Ztrácí Čína pozice továrny pro celý svět? Podle aktuálních dat Českého statistického úřadu loni hodnota dovozu z Číny klesla o 15 procent. Snížení importu z komunistické „Říše středu“ hlásí také další evropské země i Spojené státy. Výjimku tvoří ekologické technologie – solární panely, baterie a elektromobily; těch Čína vyváží víc než kdy dříve.
Tempo rostoucí dovozní závislosti na Číně bylo až děsivé. Ještě v roce 2000 se do Česka dovezlo čínské zboží v hodnotě necelých 27 miliard korun. Hodnota rostla a rostla, až v roce 2022 překročila hranici jednoho bilionu korun. Čínské dodávky se tak na celkovém českém importu podílely z 18,8 procenta a zdálo se, že je jen otázkou času, kdy Čína předběhne Německo na pozici největšího dovozce.
Loni se dlouhodobý trend otočil; těžko říct, zda jen dočasně, nebo na delší dobu. Hodnota dodávek z Číny do Česka klesla o 15,4 procenta na 880 miliard korun. Zlevněním čínského zboží to nelze vysvětlit, hmotnost dovezeného zboží totiž klesla podobným tempem. Pokles je zřetelný u většiny hlavních položek čínského exportu, jako jsou mobilní telefony, počítače a notebooky, díly a příslušenství počítačů, hračky, sportovní potřeby, oděvy a obuv.
Jak se vyvíjel dovoz z Číny do Česka
Jen u malého počtu položek čínského exportu došlo loni k nárůstu. Jedná se hlavně o akumulátory používané pro ukládání přebytku elektrické energie, jejich dodávky do Česka loni vzrostly o 27 procent na 65,3 miliardy korun. Rostl také dovoz autodílů a osobních aut. Ten se zvýšil trojnásobně na 2,42 miliardy korun, avšak stále se jedná o relativně malou položku ve vzájemném obchodu.
Podle lednového oznámení čínské Generální celní správy klesl loni vývoz ze země meziročně o 4,6 procenta na 3,38 bilionu dolarů (76 bilionů korun). Pokles byl výrazný hlavně v období od ledna do září, analytici jej dávají do souvislosti s opatřeními proti šíření koronaviru a následným chaosem, který v čínské ekonomice vypukl.
Co se nejvíc dováží z Číny (data za rok 2023)
Viceprezident S&P Global Market Intelligence Peter Tirschwell ve svém komentáři, který je zveřejněn na webu Nikkei Asia, připomíná narůstající problémy čínské ekonomiky. Jmenuje rostoucí nezaměstnanost mezi mladými Číňany, posun od inflace k deflaci i přibývající bankroty develeperských gigantů. Obratem dodává, že trumfem v rukou Číny je naopak rostoucí podíl na trhu moderních ekologických technologií – lithium-iontových baterií, solárních panelů a elektromobilů.
Avšak v jiných oblastech se už Číně tolik nedaří. Velké globální společnosti diverzifikují rizika a přesouvají část výroby elektroniky, oděvů i dalšího zboží mimo Čínu. Z tohoto trendu těží celá řada zemí, zřejmě nejvíc je to Vietnam, Thajsko, Malajsie, Indonésie, Bangladéš, Indie, Turecko a Mexiko. Přesouvání výroby z Číny do jihovýchodní Asie Ekonomický deník zmínil již v tomto loňském článku.
Výše zmíněný trend zesilují antidumpingová cla, který na některé čínské produkty uvalily Spojené státy americké. Hlas Ameriky (Voice of America) před měsícem upozornil na zajímavou změnu v zahraničním obchodu USA. Čína loni po sedmnácti letech prvenství přestala být hlavním dovozcem zboží, tuto pozici převzalo Mexiko. Podíl Číny na importu USA klesl z 21 procent v roce 2017 na loňských 13,9 procenta.
Hlas Ameriky nicméně ve svém článku cituje experty, kteří nadšení z poklesu závislosti na Číně mírní. Často se stává, že v Mexiku pouze sestaví produkt z dílů dovezených právě z Číny a ten následně putuje na severoamerický trh. Tím se efekt „nearshoringu“ či „friendshoringu“ značně snižuje.
David Tramba
