Co může ÚOHS při místním šetření?

Závěr Svatomartinské konference tradičně patřil trojici paralelně probíhajících workshopů. První byl věnován tématu Šetření na místě – praxe pohledem recentní jednotky a vyvolal celou řadu praktických dotazů, týkajících se průběhu návštěvy inspektorů a jejich kompetencí. Druhý workshop se zaměřil na oblast významné tržní síly a elektronizace smluv a potvrdil trend používání nových technologií při uzavírání a podpisů smluv. Třetí seminář se dotkl soukromoprávního vymáhání soutěžního práva.

Nejpočetnější část publika diskutovala o institutu zásahové žaloby a především praktických krocích a různých aspektech průběhu inspekce na místě se zástupci ÚOHS Igorem Pospíšilem a Alešem Drbalem a také s Jitkou Linhartovou, advokátkou Nedelka Kubáč advokáti s.r.o. Účastníci konference měli řadu konkrétních dotazů, týkajících se průběhu šetření, adekvátní komunikace manažerů se zaměstnanci ve firmách a další povolené či zakázané komunikace šetřených osob a jejich právních zástupců, maření vyšetřování, pokut za maření vyšetřování, předmětu na očích a dalších témat včetně vyšetřovacích nástrojů. „Šetření obvykle zabere několik hodin. Díváme se do počítačů a mobilních telefonů manažerů, kteří mají zákonnou povinnost zpřístupnit nám svá data. My nezabavujeme mobilní telefony, ale jsme schopni stáhnout si jejich obsah a jsme také vybaveni certifikáty, kterými prokazujeme forenzní čistotu těchto nástrojů,“ uvedl mimo jiné Igor Pospíšil.

Aleš Drbal, který hovořil o přezkumu zákonností místních šetření, potvrdil, že institut zásahové žaloby je poměrně užitečným a rychlým nástrojem, kdy řízení o zásahové žalobě trvají od okamžiku podání žaloby ke kraji do rozhodnutí v průměru 138 dní, rekord pak představuje 56 dnů. Aleš Drbal pak komentoval vybrané příklady některých rozsudků z posledních dvou let, které se týkaly nálezu Ústavního soudu ve věci Eurovia, kdy byla řešena lhůta pro podání zásahové žaloby, rozsudek ve věci SUEZ, týkající se přiměřenosti a formulace pověření k místnímu šetření, rozsudku ve věci AV MEDIA týkajících se protokolace klíčových slov, a rozsudek ve věci SPIE 2, kdy úřad řešil, kdo může podávat žalobu na ochranu před přímým nezákonným zásahem.

Roman Kramařík, partner advokátní kanceláře JŠK, a Lukáš Králík z ÚOHS, který za Českou republiku vyjednával zákon o náhradě škody z hospodářské soutěže, na svém workshopu probírali právě toto téma. Kramařík je spoluautorem komentáře k tomuto zákonu. Probíraly se zejména situace, kdy promlčecí lhůta běží ještě před platností transpozice evropské směrnice.