Cíl německé spolkové vlády získávat do roku 2030 až 80 procent elektřiny z obnovitelných zdrojů je pro Německo velmi dobře dosažitelný, pokud se udrží současné pozitivní trendy, tvrdí to ministr hospodářství Robert Habeck (Zelení). Habeck to prohlásil na konferenci o strukturálních hospodářských změnách v bývalých uhelných regionech. Habeck dále řekl, že technické podmínky pro dosažení ambiciózních cílů v oblasti obnovitelných zdrojů energie existují, ale že úspěšná transformace vyžaduje také odhodlání a společenskou jednotu, aby byla úspěšná.
Probíhající protesty proti politice klimatické a energetické transformace se v Německu jsou aktuálně totálním centru pozornosti. Protesty Green Dealem dotčených skupin, jako jsou zemědělci, jsou často zneužívány krajně pravicovými skupinami, včetně proti-klimatické strany AfD, která doufá, že využije nespokojenosti v nadcházejících volbách v Evropské unii v červnu a ve třech východních spolkových zemích koncem tohoto roku.
Sázejme na podzemní kabely
Německá Lužice, hnědouhelný region, kde se konference konala, je jedním z pokusných míst pro dosažení spravedlivého energetického přechodu, který by naopak mohl pomoci odrážet pokusy krajně pravicových skupin využít nespokojenosti lidí k volebnímu politickému převratu u našeho západního souseda.
Rozšiřování obnovitelných zdrojů energie v Německu se zrychluje a může dosáhnout cílového stavu vlády, tj. 80 procent výroby elektřiny do roku 2030, nechal se slyšet ministr hospodářství a ochrany klimatu Robert Habeck na konferenci Německého svazu energetického a vodního průmyslu (BDEW) v uhelném regionu Lužice.
„Pokud budeme pokračovat současným tempem, zvládneme to,“ uvedl ministr podle agentury dpa.
Mohlo by vás zajímat
Na konferenci Německého svazu energetického a vodního průmyslu vystoupili vyjma Habecka také sociálnědemokratická ministryně stavebnictví Klara Geywitzová (SPD), která je rovněž zodpovědná za prosazení přechodu na vytápění budov, vládní zmocněnec pro východní země Carsten Schneider (SPD) a zemští premiéři tří spolkových zemí, v nichž se Lužice nachází: Dietmar Woidke z Braniborska (SPD), saský Michael Kretschmer z konzervativní Křesťanskodemokratické unie (CDU) a Reiner Haseloff ze Saska-Anhaltska (CDU).
Habeck dále řekl, že Německo se chystá „vstoupit na domácí půdu“ v oblasti rozšiřování obnovitelných zdrojů, což zemi umožnilo v roce 2023 poprvé získávat více než polovinu elektřiny z větrných turbín, solárních panelů a dalších čistých zdrojů.
„Je to řešitelné, je to zvládnutelné,“ dušoval se politik strany Zelených a podotkl, že snížení byrokracie pomůže aktualizovat stávající kapacity obnovitelných zdrojů energie výkonnějšími instalacemi.
Na konferenci zaměřené na rozvoj infrastruktury v Lužici a sousedních východoněmeckých uhelných regionech Habeck také zdůraznil, že souběžné rozšiřování sítí zůstává pro dokončení transformace energetického sektoru prvořadé. Doplnil, že je otevřen diskusi o změně současného postoje vlády, která upřednostňuje podzemní přenosové kabely, což by mohlo zlevnit rozšíření sítě o miliardy eur.
„Nesmí to ale vést ke zpoždění,“ zdůraznil s tím, že zúčastněné státy se musí během několika týdnů dohodnout na alternativních řešeních, aby bylo možné překreslit plány na rozšíření sítě.
Nejméně elektřiny z uhlí za 60 let
V důsledku rostoucí výroby energie z obnovitelných zdrojů klesla výroba elektřiny z uhlí v Německu v roce 2023 na nejnižší úroveň za posledních 60 let.
Na snížení poptávky po uhlí a snížení emisí skleníkových plynů se však podílely i přetrvávající problémy s hospodářskou produkcí, s nimiž se země potýkala po celou dobu dvojité krize způsobené pandemií koronaviru a ruskou invazí na Ukrajinu. Ministr hospodářství minulý týden zdůraznil klíčovou roli dekarbonizačních technologií při návratu Německa na pevnou cestu růstu, která je stále obtížná, přestože ceny energií výrazně klesly ze svých rekordních úrovní během energetické krize.
