializací, jejichž systém průběžně prochází revizí a dosud nebyl vytvořen jejich ucelený katalog pokrývající všechna znalecká odvětví definovaná příslušnou vyhláškou.
Znalecké specializace jsou přitom pro jistotu znalce ohledně rozsahu jeho znaleckého oprávnění určující (z hlediska naplnění kvalifikačních požadavků apod.).
Vedle toho došlo k zakotvení celé řady nových povinností, včetně povinného pojištění pro případ vzniku újmy způsobené v souvislosti s výkonem znalecké činnosti, existují poměrně krátké lhůty pro zápis jednotlivých povinných údajů do elektronické evidence posudků (do 5 pracovních dnů), byly zvýšeny nároky na formální náležitosti znaleckého posudku, došlo ke zřízení datových schránek znalců, ke zvýšené přestupkové odpovědnosti znalce apod.
I přes pozitivní záměr posílení veřejné kontroly a preventivního působení uveřejnění údaje o spáchaném přestupku a o uloženém správním trestu v seznamu znalců (do pěti let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí) se v praxi ukazuje vnímání této změny ze strany znalců jako příliš represivní, demotivující k výkonu znalecké činnosti.
Jsou také přísněji nastaveny podmínky pro výkon znalecké činnosti formou znalecké kanceláře nebo znaleckého ústavu, což má za následek snížení počtu těchto subjektů a nižší ochotu k výkonu činnosti nebo k přelicencování na podmínky nového znaleckého zákona.
To vše bylo nutné při identifikaci potřebných dílčích změn nové znalecké právní úpravy a při přípravě její technické novelizace vzít v úvahu.
„Současně je zjevné, že bude nezbytné přijmout celou řadu dílčích nelegislativních opatření na podporu zvýšení zájmu kvalifikovaných odborníků o výkon znalecké profese tak, aby byl zajištěn kontinuální výkon znalecké činnosti i ve střednědobém a dlouhodobém časovém horizontu, a to nejen v odvětvích, která se aktuálně potýkají s akutním nedostatkem znalců (viz tabulka níže). Je nicméně nutné podotknout, že za úbytkem odborníků v těchto znaleckých odvětvích může stát i jejich celospolečenský nedostatek, který pramení především z podhodnocení počtu studijních míst v příslušných studijních oborech na vysokých školách a ze zvýšené poptávky po těchto specialistech z jiných důvodů (například rozšiřování počtu školních psychologů),“ míní předkladatelé.
Celá důvodová zpráva je k dispozici ZDE.
(hrb)
