Pátek, 16. dubna, 2021

Chytrá síť budoucnosti: ke stabilizaci přispěje i vaše klimatizace a elektromobil

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Inteligentní elektrická síť umožní regulovat výrobu a spotřebu elektřiny v reálném čase a přispěje tím ke spolehlivějším dodávkám energie koncovým spotřebitelům. Jak v diskusním Kulatém stolu Ekonomického deníku uvedl předseda představenstva ČEPS Martin Durčák, moderní Smart Grids umožní také demokratizaci energetiky. Regulační služby už nebudou poskytovat jen velké elektrárny a teplárny, ale i menší výrobní zdroje a výhledově také spotřebitelé energie.

Významný posun v této oblasti přinesl nový kodex přenosové soustavy, platný od počátku letošního roku. Do loňska mohly poskytovat systémové a regulační služby pro ČEPS jen velké elektrárenské bloky o výkonu přes 10 megawattů, od ledna limit klesl na jeden megawatt. To otevírá cestu k zapojení kogeneračních jednotek na zemní plyn, které se nacházejí v teplárnách či průmyslových závodech. „Sestavili jsme si pyramidu a díváme se na poměr cena – výkon. V první řadě se zaměříme na kogenerační jednotky do deseti megawattů, kde to vychází nejlevněji,“ říká Martin Durčák.

Vedle menších elektrárenských zdrojů počítá ČEPS také se zapojením samostatně stojících bateriových úložišť energie. Pilotní provoz úložiště energie v Tušimicích potvrdil, že velké baterie jsou vhodné zejména k regulaci frekvence v elektrizační soustavě.

Jak zapojit co nejvíc účastníků trhu

ČEPS také chystá pod názvem Dflex pilotní projekt regulace spotřeby u koncových zákazníků, „Budeme cílit výhledově, zhruba do sedmi let, na nízkonapěťovou hladinu, abychom se dostali až k jednotlivým domácnostem a továrnám,“ zmínil Martin Durčák. Podmínkou úspěchu bude zavedení inteligentního měření u zákazníků. V praxi by provozovatel soustavy chtěl regulovat síť třeba dočasným zásahem do spotřeby při vytápění a klimatizaci budov, nebo při dobíjení elektromobilu.

V obecné rovině přinese přechod k modelu Smart Grids všem účastníkům trhu řadu výhod, ale také pár nevýhod. „Mezi negativy bych na prvním místě zmínil otázku GDPR. Jakmile k nám potečou data o chování zákazníků a jejich spotřebě, tak si všichni dovedete představit, jaké lákadlo to z marketingového hlediska znamená,“ řekl Martin Durčák. Podmínkou úspěchu tak bude ochrana dat, aby nedocházelo k únikům z energetických společností ven.

Účastníci Kulatého stolu Ekonomického deníku na téma Smart Grids. Odshora vydavatel Ekonomického deníku Ivo Hartmann, náměstek ministra průmyslu a obchodu Marian Piecha, generální ředitel Správy železnic Jiří Svoboda, místopředseda představenstva EG.D Pavel Čada a předseda představenstva ČEPS Martin Durčák. Foto: Media Network

Pozitivní dopady má mít zapojení umělé inteligence do řízení přenosové soustavy. Od toho si ČEPS slibuje lepší prognózování spotřeby elektřiny i její výroby, ale také snížení ztrát energie v přenosové a rozvodné síti. Tyto ztráty se negativně promítají do náklady na elektřinu, kterou hradí všichni spotřebitelé. Náměstek ministra průmyslu a obchodu Marian Piecha k tomu dodal, že na snižování ztrát v síti se zaměří i dotační podpora z Operačního programu Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost v období let 2021 až 2027.

Další účastník debaty, místopředseda představenstva EG.D Pavel Čada, uvedl, že už přestalo platit zažité pravidlo, že elektřina teče z elektrárny přes přenosovou a poté distribuční síť k zákazníkovi. „Po solárním boomu let 2009 a 2010 se situace změnila, dochází k přelivu energie ze sítě nízkého do vysokého napětí a také z vysokého do velmi vysokého napětí. V těchto letech jsme museli naše systémy přebudovat a začít přetoky řídit,“ řekl Pavel Čada. Dodal, že s očekávanou decentralizací energetiky se získá řízení distribuční soustavy ještě na důležitosti.

Kulatý stůl k tématu Smart Grids moderovali ze studia ČTK vydavatel Ekonomického deníku Ivo Hartmann a redaktor Ekonomického deníku David Tramba. Foto: Media Network

Chytré sítě jsou téma i na železnici

Přechod k chytrým sítím připravují nejen ryze energetické společnosti, ale také další provozovatelé elektrických sítí. Mezi ty největší patří státem vlastněná Správa železnic. „Chytré sítě jsou velké téma i pro Správu železnic. Naše rozvodná síť má délku 3200 kilometrů a dále ji rozšiřujeme,“ uvedl generální ředitel Správy železnic Jiří Svoboda. Jím řízená organizace žije dvěma velkými tématy – postupnou elektrifikací dopravy na kolejích a také přechodem od stejnosměrného ke střídavému proudu. Spolu s tím chce investovat také do inteligentních prvků řízení sítě.

Generální ředitel Správy železnic Jiří Svoboda. Foto: Správa železnic

Kulatý stůl Ekonomického deníku se uskutečnil za laskavé podpory ČEPS, a.s., distribuční společnosti EG.D ze skupiny E.ON a CCA Group a.s. ve středu 24. března.

David Tramba

Dalším tématům z kulatého stolu se budeme v Ekonomickém deníku věnovat v následujících dnech.

Poděkování partnerům akce:

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY

FacebookTwitter