Ztrácí Čína pozice továrny pro celý svět? Podle aktuálních dat Českého statistického úřadu loni hodnota dovozu z Číny klesla o 15 procent. Snížení importu z komunistické „Říše středu“ hlásí také další evropské země i Spojené státy. Výjimku tvoří ekologické technologie – solární panely, baterie a elektromobily; těch Čína vyváží víc než kdy dříve.
Tempo rostoucí dovozní závislosti na Číně bylo až děsivé. Ještě v roce 2000 se do Česka dovezlo čínské zboží v hodnotě necelých 27 miliard korun. Hodnota rostla a rostla, až v roce 2022 překročila hranici jednoho bilionu korun. Čínské dodávky se tak na celkovém českém importu podílely z 18,8 procenta a zdálo se, že je jen otázkou času, kdy Čína předběhne Německo na pozici největšího dovozce.
Loni se dlouhodobý trend otočil; těžko říct, zda jen dočasně, nebo na delší dobu. Hodnota dodávek z Číny do Česka klesla o 15,4 procenta na 880 miliard korun. Zlevněním čínského zboží to nelze vysvětlit, hmotnost dovezeného zboží totiž klesla podobným tempem. Pokles je zřetelný u většiny hlavních položek čínského exportu, jako jsou mobilní telefony, počítače a notebooky, díly a příslušenství počítačů, hračky, sportovní potřeby, oděvy a obuv.
Jak se vyvíjel dovoz z Číny do Česka
Jen u malého počtu položek čínského exportu došlo loni k nárůstu. Jedná se hlavně o akumulátory používané pro ukládání přebytku elektrické energie, jejich dodávky do Česka loni vzrostly o 27 procent na 65,3 miliardy korun. Rostl také dovoz autodílů a osobních aut. Ten se zvýšil trojnásobně na 2,42 miliardy korun, avšak stále se jedná o relativně malou položku ve vzájemném obchodu.
Podle lednového oznámení čínské Generální celní správy klesl loni vývoz ze země meziročně o 4,6 procenta na 3,38 bilionu dolarů (76 bilionů korun). Pokles byl výrazný hlavně v období od ledna do září, analytici jej dávají do souvislosti s opatřeními proti šíření koronaviru a následným chaosem, který v čínské ekonomice vypukl.
Co se nejvíc dováží z Číny (data za rok 2023)
Viceprezident S&P Global Market Intelligence Peter Tirschwell ve svém komentáři, který je zveřejněn na webu Nikkei Asia, připomíná narůstající problémy čínské ekonomiky. Jmenuje rostoucí nezaměstnanost mezi mladými Číňany, posun od inflace k deflaci i přibývající bankroty develeperských gigantů. Obratem dodává, že trumfem v rukou Číny je naopak rostoucí podíl na trhu moderních ekologických technologií – lithium-iontových baterií, solárních panelů a elektromobilů.
Avšak v jiných oblastech se už Číně tolik nedaří. Velké globální společnosti diverzifikují rizika a přesouvají část výroby elektroniky, oděvů i dalšího zboží mimo Čínu. Z tohoto trendu těží celá řada zemí, zřejmě nejvíc je to Vietnam, Thajsko, Malajsie, Indonésie, Bangladéš, Indie, Turecko a Mexiko. Přesouvání výroby z Číny do jihovýchodní Asie Ekonomický deník zmínil již v tomto loňském článku.
Mohlo by vás zajímat
Výše zmíněný trend zesilují antidumpingová cla, který na některé čínské produkty uvalily Spojené státy americké. Hlas Ameriky (Voice of America) před měsícem upozornil na zajímavou změnu v zahraničním obchodu USA. Čína loni po sedmnácti letech prvenství přestala být hlavním dovozcem zboží, tuto pozici převzalo Mexiko. Podíl Číny na importu USA klesl z 21 procent v roce 2017 na loňských 13,9 procenta.
Hlas Ameriky nicméně ve svém článku cituje experty, kteří nadšení z poklesu závislosti na Číně mírní. Často se stává, že v Mexiku pouze sestaví produkt z dílů dovezených právě z Číny a ten následně putuje na severoamerický trh. Tím se efekt „nearshoringu“ či „friendshoringu“ značně snižuje.
David Tramba
