Kauza Afghánistán: Vojenská policie „sebrala“ i elitní bojovníky, ale propustila je. Obvinila jen důstojníky, kteří na misi vůbec nebyli

Vojenské policii schází pachatelé takzvaného zdrojového trestného činu - tedy týrání střelce, který jednoho českého vojáka zabil a druhého těžce postřelil. Detektivové zabavili českým specnaz počítače a telefony a doufají, že se při luštění komunikací, a to i šifrovaných, k možným pachatelům dostanou. Ilustrační foto ze cvičení nasazování pout. Repro: vp.army.cz

Vojenská policie kvůli násilnému incidentu v Afghánistánu před třemi týdny „sebrala“ a vyslechla i šest účastníků vojenské mise, při které zemřel po zákeřném útoku afghánského vojáka český psovod Tomáš Procházka. Ani jednoho z přímých účastníků mise ale detektivové nestíhají. Na místě incidentu odebrali stěry kvůli DNA. K údajným viníkům smrti afghánského vojáka se chtějí dostat mimo jiné za pomoci zabavených komunikačních prostředků. Detektivové zatím obvinili čtyři vysoké důstojníky, spadající pod Generální štáb české armády, kteří na misi nesloužili, ale měli mít přístup k informacím o vyšetřování. V armádních kruzích se silně spekuluje o tom, zda se vyšetřování nedotkne i náčelníka Generálního štábu Aleše Opaty.

Vojenská policie před třemi týdny zasahovala kvůli loňskému úmrtí afghánského vojáka. Zásah proběhl v Praze na Generálním štábu, ale i mezi vojáky prostějovské 601. skupiny speciálních sil. Pro některé z nich si detektivové přišli do kasáren. Další pak policisté zadrželi a předvedli „k podání vysvětlení“ mimo vojenské objekty mezi civilisty. Podle informací Ekonomického deníku Vojenská policie takto zadržela šest armádních specialistů. Mezi nimi i velícího důstojníka z afghánské mise, při které měl zemřít před hlavní zbraně tamního vojáka Vahidulláha Chána český psovod Tomáš Procházka. Jeho kolegu pak Chán těžce postřelil.

Po šťáře na Generálním štábu před třemi týdny detektivové obvinili „dosud jen“ čtyři vysoké důstojníky, v čele s šéfem Ředitelství speciálních sil Pavlem Kolářem. Ten měl dokonce na Vojenské policii strávit noc.

Vyjma generála Koláře mají být podle zjištění Ekonomického deníku obviněni dva zpravodajci speciálních sil (nikoli Vojenského zpravodajství – pozn. red.) a právník z ředitelství speciálních sil. Všichni se měli seznámit se závěry vyšetřování smrti Vahidulláha Chána, a podle státního zástupce Michala Muravského neoznámili závažná zjištění o cizím zavinění jeho skonu orgánům činným v trestním řízení. Tím se měli dopustit přečinu neoznámení trestného činu. „Městské státní zastupitelství v Praze vydává tiskové sdělení týkající se zásahu Vojenské policie v rámci prověřování okolností úmrtí příslušníka afghánských ozbrojených sil. V souvislosti s tímto prověřováním bylo zahájeno trestní stíhání čtyř osob pro přečin neoznámení trestného činu podle § 368 odst. 1 tr. zákoníku. Žádné další informace, včetně informací směřujících k totožnosti obviněných osob, nelze s ohledem na probíhající vyšetřování sdělovat,“ nechal vyvěsit na web státní zástupce Muravský.

V armádních kruzích v posledních dnech dokonce silně rezonuje informace, že počet obviněných z přečinu neoznámení trestného činu nemusí být konečný. Podle těchto pramenů není dokonce vyloučeno, že vyšetřování Vojenské policie může směřovat i k náčelníkovi Generálního štábu Aleši Opatovi, který měl být podle některých informací se závěry vyšetřování smrti Vahidulláha Chána taktéž obeznámen.

Byl to přitom právě Aleš Opata, kdo po předchozím incidentu vloni v srpnu, kdy při sebevražedném útoku zemřeli tři čeští účastníci jiné afghánské mise rotmistr Martin Marcin a desátníci Kamil Beneš a Patrik Štěpánek, vzkázal vojákům, že mají dopadnout a potrestat strůjce onoho atentátu. „Budeme chtít vědět, kdo tu vestu sestrojil, kdo to řídil a kdo sebevraha rekrutoval tak, abychom dosáhli toho, že nikdo v Afghánistánu nebude beztrestně zabíjet naše vojáky…Nejedná se o odvetu, jedná se o spravedlnost. Je to jedno ze standardních opatření, které děláme vždy. Co se týče délky a doby opatření, bude to mravenčí práce a je těžké předjímat, jak dlouhá ta doba bude,“ prohlásil Opata v Událostech, komentářích České televize.

Vloni v půlce listopadu pak vyšel v Lidových novinách článek s titulkem „Odveta za padlé vojáky. Prostějovští speciálové zneškodnili spolupachatele útoku v Afghánistánu“. „Na slova šéfa české armády brzy došlo. Na základě zpravodajských informací od aliančních spojenců Češi vypátrali, kde se pohybují teroristé, kteří u přípravy útoku asistovali. Zbývalo vybrat jednotku, která zaútočí a pachatele zneškodní. Volba padla na 601. skupinu speciálních sil generála Moravce z Prostějova, která už v minulosti v Afghánistánu působila,“ napsal autor článku Martin Shabu. Informaci o odvetě měly Lidovým novinám potvrdit tři na sobě nezávislé zdroje. „Šlo o poměrně rozsáhlou operaci. Je to ale relativně delší doba, co se to stalo. Při misi byl jeden pachatel usmrcen a další zajat,“ řekl prý LN jeden z nich.

„Budeme chtít vědět, kdo tu vestu sestrojil, kdo to řídil a kdo sebevraha rekrutoval tak, abychom dosáhli toho, že nikdo v Afghánistánu nebude beztrestně zabíjet naše vojáky,“ prohlásil po teroristickém útoku na české vojáky náčelník Generálního štábu Aleš Opata a problém byl na světě. Ilustrační foto z Afghánistánu: army.cz

Článek navazující na Opatův apel logicky vzbudil obrovské zděšení v armádních kruzích. Takto necitlivě zveřejněné informace totiž mohou zapříčinit další útoky na české vojáky v Afghánistánu. Opatovo poněkud nešťastné vyjádření potom rezonovalo i při dopadení střelce na další české vojáky z října na základně Šindánd Vahidulláha Chána. „Nepochybuji, že naši vojáci postupovali v souladu s platnými zákony a regulemi,“ dušoval se Opata po úmrtí afghánského vojáka s tím, že se incident vyšetřuje. To ale ještě netušil, na koho se Vojenská policie zaměří.

Pokud by se do hledáčku Vojenské policie dostal kvůli neoznámení trestného činu i náčelník Generálního štábu Opata, u něhož se dá s úspěchem předpokládat, že i on byl příjemcem informací o vyšetřování úmrtí afghánského střelce, mohlo by to mít pro armádu dalekosáhlé důsledky. Ve vojenských kruzích totiž běží už delší čas spekulace, že ministr obrany Lubomír Metnar není s Opatou, který zcela „nepřešaltoval“ z léty zažité role velitele roty či praporu do pozice náčelníka celého ozbrojeného sboru, zcela spokojen. Pokud by do vyšetřování incidentu v Afghánistánu spadl i Opata, mohl by ho podle zjištění Ekonomického deníku nahradit Metnarem vyhlédnutý generálmajor Petr Mikulenka.

Co ukáže DNA a záznamy komunikace?

Zatím není jasné, co všechno má česká Vojenská policie pro vyšetřování úmrtí afghánského vojáka, vyjma pokusu o stěr DNA z výslechové místnosti v Afghánistánu a mundúrů vojáků, které měly být zajištěny rámci domovních prohlídek prostějovských specialistů, v rukou. Například to, zda detektivové disponují také výstupy amerických vyšetřovatelů nebo i zálohovanou šifrovanou armádní komunikací z místa údajného incidentu.

Jisté podněty pro vyšetřování by mohla poskytnout i diplomatická nóta z Afghánistánu, kterou tamní vedení diplomacie zaslalo před prázdninami do Černínského paláce. Součástí nóty mají být podle zdrojů z diplomacie například požadavky na zaslání protokolů z výslechu podezřelého Afghánce, které měly být pořízeny nedlouho po jeho zadržení, nebo požadavky na identitu českých vojáků. Vahidulláha Chána ovšem kromě Čechů vyslýchali také Afghánci a Američané. Chánova rodina přitom tvrdí, že syn pachatelem zákeřné střelby nebyl, a obrátila se kvůli tomu i na americká média.

V armádních kruzích se mimo jiné také proslýchá, že se chtěl incident do Afghánistánu vydat hned poté, co vyšel najevo, vyšetřovat i český státní zástupce, který dnes dlí nad vyšetřováním Vojenské policie, ale armáda mu to údajně neměla umožnit. Zásahu Vojenské policie se podle zjištění Ekonomického deníku účastnil i Útvar rychlého nasazení a pokyn k tomu měl dát právě dozorující státní zástupce. Tím je Michal Muravský z pražského Městského státního zastupitelství a takzvaný dohled nad Muravským by měl mít z titulu své specializace na starosti Pavel Prygl z Vrchního státního zastupitelství tamtéž. Kdo z nich se měl dožadovat osobní účasti na vyšetřování v Afghánistánu není zatím známo.

Po spektakulárním zásahu Vojenské policie proti českým speciálům může za čas vzniknout velký problém, který se může nakonec přetavit v neúspěch před soudem, pokud před něj kauza za stávající důkazní situace vůbec doputuje. Dosud totiž nejsou známí údajní trýznitelé Vahidulláha Chána. A není jisté, zda vůbec na české straně existují, a zda tito trýznitelé někdy identifikováni budou.

Připomeňme jen, že oba jmenovaní státní zástupci nejsou ve své práci příliš úspěšní a mají velké problémy obhájit svoji práci u soudů. Dozorujícímu žalobci Michalu Muravskému tak například spadla obžaloba k údajnému vyzrazení akce Vidkun ex-detektivem ÚOOZ plukovníkem Luďkem Vokálem, nebo případ policisty Šimona Vaice stíhaného za zásah proti nebezpečnému motorkáři. Muravský také dodnes nedotáhl k soudu kauzu údajného úniku informací z BIS z roku 2013, kvůli které byli obviněni bývalý příslušník tajné služby plukovník Jan Petržílek a někdejší předseda Věcí veřejných Vít Bárta. Pražský soud pak před časem zcela rozcupoval obžalobu Pavla Prygla v kauze přeprodeje náhradních dílů z armádních skladů, kde Prygl pohnal před soud jiného generála – Vladimíra Halenku.

Státní zástupci a detektivové Vojenské policie by se teď měli „modlit“, aby skutečně našli nějaké důkazy a jimi řízená monstrakce neskončila blamáží. Proto zabavili českým vojákům počítače a telefony a doufají, že se při luštění komunikací, a to i šifrovaných – pokud se to podaří, k možným pachatelům dostanou. To ale není předem vůbec jisté. Mimo jiné se totiž podle informací z armády už delší dobu řeší, zda fatální zranění, kterým afghánský voják Vahidulláh Chán podlehl, neutrpěl při zásahu svých afghánských kolegů, kteří byli jeho činem značně pobouřeni, nebo Američanů, kteří ho měli po střelbě na vojenské základně taktéž „v prádle“.

Vahidulláh Chán měl podle údajů, které jsou k dispozici, začít vloni 22. října střílet uvnitř základny Šindánd v afghánské provincii Herát zezadu na vůz s českými vojáky. Přestože bylo mezi zahraničními vojáky zvykem pohybovat se uvnitř základny bez prvků balistické ochrany, čeští specialisté byli plně vyzbrojeni. Psovod Tomáš Procházka, který se v reakci na zákeřnou střelbu otočil, dostal bohužel přímý zásah do hlavy. S několika průstřely pak z incidentu vyvázl vážně zraněný jeho kolega. Vyšetřovalo se mimo jiné, zda byl střelec jen jeden nebo dva, kvůli množství vystřílené munice. Po incidentu v Šindándu USA povolali domů svoji 7. skupinu, jejíž členové se na vyšetřování střelce Vahidulláha Chána podílel stejně jako Češi a Afghánci. Vyšetřování v USA nebylo podle všeho stále ukončeno, nikdo ale nebyl dosud z něčeho obviněn. A američtí vojáci dostali, narozdíl od českých, armádní právníky.

Ministr obrany Lubomír Metnar ihned po úmrtí Vahidulláha Chána jakýkoli podíl českých vojáků na možném mučení tvrdě odmítl. A za svými slovy si stojí i nadále. „Věřím českým vojákům a jejich profesionalitě, o které jsem se mnohokrát přesvědčil. A v tuto chvíli nemám důvod svůj postoj měnit,“ řekl serveru iROZHLAS.cz. Pokud by ovšem kriminalisté jejich vinu potvrdili, měli by být podle ministra potrestáni. „Ukáží-li závěry vyšetřování, že čeští vojáci porušili mezinárodní právo, pochopitelně z toho budou vyvozeny důsledky,“ doplnil.

Na závěr snad ještě informace, která každopádně zarazí. Těsně před razií Vojenské policie vůči armádním speciálům si měli podle zjištění Ekonomického deníku její ředitel Miroslav Murček a šéf I. odboru, který případ vyšetřuje, Milan Diviak vzít dovolenou. Jakoby se obávali přímé účasti na razii a osobní odpovědnosti za případně zpackaný pokus o vyšetřování popisovaného incidentu. „Když se to dozvěděl ministr, Murčeka z dovolené povolal hned zpátky do služby,“ sdělil k tomu Ekonomickému deníku zdroj blízký ministrovi obrany.

Jan Hrbáček