Podle reportéra veřejnoprávní televize ARD Habeck slíbil, že u Evropské komise prosadí kompenzační platby ve výši 1,75 miliardy eur pro místního provozovatele uhelných elektráren LEAG (Daniela Křetínského – pozn. red.) na základě pravidel státní podpory.
Komise již dříve přiznala podobné platby společnosti RWE, která provozuje uhelné elektrárny v západním Německu.
Odškodnění pro RWE však bylo vázáno na ukončení výroby elektřiny z uhlí v roce 2030 a bylo by obtížněji odůvodnitelné, pokud by k ukončení výroby došlo až o několik let později nebo dokonce v konečném termínu v roce 2038. Zemské vlády ve východním Německu a uhelný průmysl dosud vyjadřovaly silné pochybnosti o tom, zda je pro ně dřívější odchod možný, s odkazem na nevyřešené otázky týkající se dodávek energie a dlouhodobé hospodářské transformace.
Ministr hospodářství ještě naznačil, že probíhající jednání s EU o strategii země v oblasti elektráren a aukce na plynové elektrárny připravené na vodík by měly být dokončeny do léta tohoto roku.
Strategie byla v posledních měsících několikrát odložena, což vyvolalo varování průmyslových skupin, včetně BDEW, a také vlády západní uhelné spolkové země Severní Porýní-Vestfálsko, že další nečinnost způsobí, že ambicióznější harmonogram postupného ukončování těžby uhlí nebude reálný.
Zkušební místo pro spravedlivý přechod
Před návštěvou průmyslové konference se Robert Habeck setkal se zástupci Německého svazu zemědělců (DBV), aby s nimi hovořil o snižování provozních nákladů a byrokracie pro zemědělce, informoval veřejnoprávní rozhlas DLF.
Habeck se chce vyhnout opakovaným ostrým protestům zemědělského průmyslu, které byly využívány krajně pravicovými skupinami k podněcování odporu proti vládě. Politik strany Zelených, který je zároveň vicekancléřem v koalici pod vedením Olafa Scholze, na konferenci řekl, že nalezení řešení hospodářských problémů, které čekají Lužici a další regiony, bude prvořadé v boji proti antidemokratickým hlasům v Německu.
„Pokud tyto problémy nevyřešíme, je s demokracií konec,“ řekl Habeck.
Před místem konání konference v Chotěbuzi, druhém největším městě spolkové země Braniborsko, se sešla ale jen malá skupina protestujících.
Krajně pravicová strana Alternativa pro Německo (AfD) přitom prudce stoupá v průzkumech veřejného mínění po celém Německu, zejména však ve východních spolkových zemích, včetně Braniborska, Saska a Durynska.
Demokratické strany se obávají, že volby v těchto třech spolkových zemích v září tohoto roku by mohly vítězné AfD a dalším populistickým uskupením dodat odvahu.
Pravicová uskupení včetně AfD se v současné době vezou na vlně nespokojenosti mnoha voličů s vládními plány v oblasti energetiky a klimatické politiky, které podle nich zatěžují občany vyššími náklady a oslabují tradiční průmysl založený na fosilních palivech.
Lužice je proto jedním z pokusných míst pro dosažení spravedlivého přechodu, který znamená strukturální změnu od fosilních paliv k dekarbonizovanému energetickému systému, aniž by to způsobilo sociální potíže a připravilo celé regiony o zdroj jejich hospodářské prosperity.
Hospodářsky slabý uhelný region u polských hranic býval díky jistým pracovním místům a spolehlivým příjmům z uhelného průmyslu regionální velmocí ve východním Německu, ale v poslední době se potýká s problémy při vytváření ucelené vize pro svět po využívání fosilních paliv.
Demografický pokles byl označen za hlavní překážku plánů hospodářské transformace v regionu, což znamená, že namísto masové nezaměstnanosti se Lužice potýká spíše s nedostatkem kvalifikovaných pracovníků pro podniky připravené investovat do výroby energie z obnovitelných zdrojů a dalších technologií budoucnosti.
Spolková vláda a spolkové země se snaží řešit problémy transformace v regionu tím, že vyhradily desítky miliard eur na vybudování Lužice jako moderní energetické velmoci a na podporu investic ze soukromého sektoru, což je přístup, který by podle místních výzkumníků mohl být úspěšný. Kritiku však vyvolal nedostatek plánů na zlepšení dopravní a síťové infrastruktury, která by lépe propojila Lužici s ostatními regiony, a je považována za klíčový předpoklad k nastartování růstu a zpomalení emigrace.
(nik)
