Inteligentní elektrická síť umožní regulovat výrobu a spotřebu elektřiny v reálném čase a přispěje ke spolehlivějším dodávkám energie ke koncovým spotřebitelům. Háček je v tom, že to bude velmi nákladné. Jak v diskusním Kulatém stolu Ekonomického deníku uvedl místopředseda představenstva EG.D Pavel Čada, jen u druhého největšího distributora elektřiny v Česku půjde o desítky miliard korun. Část nákladů bude možné uhradit z evropských fondů, dodává náměstek ministra průmyslu Marian Piecha.
Název společnosti EG.D zřejmě budou znát jen největší znalci dění v energetice. Jedná se o podnik, který vlastní a spravuje rozvodnou síť v jižních Čechách a v jižní polovině Moravy. Do konce loňského roku nesl název E.ON Distribuce. Skupina E.ON vyhověla požadavku Evropské komise na jednoznačné oddělení obchodu s elektřinou od distribuce, která od ledna působí pod značkou EG.D (zkratka z Electricity and Gas Distribution).
Na očekávané výzvy se EG.D připravuje. „Před několika lety jsme začali pracovat na nové strategii distribuce do roku 2030. Říkáme, že jsme nová cesta k energii. Naším předkům stačil silový kabel, po kterém posílali proud, a elektroměr, který se s jistou nadsázkou od doby Františka Křižíka příliš nezměnil. Teď navíc potřebujeme komunikační síť, inteligentní měření a nové inteligentní trafostanice,“ říká Pavel Čada.
Změnu podle Pavla Čady přináší i fenomen prosumerů. Tedy moderních spotřebitelů, kteří si budou vyrábět část elektřiny sami, typicky ze solárních panelů na střeše svého domu. Většinu sami spotřebují, ale případné přebytky by mohli prodávat jiným účastníkům trhu. „Připravujeme se na energetiku zítřka, na pojmy, o kterých jsem hovořil – prosumery, decentralizované zdroje, chytré měření, elektromobilitu. Nejen na pojmy, ale i na to, co je za tím,“ řekl Pavel Čada během svého vystoupení.
Samozřejmě zde visí otázka, kdo to všechno zaplatí. Výši nákladů na přechod ke Smart Grids se jen v případě EG.D mají pohybovat v řádu desítek miliard korun. Investice společnosti tak podle vyjádření Pavla Čady narostou ze současných zhruba pěti miliard korun ročně na dvojnásobek. „Dalo by se říct, že to zaplatí zákazník, ale snažíme se v rámci našich možností tyto projekty z evropských i českých fondů,“ řekl Čada a zmínil například česko-slovenský projekt ACON, díky nimž EG.D čerpá dotace na zavádění prvků chytré sítě.
Mohlo by vás zajímat
S tím souvisí očekávaná změna tarifní struktury v regulovaných cenách elektřiny, které stanovuje Energetický regulační úřad. Nová podoba tarifů by podle Pavla Čady měla zákazníky motivovat k načasování spotřeby, třeba co se týká vytápění či dobíjení elektromobilu. „Dělali jsme k tomu pilotní projekty a ukázalo se, že nejlépe funguje motivace přes cenu elektřiny,“ dodává Pavel Čada.
Náklady snížené o dotace z eurofondů
Tak vysoké náklady jistě povedou ke zvýšení regulované složky ceny elektřiny, kterou hradí firmy, domácnosti a další odběratelé. Ale nemuseli by je nést ze sta procent. Část nákladů na pořízení moderních technologií v distribuční síti by též mohly pokrýt dotace z fondů Evropské unie. Rozvoj inteligentních energetických systémů patří mezi prioritní oblasti zájmu Operačního programu Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost (OP TAK).
Náměstek ministra průmyslu a obchodu Marian Piecha ve svém vystoupení zmínil, že pro období let 2021 až 2027 je ta tyto projekty vyhrazena podpora ve výši 7,6 miliardy korun. Stát chce oproti minulému období podpořit širší spektrum projektů. „Kromě měření a regulace se chceme zaměřit na akumulaci energie a technologii power-to-gas, tedy na využití přebytku elektřiny k výrobě vodíku a syntetického metanu. Zaměříme se také na eliminaci ztrát při distribuci elektřiny,“ řekl Marian Piecha.
Náměstek ministra průmyslu dále uvedl, že ČEPS úspěšně čerpal již peníze z předchozího programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK), pokrývajícího roky 2014 až 2020. ČEPS celkem získal dotační podporu ve výši 158,5 milionu eur (4,1 miliardy korun), určených hlavně na posílení a modernizaci přenosových linek a transformátorů, ale též na nové řidicí a komunikační technologie.
Čekání na nový zákon
Jak k tématu dodal předseda představenstva ČEPS Martin Durčák, peníze nejsou jediný problém. Provozovatel přenosové soustavy dlouhodobě naráží na potíže s dlouhým schvalováním nových elektrických vedení i získáváním souhlasy od stovek různých majitelů pozemků. „Není problém postavit velkou větrnou farmu za dva roky, ale postavit k nim vedení o délce několika kilometrů může zabrat i více než deset let,“ uvedl Durčák s odkazem na komplikované připojování nových větrných elektráren v oblasti Krušných hor. Změnu k lepšímu očekává od nového stavebního zákona.
Kulatý stůl Ekonomického deníku se uskutečnil za laskavé podpory ČEPS, a.s., distribuční společnosti EG.D ze skupiny E.ON a CCA Group a.s. ve středu 24. března.
David Tramba
První zprávu z kulatého stolu jsme vydali v úterý 30. března. Dalším tématům se budeme v Ekonomickém deníku věnovat v následujících dnech.
Poděkování partnerům akce:
