Souhrnný indikátor důvěry oproti březnu podle Českého statistického úřadu klesl o 19,6 bodu, nejvíce od počátků sledování. Důvěra rekordně poklesla mezi podnikateli i spotřebiteli. Podle analytiků je pravděpodobné, ale nikoliv jisté, že ekonomická důvěra v tuto chvíli dosáhla svého dna.
Mezi podnikateli se důvěra v ekonomiku snížila ve všech odvětvích. Ve službách je dokonce nejnižší od počátku sledování. V průmyslu byla naposledy nižší v březnu 2009, v době vrcholící finanční krize. „Podnikatelé čelí obrovskému poklesu poptávky a ani z odpovědí na očekávaný vývoj v příštích třech měsících nevyplývá, že by se mohla v krátkodobém horizontu vrátit na úroveň před zavedením mimořádných opatření,“ sdělil Jiří Obst, vedoucí oddělení konjunkturálních průzkumů Českého statistického úřadu (ČSÚ).
Rovněž spotřebitelé byli pesimističtí, ekonomickou situaci a její výhled hodnotili v dubnu nejhůře od ledna 2013. „Mezi spotřebiteli rezonovaly ze všeho nejvíce obavy ze zvýšení nezaměstnanosti, výrazně se však zvýšily i obavy ze zhoršení celkové ekonomické situace a jejich vlastní finanční situace,“ dodal Jiří Obst.
„Konjunkturální průzkumy potvrzují, že ekonomika zažívá v souvislosti s pandemií koronaviru a následnými opatřeními naprosto bezprecedentní šok a důvěra podnikatelů i spotřebitelů atakuje historicky nejnižší hodnoty. Bohužel, ani očekávání pro nejbližší měsíce nejsou příliš optimistická,“ říká Marek Rojíček, předseda Českého statistického úřadu. I přes nepříznivou situaci zaznamenal ČSÚ vysokou míru response ze strany oslovených podnikatelů. Sběr dat za podnikatelskou část konjunkturálních průzkumů probíhal v období od 1. do 17. dubna, za spotřebitelskou část od 1. do 16. dubna. Vnímání aktuálního stavu a očekávání ze strany podnikatelů a spotřebitelů tak již v publikovaných datech v plné míře reflektují přijímaná opatření proti šíření koronaviru.
Podle Michala Brozka – seniorního ekonoma a investičního konzultanta Komerční banky klesala důvěra ve většině segmentů ekonomiky rekordně. „Největší propady v historii sledování těchto ukazatelů zaznamenala důvěra v průmyslu, ve službách, v obchodu i nálada spotřebitelů. Relativně menší pokles byl zaznamenán ve stavebnictví, kde jako hlavní bariéru růstu podnikatelé opět označili nedostatek zaměstnanců, zatímco problém s poptávkou byl až na druhém místě,“ uvedl Brozek. Do budoucna lze podle něj očekávat větší posun ve směru slabší poptávky. „Nejhlouběji se dle očekávání propadla důvěra ve službách následována průmyslem a obchodem. Stavebnictví je v tomto srovnání i přes velký propad o poznání lépe,“ dodal.
V následujícím období podle jeho odhadů lze dále očekávat pokles zaměstnanosti. „V případě zpracovatelského průmyslu kleslo využití kapacit na pouhých 69,4 %, což je opět nejnižší hodnota v historii sledování tohoto ukazatele a dobře dokládá, jak velká část výrobní části ekonomiky byla odstavena,“ dodává Brozek.
Podle něj je ale pravděpodobné, nikoliv však jisté, že ekonomická důvěra v tuto chvíli dosáhla svého dna. Opatření proti šíření epidemie se uvolňují a aktivita se zvyšuje. S poklesem strachu mezi lidmi by se měly zlepšovat i indikátory důvěry v ekonomiku. To by znamenalo obrat k růstu, ale z extrémně nízkých úrovní.
-chl-
